Umělecký šéf Švandova divadla: Jako první na světě uvádíme hru, kterou napsala umělá inteligence
Umělecký ředitel Švandova divadla v Praze, režisér, dramatik a básník Martin Františák přijel na rozhovor ze zkoušky vlastní hry. Jmenuje se Srpnové světlo a jde o komorní příběh pro pět herců.
„Je to pokus o katarzní drama, takový severský thriller. Zkoušíme ho na studiové scéně divadla. Na velkém jevišti se pomalinku blížíme k premiéře adaptace slavné české filmové komedie Miloše Formana Ecce homo Homolka.“
Do komorní hry obsadil mladé herce, pracuje s Anežkou Šťastnou, Janem Mansfeldem, Matějem Andělem, Bohdanou Pavlíkovou a Májou Štípkovou. „Je to můj výběr a také výběr jako uměleckého šéfa. Myslím si, že není určující, proč jsou to právě tito herci. Jsou obsazeni na základě nějakých svých typů. Jinak já v našem divadle budu rád pracovat s každým z herců.“
Premiéra Srpnového světla se odehraje 23. září. Zkouší se ale už teď, protože přípravy přeruší dvoutýdenní zájezd souboru do Spojených států, kde budou hrát v Chicagu a New Yorku.
Fenomenální experiment, hra napsaná robotem
V New Yorku uvedou inscenaci AI: Když robot píše hru. „To je taková třešnička na dortu našeho divadla, kdy inscenujeme text, který napsala umělá inteligence. Je to spíše experiment, myslím si, že do jisté míry fenomenální. Je zajímavé, že první světové uvedení textu, který napsal robot, je právě v Čechách, tedy tam, kde slovo robot díky bratrům Čapkovým vzniklo,“ přibližuje unikátní hru režisér.
Druhá nová hra, která se ve Švandově divadle připravuje, je o rodině Homolkových. Je to adaptace komedie scénáristy a režiséra Jaroslava Papouška z roku 1969. „Myslíme si, že aktuální situace, zvláště bytová otázka není nepodobná bytové otázce v době vzniku toho filmu. To znamená, že opět žijeme v době, kdy je někdy rodina nucena sdílet své soukromí s babičkou, dědečkem a vnoučaty, a že přitom může vznikat spousta komických a tragikomických sociální situací,“ odůvodňuje Martin Františák výběr titulu a těší se i na další zkoušení.
„Konečně uvedeme, několikrát kvůli covidu odložený, příběh Nicholase Wintona, hru nazvanou Kabaret Winton, podle námětu Kateřiny Tučkové. Premiéra bude v říjnu. Myslím si, že pokud to čekání na uvedení hry něco přineslo, tak posílilo aktuálnost tohoto tématu.“
Pomoc Ukrajině
Švandovo divadlo o sobě uvádí, že je divadlem, které klade otázky a vyzývá k diskusi. Bylo proto jasné, že zareaguje i na aktuální situaci s válkou na Ukrajině. „Poměrně rychle nás napadlo pomoci kolegům z Ukrajiny tím, že jim nabídneme práci. Celému týmu, který by u nás mohl nazkoušet inscenaci, která ne nutně musí reflektovat události válečné.“
Režisér začal hned komunikovat s ukrajinskou stranou, přímo s kulturním centrem v Kyjevě. Objevil se však problém. První reakce ukrajinské strany totiž byla: „Chlapi jsou v zákopech, můžou jenom holky.“
Podařilo se tedy nějakou spolupráci s ukrajinskými umělci domluvit? A jaká další aktuální témata by chtěl režisér Martin Františák přenést na scénu Švandova divadla? Nejen to můžete slyšet v záznamu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka