V Lounech tryská na třech místech zdraví rovnou ze země. A zadarmo

5. únor 2015
Česko – země neznámá

Česko se může chlubit řadou míst s přírodní léčivou vodou, ale zajímavé prameny vyvěrají ze země i jinde než v tradičních lázeňských oblastech. Příkladem může být pramen Luna v Lounech, který je sice poměrně drobný, má kapacitu pouhých 15 litrů za minutu, ale zato se pyšní jedním českým nej. Je to totiž nejhlubší minerální vrt v republice, jeho hloubka je zhruba 1.100 metrů.

Pramen Luna je alkalická kyselka. A pozor, tady je druhé české nej. Má nejvyšší stupeň mineralizace, obsahuje 17,5 gramu solí v jednom litru. Největší podíl tvoří sodné kationy a chloridové anionty. Obsahuje ale i prvky jako je lithium, stroncium, brom, fluor a bor. Pomáhá při léčení nemocí zažívacího traktu, zejména žaludku a jater, jsou ale prokázány i příznivé účinky koupelí při léčení některých kožních chorob.

Můžete se ovšem samozřejmě napít i jen tak, pro osvěžení nebo ze zvědavosti. Pramenitá voda vám pomůže i při trávení těžšího pokrmu. Dlouhodobé pití kyselky z pramene Luna by ale mělo být konzultováno s lékařem, nedoporučuje se těhotným ženám ani dětem. Svým obsahem minerálů je lounská Luna tak unikátní, že jinde v Evropě najdete jen dvě místa s podobným složením minerální vody – v gruzínské Boržomi a ve vyhlášených francouzských lázních Vichy.

Bonusy lounského pramene

Léčivý pramen LUNA

Z jednoho ložiska jsou dnes k dispozici tři vývěry – na sídlišti U Spravedlnosti. Kdysi tam stávala šibenice. Další místo, kde můžete Lunu ochutnat, je v zahradě bývalé nemocnice, a poslední pak u domova důchodců. Minerálka teplotou přesahuje 20 stupňů Celsia, takže je příjemně pitelná i v zimě. Všechny tři prameny jsou veřejnosti přístupné a vodu si z nich můžete načepovat zdarma.

A zatímco budete upíjet z kalíšku či hrnečku, můžete se kochat mimořádným výhledem na České Středohoří. A třeba i na další lounský unikát – trojsedlovou střechu zdejšího chrámu sv. Mikuláše z roku 1538. Je to dílo královského architekta Benedikta Rejta, skvělá ukázka české pozdní gotiky. Někdy se mu říká „mladší bratr“ sv. Barbory v Kutné Hoře, vyhlášeného chrámu, který je dnes zapsán v seznamu Světového dědictví UNESCO.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d820.4756439646875!2d13.803866700000011!3d50.3486253!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDIwJzU1LjAiTiAxM8KwNDgnMTMuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1423131551811" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.