Tuk tělo zkrátka potřebuje. Z vyzáblých modelek si příklad neberte!
27. únor 2014
Kde můžeme mít v těle tuk bez výčitek? Kolik můžeme mít v těle tuku a jaká hranice už je k zamyšlení? Jak se měří tuk v těle a svalová hmota pomocí tzv. bodystatu? Je takové vyšetření důležité pro rozhodnutí, jaký jídelníček zvolit?
Kde můžeme mít v těle tuk bez výčitek? Kolik můžeme mít v těle tuku a jaká hranice už je k zamyšlení - jak ta dolní i ta horní? Jak se měří tuk v těle a svalová hmota pomocí tzv. bodystatu? Je takové vyšetření důležité pro rozhodnutí, jaký jídelníček zvolit?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teď se na chvíli rozhostí klid a přivítám v našem vysílání doktorku Kateřinu Cajthamlovou, protože začíná další část seriálu Hubněte zdravě, tak dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dnes si budeme povídat o tucích, o svalech tedy v našem těle, o rozložení tuků a svalů, to je základní téma, které budeme mít a o tom si budeme povídat s posluchači a na to se budou moci ptát i přes telefonní linku 221 553 777 nebo poslat dotaz SMSkou s heslem REGION na číslo 9077704.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych se nejdřív chtěla zeptat, Patriku, máte pocit, že v našem těle je nějaký tuk, bez kterého nemůžeme žít nikdo z nás?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsem se bál, že budu zkoušený, já sám. No, určitě musí být nějaký tuk, už to, že vlastně hlídáte to rozložení, které dnes budeme řešit, tak musí to být nějaký tuk, který třeba chrání, udržuje nějakou teplotu v těle, abychom si chránili třeba některé orgány ty životně důležité.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Výborně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V břišní dutině a v hrudi, srdce, plíce a takovéhle ty životně důležité orgány.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, tak plíce to zrovna nejsou, protože kdyby byly plíce obaleny tukem, tak se nerozpínají, takže to není dobrý nápad. Ale máme tuk, já to vezmu od hlavy k patě. Tak takzvaný retrobulbární, to znamená za oční koulí. Bez toho tuku vlastně bychom nemohli pořádně hýbat očima a byl by ohrožen první hlavový nerv. Čili oční nerv, který by vlastně byl traumatizován. Takže tento tuk, ten je velmi důležitý.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tam bych ho vůbec nehledal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, právě proto já jsem předpokládala, že nebudete vědět. No, a tenhle ten tuk se může za patologických okolností zmnožit, například pod působením hormonů štítné žlázy se může zmnožit, ty oči jsou potom takové vystouplé, a to je zase taky špatně. Čili toho tuku tam musí být přesně akorát a za normálních okolností ho tam akorát zůstane.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je taková ta nemoc jak se říká, že má oči jako Basilico?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ano, přesně, tak přesně tak, tak tam může docházet opravdu k zmnožení a potom to zase naruší vlastně funkci oka. Další tuk, bez kterého by nemohly přežít malinké děti, je tuk, který je v tvářičkách, protože on umožňuje vlastně dokonale sát, správný sací reflex. Čili takové ty buclaté dětské novorozenecké a kojenecké tvářičky jsou velmi důležité, protože některé děti právě, které jsou vyhublé nebo jsou nedonošené, ten tuk ještě nemají a vlastně nemohou pořádně se přisát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teda, že tuk nám pomůže sát, nikoliv svaly, opět další překvapení pro mě. Dobře, takže naducané tvářičky u dětí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jsou velmi důležité. Další tuk, který je velmi důležitý a bez kterého opravdu například bychom nemohli mluvit, myslet, vůbec nic, je takzvaný tuk v myelinových pochvách nervů a ten umožňuje vlastně přeskok elektrického impulsu po nervovém vlákně. Čili ten tuk je tam vlastně funkční a jsou to jako takové korálky navlečené na tom nervu, tukové korálky a tenhle ten tuk vlastně ten je ta takzvaná bílá hmota mozková. Víme, že máme šedou hmotu, to jsou ty buňky mozkové a potom máme bílou hmotu, a to jsou vlákna.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Předpokládám, že to nebude poslední tuk, který v těle máme.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ty další si dáme hnedka po písničce. Chcete-li se ptát, kontakty znáte, můžete se i ozvat.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já myslím, že poslouchat rádio byste měli, protože teď vám na vlnách Českého rozhlasu Region, Rádia vašeho kraje radíme v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jak s tuky, jak svaly, jaké je jejich rozložení, jaké by mělo být, ale než se k tomu společně dostaneme, budeme ještě vyjmenovávat některé druhy tuků, zdá se.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. Potom další místo, kde je tuk velmi důležitý, je okolo ledviny, a to proto, aby ji chránil tepelně, protože ledvina se vyskytuje na zadní stěně dutiny břišní a poměrně blízko ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Abychom nenastydli.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nejen, ale také abychom tu ledvinu vlastně netraumatizovali, to znamená, když například spadneme na záda, tak část chrání svaly, ale část musí tu ledvinu vlastně chránit tuk kolem ní. Potom jsou další vlastně druhy tuků, je takzvaná hnědá tuková tkáň, která má termoregulační funkci. Zase malé děti novorozenci ji mají větší množství, ona postupně se vlastně zmenšuje, její objem, ale třeba mezi lopatkami ji máme, bychom ji měli mít my všichni. Tahle ta tkáň navíc je zdrojem takzvané hodného HDL vysokodenzitního cholesterolu, takže je vlastně dobrá tuková tkáň. No, a pak bych měla teda otázku, kde určitě tuk by být neměl?