Treking, tréma

Jde o výrazy treking a tréma. Treking je slovo v češtině nové, v klasických slovnících ho nenajdeme. Ve slovníku Nová slova v češtině se uvádí, že má dva významy. Jednak jde o vysokohorskou turistiku, za druhé o horské kolo určené k rekreační cyklistice. To slovo jsme zjevně přejali z angličtiny, ale sem se dostalo geograficky velkou oklikou přes Afriku z holandštiny. Anglické sloveso trek, které znamená namáhavě postupovat kupředu, totiž vzniklo v afrikánštině, tedy v jazyce, jímž koncem 19. a počátkem 20. století hovořili Búrové, evropští osadníci v jižní Africe. Což většinou byli Nizozemci a Angličané, takže afrikánština měla mnoho původem nizozemských slov. Afrikánské trek původně znamenalo "jet na voze s volským potahem" a vzniklo z holandského trekken, táhnout.

S trémou se nedostaneme do tak exotických krajů, zajímavost tohoto cizího slova spočívá v něčem jiném. Je cizí, původem italské, ale v italštině se stav "vnitřního rozechvění před veřejným vystoupením" nenazývá slovem, které by se jakkoli podobalo našemu tréma. Ano, našemu - slovo tréma pravděpodobně vzniklo v Praze, v divadelním jazyce, ve slangu operních zpěváků. Jeho základem je nepochybně italské slovo tremolo, což je odborný výraz pro třaslavý, chvějivý tón například houslí, ale i pěveckého hlasu. Italské tremare znamená třást se a také bát se latinské tremere má stejný význam. A když se zpěvákovi chvěl hlas neúmyslně, z nervozity, ze strachu před vystoupením, říkalo se posměšně, že má tremolo, což se zkomolilo na tréma. Slovo tréma asi skutečně vzniklo v Praze, takže je to řekněme české cizí slovo, někteří ale uvádějí, že sem přišlo z Vídně. Avšak ani v němčině dnes nic podobného slovu tréma v našem významu neexistuje. Naprosto nepochybně ovšem je, že výraz tréma ve veřejném textu roku 1865 jako první použil, a tím ho vlastně uvedl do češtiny, spisovatel a novinář Jan Neruda.