Tasmánský čert občas řve jako dinosaurus, ale není agresivní. Krmíme je z ruky, přetahujeme se s nimi, říká chovatel

30. duben 2025 09:00

Největší audioportál na českém internetu

Tasmánský čert | Foto: Shane Lin, iNaturalist, CC BY-NC 4.0, ©

Mají pověst zlého zvířete. Tasmánský čert řve jako dinosaurus, přitom je jako větší jezevčík, usmívá se chovatel

Před čtyřmi měsíci do pražské zoo dorazili ďábli medvědovití. V pavilonu nazvaném Darwinův kráter se zabydleli dva samci Elrond a Durin a dvě samice Faline a Sandra Dee.

„To jsou bráchové Elrond a Durin – postavy z Pána prstenů,“ ukazuje chovatel David Vala. „Tady jsme v zázemí tasmánských čertů. Je i cítit, že je tu chladněji, ale ještě není zapnutá klimatizace. Přes léto to tady chladíme,“ přibližuje David Vala. Tasmánie je ve stejném pásmu jako Česká republika.

‚Jako hyena v Africe‘

David Vala přinesl dvě křepelky. „Je to jako v přírodě, tam taky nežerou každý den. Dostávají křepelky, kozy, ovce, králíky. Mají rádi všechno možné. Samozřejmě maso, ale i kůži, vnitřnosti, kosti, kopyta, rohy. Nedělá jim to problém. Čert je jediné zvíře, které dokáže sežrat ježuru i s bodlinami a nic se mu nestane. Jsou to takové popelnice jako hyeny v Africe,“ popisuje.

Chovatel David Vala demonstruje bezpečnou manipulaci s tasmánským čertem na samici Faline. Správné držení chrání člověka i zvíře například během veterinárních prohlídek

„Krmíme je z ruky, přetahujeme se s nimi. Za prvé je máme u sebe blízko, takže vidíme, kdyby měli nějaké zranění. Za druhé to je jako v přírodě, když se potkají s jinými čerty u mršiny.

Jsme schopní je při tom chytit do ruky a zvážit se s nimi, popřípadě udělat nějakou veterinární prohlídku,“ vypráví David Vala a ukazuje, jak pravou rukou chytne čerta za ocas a levou za břicho.

Pověst zlého zvířete

Proč mají čerti pověst zlého zvířete? „Kvůli tomu, jak řvou. Kdybyste stanovali na Tasmánii a slyšeli řev venku za stanem, nebudete se cítit úplně bezpečně. Čert občas zní jako dinosaurus, ve skutečnosti je to větší černý jezevčík,“ vysvětluje David Vala.

Potvrzuje, že přetahování o potravu nikdy nekončí nějakým zraněním. „Můžou na sebe i řvát, frkají na sebe, přetahují se o to, ale není to nic agresivního. Řev máme spojený s vrčením psa před útokem. V hlavě nám to spíná jako nebezpečí. Oni ale takhle komunikují, povídají si,“ dodává.

Tasmánští čerti se v zoo nerozmnožují, to by musela povolit australská vláda. Jsou tady jako ambasadoři Tasmánie, to znamená rozšiřovat povědomí o tomto druhu.

autoři: Ľubomír Smatana , vma