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na mě zase?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, samozřejmě, na koho jiného? Já tu nikoho jiného nemám.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kde by neměl být, no já nevím, tak mě napadá v cévách nebo něco, co souvisí s oběhem, u srdce.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V cévách, velmi dobře, ano, v cévách, u srdečníku by nemělo být velké množství tuku, protože omezuje potom ty srdeční evoluce, čili schopnost srdce se smršťovat a hlavně roztahovat. V cévách určitě tuk nemá co dělat, protože takzvané aterosklerotické pláty, které jsou vlastně v místech, kde je porušená cévní stěna, tak vychytávají kromě tuků, to jsou ty, ten špatný cholesterol, ten LDL nízkodenzitní, vychytávají kalcium, ty cévy se jizví a vlastně se mění jejich schopnost povolit. Čili tam potom může vznikat vysoký krevní tlak. Další, kde by určitě tuk neměl být, je v játrech. Taková takzvaná ztukovatělá játra, žlutá játra, z toho je cirhóza, původně teda nejdřív steatóza, čili ztukovatění jater, potom cirhóza. Zapomněli jsme ještě namísto, kde by tuk měl určitě být, a to je v prsní žláze u žen. U mužů už by tam mnoho být nemělo, ale u žen ta prsní žláza vlastně, ten tuk ji jednak chrání a jednak vlastně umožňuje zase správné přisátí miminka. Takže taky tam musí být. Další potom máme podkožní tukovou tkáň, ta by tam měla být v tenké vrstvě, ta vrstva by neměla přesahovat na těch jednotlivých místech, rozhodně existují vlastně určité rozměry té tukové vrstvy, to se dříve i měřilo, aby se zjistilo, jak ten člověk je tučný. Taková místa, kde se měřilo, bylo například nad tricepsem, triceps je trojhlavý sval pažní, který je ze zadní strany paže, umožňuje pohyby jako třeba veslování, takové to napětí paže dozadu. Takže nad tímhle tím svalem zase ta tuková vrstva určuje, jak moc je ten člověk tlustý. Čili tam by ji mělo být akorát. Lidé, kteří mají málo tukové tkáně, mohou být zimomřiví, protože tuk jeho hlavní funkce izolační, tepelně izolační.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zahřívat.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, zahřívat, udržovat vlastně teplo, které vyrobí svalová tkáň. Čili člověk, který má málo svalů a nemá tukovou vrstvu dostatečnou, může snadno prochladnout.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O tucích, o svalech si budeme povídat i dál, o tom, jak se třeba měří už jsme trochu naznačili, o tom jak ovlivňují naši postavu a na co se zaměřit, ptát se můžete i vy 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte Český rozhlas Region a také seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Povídáme si o tucích, zatím snad i na svaly se dostane, ale ještě k tukům na chvilku.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já velmi rychle bych ještě jenom řekla, že další, kde by tuk neměl být, tak je ve žlučníku ve formě kamenů, samozřejmě to dělá velké problémy. A další ve slinivce, protože tam vlastně omezuje její funkci. Tím jsme se trošku dostali k takzvanému viscerálnímu tuku, což je tuk, který je pod svalovinu dutiny břišní a je vlastně ukryt uvnitř. Jednak v takzvaném omentu, což je závěsný aparát střeva, zase to by nemělo být přílišné množství, protože se pak omezuje pohyblivost bránice a v okolí žaludku, tam ho mívají diabetici a dělá to takové to vyklenutí té horní části břicha. Viscerální tuk má své meze, čili trochu by ho mělo být, měl by ho člověk mít, je to zásobní tuk pro práci střeva, ale nemělo by ho být nadbytečné množství.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená takové to vypouklé, nafouknuté břicho. Ten viscerální tuk, je možné se ho nějak zbavit, nebo je to obtížnější?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je ho možné se zbavit, on se tvoří tím, když zpracováváme maloobjemovou vysokoenergetickou stravu, čili takové ty pamlsky, pochutinky nebo vlastně v situacích, kdy máme vysoký stres a ten tuk se tam ukládá. To bývá tehdy, když jíme nepravidelně a třeba naše jediné jídlo je v noci. To, co můžeme dělat je, že zařadíme zeleninu, zařadíme ovoce, zařadíme věci, pro které to střevo vlastně musí pracovat, aby se nějakým způsobem vlastně posunoval ten střevní obsah.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jsme zase u toho, prací zhubneme, pohybem.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, přesně tak.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a když jsme už předtím zmínili formu, jak měřit ten tuk, mluvila jste o tricepsu, tak jak se měří to rozložení tuku třeba v těle, jsou na to nějaké přístroje a metody?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak ty nejjednodušší metody se používaly v minulosti, to byly takzvané kaliperační metody, používal se takový kaliper, což byla taková jakoby pinzetka, kterou se na definovaných místech na těle měřila síla tukové vrstvy a z toho se potom počítalo poměrně složitě kolik toho tuku na těle člověk má. Další metody, které teda se dají použít, jsou jednak zobrazovací metody, to můžeme, ale ty jsou zátěžové rentgenem vlastně měřit, to znamená to je buď CT a nebo to je nukleární magnetická rezonance. Tady u těhle těch metod bývá problém, jednak je tam dobře vidět ten viscerální tuk, ale bývá problém, že se pacient třeba nevejde do toho tunelu u těchto zobrazovacích metod.