Užijte si tajuplnou atmosféru hradu Rabí. Osvětleného pouze loučemi a svíčkami

1. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Jen hromadou kamení by dnes byla zřícenina největšího středověkého hradu v Čechách – hradu Rabí na Plzeňsku, kdyby se o ni nestarali nadšení lidé. Ti totiž vymýšlejí pro návštěvníky stále nové netradiční zážitky. I když v tomto případě jde z historického hlediska o zážitek kdysi zcela běžný – zimním areálem hradu Rabí se totiž můžete projít za svitu loučí a se svíčkami v rukách.

Hrad Rabí má jedno velké prvenství, které mu už žádný jiný hrad nevezme. Je to nejrozsáhlejší česká zřícenina středověkého hradu. Navíc se pyšní jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Jeho vznik se datuje hodně dávno, až na počátek třináctého století.

Rabí je veřejnosti přístupný jen během hlavní turistické sezóny, od listopadu do března je uzavřený. Najdou se ale výjimky. Jednou takovou je večerní prohlídka hradu při loučích a se svíčkou v ruce. Hrad je osvětlený také dvěma velkými ohni na nádvoří. V doslova jiném světle tak vynikne velikost a majestát kamenných zdí, zákoutí, portálů a hradních uliček. Netradiční prohlídka se uskuteční 17. prosince od půl páté odpoledne.

Hrad Rabí v české krajině

Jak z nedobytného hradu udělat zříceninu

Hrad od třináctého století postupně rozšiřovali a zpevňovali různí páni. Ať už pravděpodobně jeho zakladatelé – Němci, tak i pozdější majitelé – Češi. Svého rozkvětu dosáhl hrad Rabí na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Tehdy prý patřil k vůbec nejpevnějším hradům u nás. O hrad se proto také velice často bojovalo. Úspěšně i neúspěšně. Například Husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. Při druhém obléhání tu ale přišel Jan Žižka o pravé oko.

Nádvoří hradu Rábí

Jak šel čas, střídali se majitelé Rabí jako na běžícím pásu. Nejhorší pro hrad bylo vlastnictví jistým Půtou a jeho syny. Ti vlastnili Rabí od roku 1504. Půtové se zadlužili a museli postupně rozprodávat majetek. Roku 1548 přišlo na řadu i samotné Rabí. Pak už to šlo s do té doby nedobytným a pevným hradem rychle z kopce.

Konečnou zkázu hradního areálu dokončil požár kolem roku 1710 a neleniví lidé kolem. Volně přístupný hrad totiž nabízel ideální materiál zdarma – dokonale opracované stavební kameny. Začalo tak nekontrolované rozebírání hradu. S trochou nadsázky dnes můžeme říct, že hrad Rabí a domy ve městě Rabí pod hradem nemají společné jen jméno.

Středověká atmosféra

V devatenáctém a dvacátém století už můžeme mluvit o Rabí jako o regulérní zřícenině. V roce 1920 proto darovali tehdejší majitelé Lamberkové zříceninu Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Spolek zrealizoval náročné záchranné práce a stavební rekonstrukci části hradního areálu. Od roku 1978 je hrad Rabí národní kulturní památkou.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1666.3988706628359!2d13.618596720691288!3d49.27898815229957!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b2c3e00f304a9%3A0xe16cfb10c51592e6!2sHrad+Rab%C3%AD!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1417430097474" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.