Václav Blahunek - dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník a hudební teoretik
5. únor 2013
Tandem
plk. MgA. Václav Blahunek, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník a hudební teoretik
Dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník a hudební teoretik plk. Mgr. Václav Blahunek, Ph.D. navštívil Tandem Jana Rosáka. Bavili se například o tom, kolik u nás bylo dříve vojenských a policejních hudebních těles, jak hodnotí úroveň zahraničních orchestrů nebo jak se on sám vůbec dostal k hraní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem začíná. Ze studia vás tedy zdraví Jan Rosák. Hned v úvodu vám řeknu, že pravděpodobně nikdo z nás asi nezažije nikdy chůzi po červeném koberci, který vede rovnou ke schůdkům Air Force 1. No, ovšem můj dnešní host stál od toho červeného koberce jenom kousíček. Měl zato v ruce taktovku a pod jeho vedením hudba Hradní stráže vítala amerického prezidenta s doprovodem. Hostem Tandemu je totiž dirigent, hudebník, hudební teoretik, plukovník, magistr Václav Blahunek, Ph.D. Dobrý den, já vás zdravím.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si teď dovolím známé dirigentské gesto, poklepu na stojánek a hudba může spustit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tahle bondovka Golden Eye v podání Hudby Hradní stráže a Policie České republiky a za sólového zpěvu Gábiny Urbánkové možná leckoho z vás, vážení a milí posluchači, hodně překvapila, protože si třeba myslíte, že Hudba Hradní stráže a Policie České republiky hraje hlavně hymny. Tak kdepak. Hraje různou muziku a my se k tomu dneska v povídání s jejím dirigentem, plukovníkem Václavem Blahunkem dostaneme. Tak jak vás mám oslovovat? Pane plukovníku nebo pane magistře? Jak vám říkají vlastně nejvíc?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Vašku kolegové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to já samozřejmě si nemůžu dovolit, já zůstanu u toho plukovníka asi, i když jste v civilu dneska přišel k nám do Tandemu. Tak to, že budete někdy dirigovat Hudbu hradní stráže, vás samozřejmě asi ve vašem dětství vůbec nikdy nenapadlo. I když co já vím. Vy jste se narodil v Olomouci, která je známá tím, že plodí spoustu skvělých osobností kultury a muzikantů taky. My jsme v podstatě krajani, Hanáci. Jak dlouho jste se v Olomouci zdržel?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Těší mě. Pouze 14 let. Jaksi po základní škole jsem při studiu na klarinet se rozhodl pro vojenskou konzervatoř a už v Olomouci jsem vlastně přičichl k dechovému orchestru, neboť tamní tenkrát lidová škola umění už měla svůj mládežnický dechový orchestr, kde už jsem od svých 10 let fungoval jako člen tohoto dechového orchestru a vlastně jsem měl možnost poznávat ten repertoár. Když jste začal tím, jak jsem se k tomu dostal, tak vlastně tam byly počátky v Olomouci. Opravdu tam jsem k tomu přičichl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale řekněte mi, takhle to vypadá jako naprosto jasné směřování rovnou k té muzice. To vás nikdy nenapadlo třeba v dětství dělat něco jiného než muziku?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Napadlo. Ve čtvrté třídě jsem chtěl být strojvůdcem a dlouho mě to drželo. Až potom prostě v osmé jsem se rozhodl pro muziku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo vás k té muzice tak jako přivedl?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Rodiče samozřejmě. Oba muzikanti. Maminka profesionální, tatínek amatérský a sourozenci všichni muzikanti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A maminka profesionální muzikantka?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano. Bicistka v Moravském divadle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Bicistka?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, celý život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, a hrála nebo hraje ne bicí?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Už je v důchodu. Ano, od svého studia na konzervatoři v Kroměříži, kde studovala flétnu a cimbál a v šestém ročníku si přibrala bicí a na ty vyhrála konkurz do Moravského divadla a celý život jaksi hrála na ty bicí nástroje, mimo tympánů, ještě kromě tympánů teda malý buben, zvonkohry, všechny ty triangly, zvony, gongy. To, co všechno v opeře, je to přehršel, jsou to ty perkuse.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano. Ale řeknu vám, že jsem tak často neviděl ženu za těmito nástroji, že to je opravdu docela unikát.