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Má to své omezení.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud je obézní velmi. Další metoda jsou vlastně takové, které se dají použít ambulantně, jednoduše poměrně, a to jsou metody relativně nové takzvané bioimpedanční, kdy tělem prochází malá množství různě modulovaného elektrického proudu a vlastně zachytávají se nebo procházejí různými hmotami v těle. Takže tímhle se dá změřit množství celkové tělesné vody, dá se změřit množství vlastně té tuhé hmoty, čili mineralizované hmoty. Dá se změřit aktivní hmota, tuk se dopočítává, protože tuk je nevodivý, tuk je izolační hmota.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To, co zbude, je tuk, dobrá, i k tomu se dostaneme ještě v našem vysílání, které posloucháte a ptát se samozřejmě na tuk i na svaly můžete vy 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby vás lidé měli rádi, tak třeba možná i podle toho, jakou máte postavu. Chcete-li zhubnout, hubněte s námi na Regionu v seriálu Hubněte zdravě a s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Už jsme byli na vyšetření aspoň pomyslně, a teď co s tím? Tak co je schopného nebo co je schopen takový výsledek vyšetření prozradit na toho obézního?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam velmi záleží na tom jakou metodu bioimpedance použijeme, těch metod je spousta. To, co to hodnotí a vlastně dá potom nějaký smysluplný výsledek, to jsou dvě věci, jednak je to software. Tady bych chtěla říct zapomeňte na to, že v těch vahách, na kterých si stoupnete a doma se snažíte nějak určit svůj tuk, že by byl nějaký složitý software, to jsou jednoduché věci a tam ten výsledek tomu odpovídá. Ty softwary samozřejmě jsou velmi složité, třeba na metabolických jednotkách se používají vysloveně počítačové modely a těch dat z toho se dá získat větší množství. U těch takových profesionálně používaných přístrojů vždycky zjistíme procento tělesného tuku, procento bez vodové aktivní tělesné hmoty, to znamená to jsou orgány, kostra, svaly zbavené vody jako pomyslně a celkové množství tělesné vody. U těch složitějších softwarů můžeme zjistit i množství vody, která je v buňkách, mimo buňky, v jednotlivých částech těla. Takže to záleží vlastně na použité metodě a dál tyhle ty softwary jsou schopny vypočítat takzvaný bazální metabolismus, to znamená energii, kterou to tělo potřebuje k tomu, aby udrželo základní životní funkce, což je práce orgánů v leže v klidu, to znamená dýchání, bušení srdce, udržení tělesné stálé teploty a toto je ještě bez pohybu bez přemýšlení. A potom existuje takzvaný celkový energetický výdej, to zase se vypočítává podle různých vzorců a ten je vlastně závislý na tom jakou činnost svalovou vykonáváme. Čili existuje zhruba 5 skupin vlastně lidí nebo 5 skupin množství svalové činnosti, ta je buď velmi nízká, to se říká to je pod 10 hodin pohybu týdně až po velmi vysokou, kterou splňují třeba závodní sportovci, kteří jsou v třífázovém tréninku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A co se do toho pohybu počítá? To, že jdeme na zastávku, že se pohybujeme chůzí po pracovišti, doma nebo tohle ne, musí jít o nějaký vyloženě pracovní činnost, větší zátěž?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Musí jít o větší zátěž, která trvá v nějakém časovém rozmezí, to znamená musíte dosáhnout vytrvalostní svalové činnosti, kterou dosáhneme po 6 někdy 10 minutách vlastně vytrvalé práce. Matky na mateřské dovolené většinou říkají já se naběhám za celý den, ale to vůbec není ono, protože ony popoběhnou, zastaví se, něco dělají.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že popobíhají, to se nepočítá?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená předpokládám, že většina českého obyvatelstva spíš spadá do té první kategorie s nízkou pohybovou činností nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam spadají většinou lidé duševně pracující a lidé, jejichž hlavní činnost není svalová, ale třeba zedníci nebo údržbáři, případně poštovní doručovatelky a právě ti sportovci spadají do těch vyšších kategorií.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, když zmíníme tyhle dvě kategorie, které jste i jmenovala, tak jak moc jim povolíte mít tuku, kolik tuku, kolik poměru, kolik procent tuku mohou mít?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady nejde ani tak o to, jakou činnost ten člověk vykonává, protože to měření se dělá v klidu na lačno většinou vleže. Tam je důležité kolik té vlastně tkáně by měl mít. Je to zhruba u mužů 14 až 20 % tělesné hmotnosti, to znamená, že ta aktivní hmota ty svaly, kosti a orgány by měly zabírat 80 až 86 %, zatímco u žen, které mají té tukové tkáně víc, je ta fyziologická hodnota 20 až 26 % tělesné hmotnosti, jejich svalová nebo aktivní hmota by měla zabírat zhruba 74 maximálně 80 % jejich hmotnosti.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Lucie Vondráčková Kdy vlétnu já na vlnách Českého rozhlasu Region, kde posloucháte seriál Hubněte zdravě, povídáme si rozložení tuků a svalů, to se dá tedy zjistit z různých metod, které jsme probrali s Kateřinou Cajthamlovou a teď co s tím? Přijdu a vy mi řeknete: "Tak mladej, máte tolik tuku, tolik orgánů v těle, tolik vody a podobně, tak a teď co s tím uděláme?" Změníte mi jídelníček, doporučíte mi změnu pohybu nebo ho přidat víc, co?