V jihlavském domě strávil Gustav Mahler mládí. Dnes jsou v něm výstavní prostory
Světoznámý hudební skladatel Gustav Mahler přišel na svět v Kalištích u Humpolce 19. července roku 1860. Jeho rodiče se s ním coby tříměsíčním miminkem přestěhovali z malé vesničky za lepším živobytím do Jihlavy. Usadili se v domě číslo 265 v tehdejší Brtnické, dnes Znojemské ulici.
Rodiče Gustava Mahlera se přitom živili docela jiným způsobem, než později on sám. Jeho otec Bernard získal ve městě povolení k prodeji alkoholu a postupně i k výrobě likérů, kořalky nebo octa. V domě si otevřel výčep a v jeho zadním traktu zřídil vinopalnu.
Mahlerovi žili v prvním patře třípatrového domu. Později se jim v obchodě začalo dařit, a tak přikoupili vedlejší dům, do kterého se přestěhovali. „Gustav Mahler žil v Jihlavě do svých 15 let, než se stal studentem vídeňské konzervatoře. Pak se sem vracel na prázdniny nebo na rodinné sešlosti,“ vypráví kurátorka Domu Gustava Mahlera Jana Součková. „Když mu však v roce 1889 zemřeli oba rodiče, musel se vypořádat s dědictvím a dům prodal.“
Město nechalo dům opravit
V roce 1960 byla u příležitosti stého výročí skladatelova narození umístěna na přední průčelí domu pamětní deska připomínající, že zde žil. Přihlásit se k odkazu Gustava Mahlera však mohlo město až později.
Na začátku devadesátých let získalo město Jihlava ve spolupráci s aktivitou různých hudebních odborníků a nadšenců objekt do svého vlastnictví. Postupná rekonstrukce trvala přibližně sedm let, aby se dům mohl stát reprezentativním výstavním prostorem.
Jako první v něm byla instalována stálá expozice, která je věnovaná životu světoznámého skladatele. „Stěžejní část naší expozice se vztahuje k pobytu Gustava Mahlera v Jihlavě, k prvním patnácti letům jeho života. V dalším patře máme navazující expozice představující soužití tří kultur, kdy vedle sebe existovaly po dlouhou dobu kultura česká, německá a židovská,“ popisuje Jana Součková.
Část výstavního prostoru je věnována Mahlerově femme fatale Almě Mahlerové. „Zmíněni jsou i další její osudoví muži – Franz Werfel, Oscar Kokoschka nebo architekt Gropius,“ láká kurátorka.
Můžete se dívat, číst i poslouchat
„Novodobou expozici jsme po velké rekonstrukci v roce 2008 zahajovali grafikami Pabla Picassa zapůjčenými z Německa. Jinak se po celou dobu snažíme držet se několika hlavních okruhů propojených se životem Gustava Mahlera. Ať je to tvorba žen a umělkyň té doby, nebo místních regionálních umělců,“ vysvětluje Jana Součková.
Všechna hudba, kterou Gustav Mahler složil, je přístupná na několika zcela nových iPadech se sluchátky, v promítací místnosti jsou k vidění filmy s podobnou tematikou jako ve výstavním prostoru.
Díky nově vybudovanému výtahu jsou všechna patra domu přístupná i handicapovaným a vítány jsou i rodiny s dětmi. „Máme tu dětský koutek s prostorem a hračkami pro úplně malé děti, ale i pro větší, ve kterém jsou i hudební nástroje,“ zve Jana Součková. V přízemí je otevřena i kavárna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ANO má stabilní podporu, zatímco voliči vládních stran lavírují a zvažují vůbec účast, ukazují přelivy
-
Systém Bartošovy digitalizace šel dodělat, říká Černohorský. ‚Rozhodli experti,‘ nesouhlasí Kupka
-
Milion lidí nemá praktického lékaře. Přidáním peněz se péče může rozvíjet, říká Šonka po odvolání protestu
-
Nechtěli jsme bojovat, říkají ruští dezertéři. Francie jich šest přijala, pomáhají v informační válce