UŠÍT NA NĚKOHO BOUDU
Dnes si popovídáme o zajímavém slovním spojení ušít na někoho boudu a hned začneme jeho všeobecně známým významem. Slovník spisovného jazyka českého ho uvádí jako devátý, poslední význam slova bouda. Bouda jev tomto případě úskok, léčka, podvod, ušít na někoho boudu znamená připravit na něj podraz.
Pokud vás zaujal vysoký počet celkem devíti ve slovníku uváděných významů slova bouda, asi mi odpustíte, když je tu všechny stručně vyjmenuji. Bouda je za prvé jednoduché stavení z prken nebo jiného podobného materiálu, tato bouda tedy může hlídačská, jarmareční, v divadle bývala nápovědní bouda a když jsme u divadla, Bouda s velkým b stávala v josefinské době na dnešním Václavském náměstí a bylo to první české divadlo. Za druhé je bouda dřevěný úkryt pro psa. Jako třetí boudu slovník uvádí turistickou chatu, zejména v Krkonoších. Čtvrtá bouda je na dětském kočárku, vlastně jakási střecha; bouda se říkalo i stahovacím střechám u kočárů a u aut. Pátá bouda je shluk černých mraků na obloze, šestá je hanlivé označení domu a jakékoliv budovy, sem patří i pojmenování školy slovem bouda. Jako sedmou boudu uvádí slovník boudu v nářeční podobě búda - to je zděná místnost před vinným sklepem a konečně osmá bouda je druh sušáku na seno. Jak je vidět, žádný z osmi významů výrazu bouda nesouvisí nějak zjevně, viditelně s devátým významem léčka, podraz.
Možná nám něco řekne původ samotného výrazu bouda. Protože v němčině existují velmi podobná slova Bude, které má význam bouda a také stánek či krámek, a Baude, které znamená horská chata a také menší hotel, vypadá to, že jsme spolu s některými dalšími Slovany výraz bouda přejali od Němců či jejich předků. Ano, dnes se soudí, že to tak je, starší etymologové si však mysleli, že ten pohyb byl opačný, že do němčiny se slovo bouda dostalo od Slovanů. Důležitou roli v těchto úvahách hraje i sloveso budovat, které se i dnešním etymologům zdá být původem české a přitom vypadá příbuzně s výrazem bouda...
No, dostali jsme se na až příliš odborné téma. Vraťme se k boudě jako k léčce, k úsloví ušít na někoho boudu. S největší pravděpodobností to úsloví pochází z jazyka dávných ptáčníků neboli čižbařů. Ti lovili ptáky nejen na vějičky, jak jsem tady o tom už jednou mluvil, ale i do zařízení, pravděpodobně plátěných, kterým se říkalo boudy.
Vysílá se ve čtvrtek 24.4.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