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většina lidí se právě bohužel orientuje jenom podle své hmotnosti a mohou být někdy velmi překvapeni tím výsledkem, protože zjistí, že mají robustní tělesnou stavbu, že mají dostatek svalové hmoty, a v tu chvíli to nejlepší hubnutí je zařazením pohybu. Ti lidé vlastně nemusí ani příliš změnit stravování, ale musí zařadit pohyb. Jiní zase zjistí, že je třeba zařadit větší množství třeba objemové stravy, to jsou ti, u kterých vyjde větší procento toho viscerálního tuku, o kterém už jsme hovořili. Další mohou zjistit, že například ty známky toho vlastně převodnění nebo zvýšené nějaké, zadržování vody, to se dá tady taky poměrně dobře vlastně vyhodnotit, takže mohou signalizovat třeba postižení ledvin nebo nějaké nepoznané onemocnění nebo právě chronickou míru zvýšeného stresu. To jsou velmi zajímavé věci, které právě potom pomáhají u toho nastavení správného režimu, aby ten člověk nedělal něco, co mu buď může nepomoc a nebo dokonce uškodit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže je dobré takové vyšetření podniknout, chceme-li zhubnout, abychom, věděli jak.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď k tomu tuku, jehož se množství dozvíme z toho tělesného vyšetření, usazuje se ten tuk jenom konzumací tuků nebo i něčeho jiného?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To si většinou lidé myslí, že vlastně, pokud jedí třeba zeleninové saláty a dávají si tam ty zdravé tuky a do toho si dají ještě oříšky, semínka a tak dále, takže dělají pro sebe to nejlepší. Takže samozřejmě absolutní množství tuků, čili celkové množství tuků za den je významnou částí vlastně úpravy toho režimu. Musíme být pozorní zejména k množství živočišných tuků, tam zase lidé jedí jogurty, kde je poměr bílkovina - tuk v podstatě roven, takže taky opatrně, lepší jsou třeba tvarohy nebo netučná masa, to jsou dobré zdroje živočišných tuků. Ale zase všeho moc škodí. No, a další, z čeho mohou vznikat vlastně tuky, jsou všechny ostatní nadbytečné živiny, to znamená i z bílkovin, protože z bílkovin se takzvanou glukoneogenezí vytváří sacharidy, čili cukry, a z těch se mohou vytvářet tuky. Čili tuky se mohou vytvářet ze všeho, čeho máme nadbytek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tuky se k nám prostě dostanou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dostanou a další tělo v případě, že konzumujeme velké množství alkoholických nápojů, zejména takzvaných destilátů nebo těch tvrdých alkoholických nápojů, tak může vytvářet tuk jako obranu proti těm toxinům z potravy.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte hlas doktorky Kateřiny Cajthamlové, protože seriál Hubněte zdravě pokračuje na vlnách Českého rozhlasu. Povídáme si tucích a o svalech, na ty se teď také dostane, abychom i zmínili jak jsou důležité nebo z čeho naopak rostou takové svaly.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže svaly musíme používat. Pokud nepoužíváme svaly, tak nás opouštějí. Svaly musíme také živit. Svaly živíme vlastně dvojím způsobem, jednak jim dodáváme stavební látky, svalové hmoty, což jsou hlavně bílkoviny. Těch by nemělo být nepřiměřené množství, protože jak už jsme říkali, tak jednak se z nich mohou ty tuky nadbytečné dělat a jednak vlastně nadbytečné množství bílkovin zatěžuje střevo a celý trávicí trakt. Takže by jich mělo být akorát. Zas na to jsou dobré ty metody, které zjistí kolik jich vlastně potřebujeme. Počítají se buď na tělesnou hmotnost, to je 0,83 krát tělesná hmotnost, z toho vycházejí gramy bílkovin a nebo se počítají podle aktivní hmoty. Tam je to podle toho, jestli člověk je diabetik, to je složitá problematika to dneska nestihneme. No, a další je potřeba teda podle svalové činnosti, kterou budeme vykonávat, vlastně dodávat dostatečné množství sacharidů, sacharidy jsou potřeba ve zvýšené míře zejména u těch, kteří běhají nebo u lidí, kteří jezdí na kole, čili u té aerobní činnosti, dostatečný přísun sacharidů je vlastně zásadní pro to, aby se svaly tvořily. A další, a to je během tedy zátěže, a další u některých typů činností je potřeba vlastně mít dostatečné množství tuků, tuky by měly ve stravě u lidí, kteří jsou zdraví, obsahovat zhruba 30 % energie a měly by většinou to být nenasycené tuky, spíš rostlinného původu, jenom třetina by měla být živočišné tuky, a měly by být dodávány zejména u takových těch intenzivních svalových činností, čili pokud štípeme dříví nebo jsme na horách, potřebujeme vlastně termoregulační funkci té tukové tkáně. Tak tam všude zvýšené množství, trošku vyšší množství tuků neškodí. Ale zase má to své meze. Jinak množství tuků v těle je regulováno,zejména toho podkožního tuku, dvěma takovými systémy, jeden je systém grelín, to znamená tam, kde konzumujeme velké množství tučné stravy, tak ten grelín se vylučuje ve střevě a vypíná působení leptinu, který se zase tvoří v hypofýze a v noci nám pomáhá hubnout, proto právě bychom neměli na noc jíst příliš tučnou stravu, protože bychom si vypnuli to hubnutí v noci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Co nám ještě pomáhá v tom hubnutí, to můžeme probrat opět za týden v našem seriálu Hubněte zdravě, kdy se zaměříme na vitaminy, jsme se dohodli. Takže i ty nám mohou pomoci. Paní doktorko, moc děkuju za dnešní návštěvu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já také děkuju a moc se těším na příště.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se pěkně, za malou chvíli opět Iveta Chlumská a brzy také písničky na vaše přání.
