V Lipnici nad Sázavou si připomenete spisovatele Jaroslava Haška. Na hradě i v okolních lomech
Lipnici nad Sázavou na Vysočině si svého času velice oblíbil autor Dobrého vojáka Švejka, spisovatel Jaroslav Hašek. V obci i na místním hradě tak na slavného humoristu najdete spoustu upomínek. A nejenom tam. V okolních lomech vznikl do kamene tesaný triptych, kterému se říká Národní památník odposlechu.
Jaroslava Haška přivedl do Lipnice nad Sázavou údajně jeho kamarád, malíř Jaroslav Panuška. „Tehdy to bylo tak, že Hašek v Praze cestou do hospody potkal Panušku. On mu říká: kam jdeš? Hašek na to, že do hospody. Co bys chodil do hospody, pojeď se mnou na Lipnici,“ popisuje typicky haškovské zdůvodnění příchodu do obce kastelán hradu Marek Hanzlík. Jaroslav Panuška si totiž Lipnici a především okolní přírodu velmi oblíbil a v Haškovi získal přítele do nepohody i k pivnímu půllitru.
Jaroslav Hašek sice na hrad chodil často, občas tam s přáteli i popil, ale místnost jen pro sebe tam nikdy neměl. Dnešní Haškova komůrka vznikla z bývalé vrátnice, později městského archivu. Uvnitř je vybavená jako jednoduchý pokojík, na stěně visí kresby Jaroslava Panušky a také kopie Haškovy korespondence s úřady. Je tu i dopis ředitelství místní obecné školy.
„Jaroslav Hašek byl možná první člověk, který měl u svého domku elektrický zvonek, a děti přišly na to, že se s ním dá zažít velká sranda,“ popisuje kastelán. Spisovatel měl často ve zvonku vzpříčenou sirku. Žádal proto pana řídícího, aby děti usměrnil.
Národní památník odposlechu
V Lipnici Jaroslav Hašek napsal podstatnou část Dobrého vojáka Švejka. Na něj ostatně odkazují i další tři díla, která vytvořil sochař Radomír Dvořák v lomech kolem Lipnice. Jmenují se Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči. Celému triptychu se říká Národní památník odposlechu a vede k němu speciálně značená stezka.
K prvnímu rozcestníku v lese dojdete za pár minut, celou asi pětikilometrovou trasu zvládnete za hodinku a půl, pokud se tedy u lomů nezdržíte déle, což je dost pravděpodobné.
Všechny tři části Národního památníku odposlechu jsou vytesané v žulových skalách u zatopených lomů. „Jsou to lomy, které vznikly na konci 19. a na začátku 20. století, kdy průmysl kamene zažíval velký rozkvět, protože se hodně stavělo,“ říká kastelán lipnického hradu Marek Hanzlík.
První zastávkou na stezce je Bretschneiderovo ucho. Jeho rozměry upoutají už při pohledu přes vodu, větší zážitek ale budete mít, když dojdete kolem lomu až k němu. Jeho výška přesahuje tři metry.
„Je to symbol známé části knížky Jaroslava Haška. Jedná se o tajného policajta Bretschneidera, který v hospodě U Palivce odposlouchával hovory hostů a pak donášel na policejní stanici. A je to jeden z lidských smyslů, které používáme, když někoho pozorujeme, šmírujeme, odposloucháváme,“ říká Marek Hanzlík a odkazuje na další díla, kterými jsou Ústa pravdy a Zlatý voči. Člověka vedou k zamyšlení, jak moc jsou aktuální.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
