TURECKO
Včera jsem tu mluvil o Kuvajtu a o Kurdech, tedy o jazykovém zákulisí těchto pojmenování, které z médií v těchto dnech slyšíme možná víc, než se nám líbí. Dalším zeměpisným výrazem, který je v souvislosti s válkou odehrávající se v Iráku a jeho okolí hodně slyšet, je Turecko, pojmenování severního souseda Iráku.
Nejdřív pár slov o historii Turecka, souvisí to totiž s pojmenováním tohoto státu. Ten má dnešní jméno vlastně odnedávna, od skončení 1. světové války. I když, jak víme třeba ze Švejka, už před tím, zde žil národ, kterému se říkalo Turci, jejich stát se oficiálně nejmenoval Turecko, ale Osmanská říše. Ta byla před válkou mnohem větší než je dnešní Turecko, patřily do ní mimo jiné i ostrovy v Egejském moři, ale také dnešní Sýrie, Arménie, Palestina a Thrákie. Osmanská říše o tato území přišla, protože za 1. světové války stála na straně poražených. Velikost Osmanské říše byla ostatně v dějinách hodně proměnlivá. Někdy ve 13. století rod Osmanů založil na hranicích Byzance miniaturní státeček a ten se v průběhu několika staletí rozrostl tak, že do něj patřily nejen dnešní Sýrie, Arménie, Irák a Izrael, ale i Krym, Egypt a Maďarsko včetně dnes slovenských Nových Zámků. Osmanská říše se jmenovala podle jména zakladatele tohoto rodu Osmana, což je turecká výslovnost tohoto jména. Arménsky se vyslovovalo Othmán, a tak v některých evropských jazycích se Osmanům říkalo Otomani a jejich říši Otomanská. Pokud vám to připomnělo pojmenování "pohovky bez opěradla na jedné straně vyvýšené", tedy otomanu, nejde o náhodu. Otoman se opravdu jmenuje podle Otomanů, tedy Osmanů neboli Turků, protože tento typ pohovky či lehátka do Evropy přinesli Turkové.
Původní Turkové žili se Střední Asii, jejich jméno je doložené v čínských i řeckých pramenech z hodně dávných dob. Pak se tak říkalo různým větvím etnických skupin hovořících tureckými jazyky a nakonec to jméno převládlo pro nejzápadnější, tedy osmanské Turky. Samotné jméno se vykládá různě a odborníci, jako často, nevědí, který výklad je správný. Možná jde o odvozeninu od slovesa tora, které má význam narodit se, možná slovo vzniklo z výrazu označujícího přilbu, jiní slovo Tűrk vykládají se ze slova s významem zralý, ještě jiní jsou přesvědčení, že pojmenování Turků vzniklo ze slova pro moc či sílu a poslední teorie soudí, že velmi podobně se jmenovalo významné turecké božstvo.
Vysílá se ve čtvrtek 27.3.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