--------------------
Teď se na chvíli rozhostí klid a přivítám v našem vysílání doktorku Kateřinu Cajthamlovou, protože začíná další část seriálu Hubněte zdravě, tak dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dnes si budeme povídat o tucích, o svalech tedy v našem těle, o rozložení tuků a svalů, to je základní téma, které budeme mít a o tom si budeme povídat s posluchači a na to se budou moci ptát i přes telefonní linku 221 553 777 nebo poslat dotaz SMSkou s heslem REGION na číslo 9077704.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych se nejdřív chtěla zeptat, Patriku, máte pocit, že v našem těle je nějaký tuk, bez kterého nemůžeme žít nikdo z nás?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsem se bál, že budu zkoušený, já sám. No, určitě musí být nějaký tuk, už to, že vlastně hlídáte to rozložení, které dnes budeme řešit, tak musí to být nějaký tuk, který třeba chrání, udržuje nějakou teplotu v těle, abychom si chránili třeba některé orgány ty životně důležité.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Výborně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V břišní dutině a v hrudi, srdce, plíce a takovéhle ty životně důležité orgány.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, tak plíce to zrovna nejsou, protože kdyby byly plíce obaleny tukem, tak se nerozpínají, takže to není dobrý nápad. Ale máme tuk, já to vezmu od hlavy k patě. Tak takzvaný retrobulbární, to znamená za oční koulí. Bez toho tuku vlastně bychom nemohli pořádně hýbat očima a byl by ohrožen první hlavový nerv. Čili oční nerv, který by vlastně byl traumatizován. Takže tento tuk, ten je velmi důležitý.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tam bych ho vůbec nehledal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, právě proto já jsem předpokládala, že nebudete vědět. No, a tenhle ten tuk se může za patologických okolností zmnožit, například pod působením hormonů štítné žlázy se může zmnožit, ty oči jsou potom takové vystouplé, a to je zase taky špatně. Čili toho tuku tam musí být přesně akorát a za normálních okolností ho tam akorát zůstane.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je taková ta nemoc jak se říká, že má oči jako Basilico?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ano, přesně, tak přesně tak, tak tam může docházet opravdu k zmnožení a potom to zase naruší vlastně funkci oka. Další tuk, bez kterého by nemohly přežít malinké děti, je tuk, který je v tvářičkách, protože on umožňuje vlastně dokonale sát, správný sací reflex. Čili takové ty buclaté dětské novorozenecké a kojenecké tvářičky jsou velmi důležité, protože některé děti právě, které jsou vyhublé nebo jsou nedonošené, ten tuk ještě nemají a vlastně nemohou pořádně se přisát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teda, že tuk nám pomůže sát, nikoliv svaly, opět další překvapení pro mě. Dobře, takže naducané tvářičky u dětí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jsou velmi důležité. Další tuk, který je velmi důležitý a bez kterého opravdu například bychom nemohli mluvit, myslet, vůbec nic, je takzvaný tuk v myelinových pochvách nervů a ten umožňuje vlastně přeskok elektrického impulsu po nervovém vlákně. Čili ten tuk je tam vlastně funkční a jsou to jako takové korálky navlečené na tom nervu, tukové korálky a tenhle ten tuk vlastně ten je ta takzvaná bílá hmota mozková. Víme, že máme šedou hmotu, to jsou ty buňky mozkové a potom máme bílou hmotu, a to jsou vlákna.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Předpokládám, že to nebude poslední tuk, který v těle máme.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ty další si dáme hnedka po písničce. Chcete-li se ptát, kontakty znáte, můžete se i ozvat.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já myslím, že poslouchat rádio byste měli, protože teď vám na vlnách Českého rozhlasu Region, Rádia vašeho kraje radíme v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jak s tuky, jak svaly, jaké je jejich rozložení, jaké by mělo být, ale než se k tomu společně dostaneme, budeme ještě vyjmenovávat některé druhy tuků, zdá se.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. Potom další místo, kde je tuk velmi důležitý, je okolo ledviny, a to proto, aby ji chránil tepelně, protože ledvina se vyskytuje na zadní stěně dutiny břišní a poměrně blízko ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Abychom nenastydli.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nejen, ale také abychom tu ledvinu vlastně netraumatizovali, to znamená, když například spadneme na záda, tak část chrání svaly, ale část musí tu ledvinu vlastně chránit tuk kolem ní. Potom jsou další vlastně druhy tuků, je takzvaná hnědá tuková tkáň, která má termoregulační funkci. Zase malé děti novorozenci ji mají větší množství, ona postupně se vlastně zmenšuje, její objem, ale třeba mezi lopatkami ji máme, bychom ji měli mít my všichni. Tahle ta tkáň navíc je zdrojem takzvané hodného HDL vysokodenzitního cholesterolu, takže je vlastně dobrá tuková tkáň. No, a pak bych měla teda otázku, kde určitě tuk by být neměl?