Už jste viděli mimoúrovňové křížení potoků na Pardubicku?

V obci Sezemice nedaleko Pardubic se můžete podél toku Loučné projít k místu, kde se do jejího koryta vlévá tok umělého kanálu, zvaného Zadní Lodrantka. Nedaleko najdete unikátní Velký akvadukt. Z dálky vypadá jako obyčejný most přes řeku. Když ale dojdete až k němu, zjistíte, že most je vlastně korytem, akvaduktem. Přes Zadní Lodrantku, ve výši asi tří metrů nad ní, převádí vody Mlýnského potoka.

Akvadukt pochází z roku 1892, betonovo-cihelný most má dva oblouky a měří 13,2 metru. Akvadukt prošel opravou v roce 1984 a naposledy se opravoval před třemi lety. Hloubka vodoteče na mostovce je necelý 1 metr. Podobné akvadukty naleznete také na Opatovickém či Dvakačovickém kanálu.

Příchod Pernštejnů na Pardubicko vše změnil

V době, kdy Kryštof Kolumbus objevoval Ameriku, změnilo Pardubicko svoji tvář. A to díky Vilému z Pernštejna.

Pernštejnové přicházejí na Pardubicko v roce 1490. Vilém z Pernštejna byl dobrý politik, hospodář a také vodohospodář. Úspěšně podnikal v rybníkářství a na Pardubicku se pustil do velkorysých projektů. Ve své době vybudoval nejrozsáhlejší rybniční soustavu u nás.

Cesta podél Zadní Lodrantky|foto: Tereza Brázdová

Například rybník Čeperka, vybudovaný v letech 1491 až 1496, byl svého času největším rybníkem v Čechách. Na konci pernštejnské éry, v roce 1560, bylo na pardubicko-kunětickém panství evidováno na 230 rybníků.

S tím nutně souviselo budování umělých vodních cest a křižovatek, někdy také mimoúrovňových. Kanály sloužily nejen k vysoušení bažin a zamokřených luk, ale především k napájení rybníků. Vilém z Pernštejna k tomu využil toku Labe, Chrudimky a Loučné, umělé kanály z nich odbočovaly.

Nejvýznamnější stavbou v rámci pardubického vodohospodářského systému byl Opatovický kanál, umělé kanály však nechal Vilém z Pernštejna vybudovat také přímo v Pardubicích a jejich blízkém okolí, například kanál Halda, zvaný také jako Strúha Sezemská, přiváděla vodu až do samotného centra Pardubic.