U Kamenné na Vysočině najdete v lese kolomazné kameny a sluneční hodiny sloužící kameníkům
Ke kolomazným kamenům u obce Kamenná nás zavedl pracovník třebíčské destinační agentury Václav Prchal
Mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím na Vysočině je oblast bohatá na horninu jménem žulosyenit. Mimi jiné z něj byla postavena i bazilika svatého Prokopa v Třebíči, která je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Velké balvany této horniny jsou ve volné přírodě vidět na lukách, v lesích i u cest. Mnohé z nich přitom lidé v minulosti využívali nejen na výtvarné umění a architekturu, ale i ke své každodenní práci.
U obce Kamenná je dodnes velký lom. Kámen tam chodili lámat už předci současných obyvatel. Žulosyenitové balvany využívali například při vaření maziva pro své dřevěné vozy. Některé kameny upravovali, jiné, které měly přírodní prolákliny, využili v jejich původní podobě.
„Na kámen se naskládaly smolné pařezy, mršiny a všechno se to utěsnilo mechem,“ popisuje Václav Prchal z třebíčské destinační agentury. Kolomaz vznikala nedokonalým hořením a stékala otvorem vykutaným uprostřed kamene nebo přirozenou drážkou do přistavené nádoby. „A protože výroba kolomazi nebyla úplně voňavá záležitost, vyráběla se daleko od vesnice,“ dodává.
Na kraji borového lesa nad Kamennou stojí i zajímavé sluneční hodiny. Uprostřed balvanu je otvor na vložení tyčky nebo klacíku, kolem je malý kroužek se dvěma zářezy. „Kameníci museli mít přehled, kolik je hodin. Když klacík vrhal stín na jednu drážku, bylo poledne. Když zastínil druhou drážku, byly čtyři hodiny odpoledne a kameníkům končila pracovní doba,“ vysvětluje Václav Prchal.
Spousta balvanů okolo Kamenné je také opředená pověstmi, například o čertech. A kámen spolu se železem využili i členové místního spolku Kameňáci k vytvoření zvoničky a stezky pohanského roku. Na ní narazíte na plastiky jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