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na mě zase?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, samozřejmě, na koho jiného? Já tu nikoho jiného nemám.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kde by neměl být, no já nevím, tak mě napadá v cévách nebo něco, co souvisí s oběhem, u srdce.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V cévách, velmi dobře, ano, v cévách, u srdečníku by nemělo být velké množství tuku, protože omezuje potom ty srdeční evoluce, čili schopnost srdce se smršťovat a hlavně roztahovat. V cévách určitě tuk nemá co dělat, protože takzvané aterosklerotické pláty, které jsou vlastně v místech, kde je porušená cévní stěna, tak vychytávají kromě tuků, to jsou ty, ten špatný cholesterol, ten LDL nízkodenzitní, vychytávají kalcium, ty cévy se jizví a vlastně se mění jejich schopnost povolit. Čili tam potom může vznikat vysoký krevní tlak. Další, kde by určitě tuk neměl být, je v játrech. Taková takzvaná ztukovatělá játra, žlutá játra, z toho je cirhóza, původně teda nejdřív steatóza, čili ztukovatění jater, potom cirhóza. Zapomněli jsme ještě namísto, kde by tuk měl určitě být, a to je v prsní žláze u žen. U mužů už by tam mnoho být nemělo, ale u žen ta prsní žláza vlastně, ten tuk ji jednak chrání a jednak vlastně umožňuje zase správné přisátí miminka. Takže taky tam musí být. Další potom máme podkožní tukovou tkáň, ta by tam měla být v tenké vrstvě, ta vrstva by neměla přesahovat na těch jednotlivých místech, rozhodně existují vlastně určité rozměry té tukové vrstvy, to se dříve i měřilo, aby se zjistilo, jak ten člověk je tučný. Taková místa, kde se měřilo, bylo například nad tricepsem, triceps je trojhlavý sval pažní, který je ze zadní strany paže, umožňuje pohyby jako třeba veslování, takové to napětí paže dozadu. Takže nad tímhle tím svalem zase ta tuková vrstva určuje, jak moc je ten člověk tlustý. Čili tam by ji mělo být akorát. Lidé, kteří mají málo tukové tkáně, mohou být zimomřiví, protože tuk jeho hlavní funkce izolační, tepelně izolační.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zahřívat.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, zahřívat, udržovat vlastně teplo, které vyrobí svalová tkáň. Čili člověk, který má málo svalů a nemá tukovou vrstvu dostatečnou, může snadno prochladnout.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O tucích, o svalech si budeme povídat i dál, o tom, jak se třeba měří už jsme trochu naznačili, o tom jak ovlivňují naši postavu a na co se zaměřit, ptát se můžete i vy 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte Český rozhlas Region a také seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Povídáme si o tucích, zatím snad i na svaly se dostane, ale ještě k tukům na chvilku.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já velmi rychle bych ještě jenom řekla, že další, kde by tuk neměl být, tak je ve žlučníku ve formě kamenů, samozřejmě to dělá velké problémy. A další ve slinivce, protože tam vlastně omezuje její funkci. Tím jsme se trošku dostali k takzvanému viscerálnímu tuku, což je tuk, který je pod svalovinu dutiny břišní a je vlastně ukryt uvnitř. Jednak v takzvaném omentu, což je závěsný aparát střeva, zase to by nemělo být přílišné množství, protože se pak omezuje pohyblivost bránice a v okolí žaludku, tam ho mívají diabetici a dělá to takové to vyklenutí té horní části břicha. Viscerální tuk má své meze, čili trochu by ho mělo být, měl by ho člověk mít, je to zásobní tuk pro práci střeva, ale nemělo by ho být nadbytečné množství.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená takové to vypouklé, nafouknuté břicho. Ten viscerální tuk, je možné se ho nějak zbavit, nebo je to obtížnější?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je ho možné se zbavit, on se tvoří tím, když zpracováváme maloobjemovou vysokoenergetickou stravu, čili takové ty pamlsky, pochutinky nebo vlastně v situacích, kdy máme vysoký stres a ten tuk se tam ukládá. To bývá tehdy, když jíme nepravidelně a třeba naše jediné jídlo je v noci. To, co můžeme dělat je, že zařadíme zeleninu, zařadíme ovoce, zařadíme věci, pro které to střevo vlastně musí pracovat, aby se nějakým způsobem vlastně posunoval ten střevní obsah.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jsme zase u toho, prací zhubneme, pohybem.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, přesně tak.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a když jsme už předtím zmínili formu, jak měřit ten tuk, mluvila jste o tricepsu, tak jak se měří to rozložení tuku třeba v těle, jsou na to nějaké přístroje a metody?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak ty nejjednodušší metody se používaly v minulosti, to byly takzvané kaliperační metody, používal se takový kaliper, což byla taková jakoby pinzetka, kterou se na definovaných místech na těle měřila síla tukové vrstvy a z toho se potom počítalo poměrně složitě kolik toho tuku na těle člověk má. Další metody, které teda se dají použít, jsou jednak zobrazovací metody, to můžeme, ale ty jsou zátěžové rentgenem vlastně měřit, to znamená to je buď CT a nebo to je nukleární magnetická rezonance. Tady u těhle těch metod bývá problém, jednak je tam dobře vidět ten viscerální tuk, ale bývá problém, že se pacient třeba nevejde do toho tunelu u těchto zobrazovacích metod.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Má to své omezení.