TNS Factum: Lidé drží vánoční zvyky, většina má kapra a stromek

Proti roku 2001 dokonce lidí, kteří si plánují na štědrovečerní tabuli kapra, o pět procent přibylo. "Nejméně jí kapra nejmladší lidé, kteří častěji volí netradiční pokrmy. Jiné, možná i levnější menu volí i lidé s nižšími příjmy," uvedla Slívová. Naopak rodiny s vyššími příjmy, početnější či s větším počtem dětí a starší lidé si rybu neodepřou. Stromek si pořídí 97 procent českých rodin. Živý bude mít 55 procent z nich, zbytek si ozdobí umělý. Za řezaný stromeček vydají lidé v průměru 270 korun, za umělý 471 korun. Borovičku, smrček či jedličku si pořizují nejčastěji osoby od 18 do 44 let, vzdělanější a domácnosti s dětmi. Umělý stromek mívají více starší lidé, lidé s nižším vzděláním, rozvedení a ovdovělí. Nejčastěji si živé stromečky kupují lidé z Pardubicka, umělé stromky vyhrávají v Moravskoslezském kraji. Zpívání a poslouchání koled patří ke koloritu Vánoc ve třech čtvrtinách rodin. Častěji si zazpívají ženy než muži. Tento zvyk odmítají více jen mladí mezi 15 a 17 lety. Zpěvy vánoční se linou častěji z domácností vzdělanějších lidí a větších rodin s dětmi. Nejraději si zanotují lidé v Jihomoravském kraji, nejméně v Plzeňském. Jen necelých osm procent Čechů a Češek si cukroví objedná. Jsou to obvykle silně pracovně vytížení lidé. Většina oslovených, převážně z řad žen, si ale připravuje vánoční pečivo raději sama. Velké množství žen upeče bez cizí pomoci všechno cukroví, někteří lidé si část nechají vyrobit "od někoho jiného zdarma", upřesnila Slívová. Třešňové větvičky si kolem 4. prosince, kdy má svátek Barbora, pořizují skoro tři pětiny dotázaných. Zvyk dodržují častěji ženy. Podle Slívové si ratolestmi, které by měly do Štědrého dne vykvést a svobodným přinést lásku, domov zkrášlují hlavně starší a sezdané osoby. Na stole se větvičky objevují spíše v menších obcích, kde si je mohou lidé sami nařezat. Zvyk se více dodržuje v Čechách než na Moravě. Osud se z rozkrojeného jablka na Štědrý večer snaží vyčíst polovina Čechů a Češek, častěji opět ženy. Zvyk dodržují lidé bez rozdílu věku, rodinného stavu, vzdělání nebo příjmu. Více se však jablíčka krájí v početnějších rodinách s dětmi, a to v kraji Karlovarském a Moravskoslezském, méně často v kraji Plzeňském. Na jesličky se chodí dívat více než dvě pětiny lidí. Zajímají častěji ženy, starší lidi, osoby s vyšším vzděláním, sezdané a rodiny s dětmi. Největší oblibu si jesličky získaly na jižní Moravě a na Zlínsku, nejmenší na Vysočině a Karlovarsku. Půlnoční mši navštěvuje třetina lidí. Tyto bohoslužby jsou nejoblíbenější na jihu Moravy a na Pardubicku. Svíčky po vodě v nádobě pouští pětina Čechů a Češek. Lití olova se skoro z českých domácností vytratilo, provozují ho jen čtyři procenta lidí.