Učitelé zpracování včelařských produktů dětem přibližují svět včel. O Vánocích s nimi malují medové perníčky
Český svaz včelařů má mezi sebou i učitele, kteří šíří osvětu mezi dospělými i dětmi. Pořádají školení, soutěže nebo přednášky a často spolupracují se včelařskými kroužky při základních školách. Jeden takový mají i v Třebíči na Vysočině.
„Včelař jsem, protože jsem z včelařské rodiny. Včelařil už dědeček, babička zdobila perníčky,“ představuje se dětem učitelka zpracování včelařských produktů Pavlína Křivanová. V kuchyňce základní školy kpt. Jaroše v Třebíči se sešli sedmáci, kteří si během dvou hodin zkusí malovat medové perníčky a vyrobit svíčku. Výroby svíček se ujal vedoucí včelařského kroužku Martin Zacha. „Máme nakoupené mezistěny. Ty děcka to zvládnou,“ říká.
Zatímco Pavlína Křivanová míchá cukrovou polevu na zdobení perníků, vykládá dětem včelařské zajímavosti. „Těch včelích produktů je více. Dá se to spojit i s povídáním o vosku, využití medu, pylu, propolisu,“ vyjmenovává. Děti se například dozvídají, že včela ráda létá na jeden druh rostliny, což se projeví i na chuti medu.
Perníky se v průběhu věků zdobily různým způsobem. Po vzoru svých předků používá Pavlína Křivanová k nanášení cukrové linky na perník kornoutek z pečicího papíru. Dříve perníkářky používaly pergamen, ale dnešní pečicí papír ho plně zastane. Děti se tak učily, jak takový kornoutek vyrobit.
Základní škola kpt. Jaroše v Třebíči má i svou přírodní zahradu, ve které stojí včelí úly. „Takže se mohou věnovat i praktické části toho včelaření,“ dodává Pavlína Křivanová.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