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud je obézní velmi. Další metoda jsou vlastně takové, které se dají použít ambulantně, jednoduše poměrně, a to jsou metody relativně nové takzvané bioimpedanční, kdy tělem prochází malá množství různě modulovaného elektrického proudu a vlastně zachytávají se nebo procházejí různými hmotami v těle. Takže tímhle se dá změřit množství celkové tělesné vody, dá se změřit množství vlastně té tuhé hmoty, čili mineralizované hmoty. Dá se změřit aktivní hmota, tuk se dopočítává, protože tuk je nevodivý, tuk je izolační hmota.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To, co zbude, je tuk, dobrá, i k tomu se dostaneme ještě v našem vysílání, které posloucháte a ptát se samozřejmě na tuk i na svaly můžete vy 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby vás lidé měli rádi, tak třeba možná i podle toho, jakou máte postavu. Chcete-li zhubnout, hubněte s námi na Regionu v seriálu Hubněte zdravě a s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Už jsme byli na vyšetření aspoň pomyslně, a teď co s tím? Tak co je schopného nebo co je schopen takový výsledek vyšetření prozradit na toho obézního?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam velmi záleží na tom jakou metodu bioimpedance použijeme, těch metod je spousta. To, co to hodnotí a vlastně dá potom nějaký smysluplný výsledek, to jsou dvě věci, jednak je to software. Tady bych chtěla říct zapomeňte na to, že v těch vahách, na kterých si stoupnete a doma se snažíte nějak určit svůj tuk, že by byl nějaký složitý software, to jsou jednoduché věci a tam ten výsledek tomu odpovídá. Ty softwary samozřejmě jsou velmi složité, třeba na metabolických jednotkách se používají vysloveně počítačové modely a těch dat z toho se dá získat větší množství. U těch takových profesionálně používaných přístrojů vždycky zjistíme procento tělesného tuku, procento bez vodové aktivní tělesné hmoty, to znamená to jsou orgány, kostra, svaly zbavené vody jako pomyslně a celkové množství tělesné vody. U těch složitějších softwarů můžeme zjistit i množství vody, která je v buňkách, mimo buňky, v jednotlivých částech těla. Takže to záleží vlastně na použité metodě a dál tyhle ty softwary jsou schopny vypočítat takzvaný bazální metabolismus, to znamená energii, kterou to tělo potřebuje k tomu, aby udrželo základní životní funkce, což je práce orgánů v leže v klidu, to znamená dýchání, bušení srdce, udržení tělesné stálé teploty a toto je ještě bez pohybu bez přemýšlení. A potom existuje takzvaný celkový energetický výdej, to zase se vypočítává podle různých vzorců a ten je vlastně závislý na tom jakou činnost svalovou vykonáváme. Čili existuje zhruba 5 skupin vlastně lidí nebo 5 skupin množství svalové činnosti, ta je buď velmi nízká, to se říká to je pod 10 hodin pohybu týdně až po velmi vysokou, kterou splňují třeba závodní sportovci, kteří jsou v třífázovém tréninku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A co se do toho pohybu počítá? To, že jdeme na zastávku, že se pohybujeme chůzí po pracovišti, doma nebo tohle ne, musí jít o nějaký vyloženě pracovní činnost, větší zátěž?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Musí jít o větší zátěž, která trvá v nějakém časovém rozmezí, to znamená musíte dosáhnout vytrvalostní svalové činnosti, kterou dosáhneme po 6 někdy 10 minutách vlastně vytrvalé práce. Matky na mateřské dovolené většinou říkají já se naběhám za celý den, ale to vůbec není ono, protože ony popoběhnou, zastaví se, něco dělají.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že popobíhají, to se nepočítá?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená předpokládám, že většina českého obyvatelstva spíš spadá do té první kategorie s nízkou pohybovou činností nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam spadají většinou lidé duševně pracující a lidé, jejichž hlavní činnost není svalová, ale třeba zedníci nebo údržbáři, případně poštovní doručovatelky a právě ti sportovci spadají do těch vyšších kategorií.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, když zmíníme tyhle dvě kategorie, které jste i jmenovala, tak jak moc jim povolíte mít tuku, kolik tuku, kolik poměru, kolik procent tuku mohou mít?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady nejde ani tak o to, jakou činnost ten člověk vykonává, protože to měření se dělá v klidu na lačno většinou vleže. Tam je důležité kolik té vlastně tkáně by měl mít. Je to zhruba u mužů 14 až 20 % tělesné hmotnosti, to znamená, že ta aktivní hmota ty svaly, kosti a orgány by měly zabírat 80 až 86 %, zatímco u žen, které mají té tukové tkáně víc, je ta fyziologická hodnota 20 až 26 % tělesné hmotnosti, jejich svalová nebo aktivní hmota by měla zabírat zhruba 74 maximálně 80 % jejich hmotnosti.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Lucie Vondráčková Kdy vlétnu já na vlnách Českého rozhlasu Region, kde posloucháte seriál Hubněte zdravě, povídáme si rozložení tuků a svalů, to se dá tedy zjistit z různých metod, které jsme probrali s Kateřinou Cajthamlovou a teď co s tím? Přijdu a vy mi řeknete: "Tak mladej, máte tolik tuku, tolik orgánů v těle, tolik vody a podobně, tak a teď co s tím uděláme?" Změníte mi jídelníček, doporučíte mi změnu pohybu nebo ho přidat víc, co?