V Milovicích všechno jinak

Levné bydlení, jež okolní radnice nabízejí ve zrekonstruovaných bytovkách v Mladé, které v roce 1991 opustila sovětská armáda, přilákalo do Milovic především mladé rodiny. Data z městského úřadu hovoří za vše: z původních 1100 občanů mají dnes Milovice na šest tisíc trvale hlášených obyvatel. Jejich průměrný věk je mezi 25 a 30 lety. A jen za loňský rok se tu narodilo 150 "nových" dětí. Spočteno od batolat až po předškoláky, je to zhruba 700 dětí. A ty sem přicházejí nárazově: vždy, když se otevře nová část domů, obrátí se život na místních školách naruby. "Vloni jsme tak museli osmkrát předělávat rozvrh, z toho čtyřikrát dost zásadně. Najednou jsme potřebovali celou novou třídu, včetně vybavení a pomůcek," říká ředitel Karel Haizler. Ještě větší problém však měl - a má - s tím, kde sehnat kvalifikované učitele. To je stará bolest českého školství; veškeré analýzy poukazují, že ve školství zůstávají zejména starší kantoři a nemalá část těch, kteří nemají kvalifikaci. "Není moc z čeho vybírat. Ani lákadlo bytu, který můžeme učiteli pronajmout, nezabírá. Musím přiznat, že mám ve sboru spoustu nekvalifikovaných učitelů. Mnoho předmětů, zejména jazyky, mi učí maturanti. Jsem rád, když mají alespoň pedagogické minimum ze střední školy," dodává ředitel pro Hospodářské noviny. Dnes v Milovicích řeší i to, co jiná města a obce až na výjimky netrápí: kde sehnat peníze na novou školu a školku. Ty současné naprosto nestačí. Ani když tu nyní jednu novou budovu - někdejší Dům pionýrů - otevírají."Snažíme se, sháníme peníze, abychom zlepšili podmínky našich škol. Z rozpočtu si to však dovolit nemůžeme. A získat dotace?" ptá se místostarostka M. Dlouhá. "Každý před žádostmi zavírá oči a říká: školy patří obcím, starejte se sami."