Užijte si tajuplnou atmosféru hradu Rabí. Osvětleného pouze loučemi a svíčkami

Hrad Rabí má jedno velké prvenství, které mu už žádný jiný hrad nevezme. Je to nejrozsáhlejší česká zřícenina středověkého hradu. Navíc se pyšní jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Jeho vznik se datuje hodně dávno, až na počátek třináctého století.

Rabí je veřejnosti přístupný jen během hlavní turistické sezóny, od listopadu do března je uzavřený. Najdou se ale výjimky. Jednou takovou je večerní prohlídka hradu při loučích a se svíčkou v ruce. Hrad je osvětlený také dvěma velkými ohni na nádvoří. V doslova jiném světle tak vynikne velikost a majestát kamenných zdí, zákoutí, portálů a hradních uliček. Netradiční prohlídka se uskuteční 17. prosince od půl páté odpoledne.

Hrad Rabí v české krajině|foto: Pavel Halla

Jak z nedobytného hradu udělat zříceninu

Hrad od třináctého století postupně rozšiřovali a zpevňovali různí páni. Ať už pravděpodobně jeho zakladatelé – Němci, tak i pozdější majitelé – Češi. Svého rozkvětu dosáhl hrad Rabí na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Tehdy prý patřil k vůbec nejpevnějším hradům u nás. O hrad se proto také velice často bojovalo. Úspěšně i neúspěšně. Například Husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. Při druhém obléhání tu ale přišel Jan Žižka o pravé oko.

Nádvoří hradu Rábí|foto: Pavel Halla

Jak šel čas, střídali se majitelé Rabí jako na běžícím pásu. Nejhorší pro hrad bylo vlastnictví jistým Půtou a jeho syny. Ti vlastnili Rabí od roku 1504. Půtové se zadlužili a museli postupně rozprodávat majetek. Roku 1548 přišlo na řadu i samotné Rabí. Pak už to šlo s do té doby nedobytným a pevným hradem rychle z kopce.

Konečnou zkázu hradního areálu dokončil požár kolem roku 1710 a neleniví lidé kolem. Volně přístupný hrad totiž nabízel ideální materiál zdarma – dokonale opracované stavební kameny. Začalo tak nekontrolované rozebírání hradu. S trochou nadsázky dnes můžeme říct, že hrad Rabí a domy ve městě Rabí pod hradem nemají společné jen jméno.

Středověká atmosféra|foto: Pavel Halla

V devatenáctém a dvacátém století už můžeme mluvit o Rabí jako o regulérní zřícenině. V roce 1920 proto darovali tehdejší majitelé Lamberkové zříceninu Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Spolek zrealizoval náročné záchranné práce a stavební rekonstrukci části hradního areálu. Od roku 1978 je hrad Rabí národní kulturní památkou.