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většina lidí se právě bohužel orientuje jenom podle své hmotnosti a mohou být někdy velmi překvapeni tím výsledkem, protože zjistí, že mají robustní tělesnou stavbu, že mají dostatek svalové hmoty, a v tu chvíli to nejlepší hubnutí je zařazením pohybu. Ti lidé vlastně nemusí ani příliš změnit stravování, ale musí zařadit pohyb. Jiní zase zjistí, že je třeba zařadit větší množství třeba objemové stravy, to jsou ti, u kterých vyjde větší procento toho viscerálního tuku, o kterém už jsme hovořili. Další mohou zjistit, že například ty známky toho vlastně převodnění nebo zvýšené nějaké, zadržování vody, to se dá tady taky poměrně dobře vlastně vyhodnotit, takže mohou signalizovat třeba postižení ledvin nebo nějaké nepoznané onemocnění nebo právě chronickou míru zvýšeného stresu. To jsou velmi zajímavé věci, které právě potom pomáhají u toho nastavení správného režimu, aby ten člověk nedělal něco, co mu buď může nepomoc a nebo dokonce uškodit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže je dobré takové vyšetření podniknout, chceme-li zhubnout, abychom, věděli jak.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď k tomu tuku, jehož se množství dozvíme z toho tělesného vyšetření, usazuje se ten tuk jenom konzumací tuků nebo i něčeho jiného?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To si většinou lidé myslí, že vlastně, pokud jedí třeba zeleninové saláty a dávají si tam ty zdravé tuky a do toho si dají ještě oříšky, semínka a tak dále, takže dělají pro sebe to nejlepší. Takže samozřejmě absolutní množství tuků, čili celkové množství tuků za den je významnou částí vlastně úpravy toho režimu. Musíme být pozorní zejména k množství živočišných tuků, tam zase lidé jedí jogurty, kde je poměr bílkovina - tuk v podstatě roven, takže taky opatrně, lepší jsou třeba tvarohy nebo netučná masa, to jsou dobré zdroje živočišných tuků. Ale zase všeho moc škodí. No, a další, z čeho mohou vznikat vlastně tuky, jsou všechny ostatní nadbytečné živiny, to znamená i z bílkovin, protože z bílkovin se takzvanou glukoneogenezí vytváří sacharidy, čili cukry, a z těch se mohou vytvářet tuky. Čili tuky se mohou vytvářet ze všeho, čeho máme nadbytek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tuky se k nám prostě dostanou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dostanou a další tělo v případě, že konzumujeme velké množství alkoholických nápojů, zejména takzvaných destilátů nebo těch tvrdých alkoholických nápojů, tak může vytvářet tuk jako obranu proti těm toxinům z potravy.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte hlas doktorky Kateřiny Cajthamlové, protože seriál Hubněte zdravě pokračuje na vlnách Českého rozhlasu. Povídáme si tucích a o svalech, na ty se teď také dostane, abychom i zmínili jak jsou důležité nebo z čeho naopak rostou takové svaly.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže svaly musíme používat. Pokud nepoužíváme svaly, tak nás opouštějí. Svaly musíme také živit. Svaly živíme vlastně dvojím způsobem, jednak jim dodáváme stavební látky, svalové hmoty, což jsou hlavně bílkoviny. Těch by nemělo být nepřiměřené množství, protože jak už jsme říkali, tak jednak se z nich mohou ty tuky nadbytečné dělat a jednak vlastně nadbytečné množství bílkovin zatěžuje střevo a celý trávicí trakt. Takže by jich mělo být akorát. Zas na to jsou dobré ty metody, které zjistí kolik jich vlastně potřebujeme. Počítají se buď na tělesnou hmotnost, to je 0,83 krát tělesná hmotnost, z toho vycházejí gramy bílkovin a nebo se počítají podle aktivní hmoty. Tam je to podle toho, jestli člověk je diabetik, to je složitá problematika to dneska nestihneme. No, a další je potřeba teda podle svalové činnosti, kterou budeme vykonávat, vlastně dodávat dostatečné množství sacharidů, sacharidy jsou potřeba ve zvýšené míře zejména u těch, kteří běhají nebo u lidí, kteří jezdí na kole, čili u té aerobní činnosti, dostatečný přísun sacharidů je vlastně zásadní pro to, aby se svaly tvořily. A další, a to je během tedy zátěže, a další u některých typů činností je potřeba vlastně mít dostatečné množství tuků, tuky by měly ve stravě u lidí, kteří jsou zdraví, obsahovat zhruba 30 % energie a měly by většinou to být nenasycené tuky, spíš rostlinného původu, jenom třetina by měla být živočišné tuky, a měly by být dodávány zejména u takových těch intenzivních svalových činností, čili pokud štípeme dříví nebo jsme na horách, potřebujeme vlastně termoregulační funkci té tukové tkáně. Tak tam všude zvýšené množství, trošku vyšší množství tuků neškodí. Ale zase má to své meze. Jinak množství tuků v těle je regulováno,zejména toho podkožního tuku, dvěma takovými systémy, jeden je systém grelín, to znamená tam, kde konzumujeme velké množství tučné stravy, tak ten grelín se vylučuje ve střevě a vypíná působení leptinu, který se zase tvoří v hypofýze a v noci nám pomáhá hubnout, proto právě bychom neměli na noc jíst příliš tučnou stravu, protože bychom si vypnuli to hubnutí v noci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Co nám ještě pomáhá v tom hubnutí, to můžeme probrat opět za týden v našem seriálu Hubněte zdravě, kdy se zaměříme na vitaminy, jsme se dohodli. Takže i ty nám mohou pomoci. Paní doktorko, moc děkuju za dnešní návštěvu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já také děkuju a moc se těším na příště.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se pěkně, za malou chvíli opět Iveta Chlumská a brzy také písničky na vaše přání.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
