V edici Zmizelé Čechy vyšla nová kniha o Slaném

Ponořit se do minulosti čtenářům pomůže i téměř 200 unikátních fotografií z archivu slánského Vlastivědného muzea.

Autorem textové části knihy Slaný - Zmizelé Čechy je vedoucí odboru kultury slánské radnice Vladimír Přibyl. S přijetím nabídky napsat tento text nejprve váhal, hlavně kvůli tomu, že se zabývá zejména barokem a ne nedávnou minulostí. Nakonec se rozhodl pojmout knihu jako historickou esej o Slaném, na kterou navazují dobové fotografie: „Aby ten člověk, co tu knihu bude číst, byl takovým poutníkem, který putuje pod Slaném a v té obrazové příloze se před ním otevíralo to, co ve Slaném zmizelo, o co město Slaný přišlo. A nakonec ten čtenář s překvapením zjistí, že toho zmizelo dost. Například Fortenské předměstí.“

Autorkou obrazové části knihy je Ivana Hušáková, která spravuje fotoarchiv ve slánském Vlastivědném muzeu. Při práci na knize prý zúročila také své vzpomínky z dětství, které ve Slaném prožila. I ji mrzí, že některá místa ve městě už nenajde: „Lokalita u Kříže, lokalita u kováře Rolla, byla tam různá zákoutí, různá zdobení domů, pumpy, hydranty a to všechno bylo doplňky, které tvořily zajímavější ráz toho starého města.“

Ředitel Vlastivědného muzea a spoluautorka knihy Ivana Hušáková|foto: Jana Káninská

Při prezentaci nové publikace v muzeu šly knihy doslova na dračku. Bylo vidět, že historie obyvatele Slaného zajímá a vydání knihy vítají.

Do fronty na podpis autorů se postavil i místostarosta Jaroslav Hložek. Také on byl z vydání knihy nadšený: „Myslím si, že to řadí naše město k městům, která si váží vlastní historie a jsem velice pyšný na to, že se u nás našli erudovaní autoři. Myslím, že každý Slaňák by ji měl vlastnit a měl by s ní chodit po městě a dívat se a říkat si - ‚Nedalo by se s tím něco udělat, aby to bylo zase takhle hezké?‘ To by bylo fajn, to by se mi líbilo.“