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Je to unikát a v té době to opravdu byl unikát. Vedle harfistky vlastně byla maminka v těch 60., 70.letech byly jediné 2 ženy. A má to krásnou souvislost, že když jsem se seznámil se svojí ženou, která pochází z Prostějova, tak její babička chodila v Prostějově na operní představení a tam zajížděla hostovat olomoucká opera. A ta věděla, že v tom roce 65 prostě přišla do orchestru nějaká mladá dívka a potažmo to vlastně byla moje maminka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to by bylo zajímavé povídání o vaší mamince. Ale tenhle ten Tandem je hlavně o vás, takže musíme si teď povídat o vaší další kariéře. Takže vy jste vystudoval konzervatoř. A co potom dál? Šel jste na AMU.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Šel jsem na AMU a během té doby už jsem byl jaksi doslova přidělený k policejní hudbě do Brna v roce 90, která potom po roce byla zrušená. To jaksi začala éra, kdy jak vnitro, tak armáda si začala rušit své vojenské hudby. Čili, jsem hledal cestu, tak jsem šel na konkurz k té vnitrácké, té nejlepší hudbě, Hudbě hradní stráže a policie do Prahy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam jste dodnes.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tam jsem dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste jejím dirigentem a šéfem.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, dirigent Hudby hradní stráže a Policie České republiky Václav Blahunek, už se o tom tak trošičku zmínil, že se v podstatě kdysi velice rozšířené vojenské a policejní kapely časem rušily. Kolik vlastně bylo u nás, když byla ta největší konjunktura, hudebních těles vojenských a policejních?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Největší počet jich byl opravdu zpět 100 a více let za Rakouska-Uherska, kdy v té monarchii fungovalo 102 profesionálních vojenských muzik. Po vzniku samostatného Československa jich zbylo 50 na území Čech, Moravy a Slovenska. A po sametové revoluci, co jaksi pamatuju, už ten režim, jak to fungovalo v roce 89, jich bylo cirka 20 plus 4 hudby pod ministerstvem vnitra.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dneska?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
A dneska je stav 2 hudby armádní a 1 hudba policejní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, tak já myslím, že to je trošku škoda. Je to takový sešup, teď jste to ukázal velice jasně, plasticky i rukou. Ale to je možná škoda, že ubývá těch, jak jeden můj kolega řekl při reportáži z Letenské pláně při nějakém prvomájovém průvodu řekl: "A teď nám prochází několik vojenských hudb." Nějak mu tam vypadlo to. Takže že těch hudb opravdu jaksi ubývá, to je opravdu velikánská škoda, protože v tom máme úžasnou tradici. Ale já si myslím, že možná ještě větší tradici a tam to možná ještě pořád tu konjunkturu zaznamenává, dechovka v Americe. Je to tak?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě tam to naopak po válce dostalo tu konjunkturu, jak říkáte, takovej kopanec. Samozřejmě je to všechno spojeno s byznysem a paradoxně i se systémem školství, neboť je v Americe a v takové té západní kultuře považována vůbec hudba za součást všeobecného vzdělání. A opravdu dechové orchestry ve Spojených státech, má to souvislost s množstvím hudebních nástrojů, které hudební továrny na hudební nástroje produkovaly, a proto jaksi jejich manažeři měli zájem, aby se tyto nástroje dostaly nejen do škol, ale i do těch vojenských muzik. A to byl prostě boom, který začal a momentálně až dodnes funguje, takovou doslova továrnou nejenom v té branži hudebních nástrojů, ale i v té branži hudební tvorby. A je to taková skoro jedna z nejprogresivnějších oblastí, kde se rozvíjí současná původní hudba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já jsem slyšel několik takových těch válečných pochodů vojenských amerických, které jsou velice slavné a i současnou, protože k nám taky občas nějaká zajela. Má to trošičku jiný zvuk než ty naše orchestry. To je možná skladbou nástrojů a tak. Ale možná taky skladateli je to.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Skladateli také. Když zmiňujete oblast pochodové hudby, samozřejmě ta k tomuto žánru, ta k tomuto médiu dechovému orchestru v tom velkém posazu ve Spojených státech, ve světě se to označuje concert band nebo symphonic band, případně pochodující marching band. Má to všechno svoje specifika, aby se to jaksi pro posluchače odlišilo, aby byli pro posluchače maximálně seriózní. Takže máte pravdu, je to trošku i ve zvuku, ve stylu nástrojů, ale je to i v metodice výuky na ty nástroje. Přece jenom ve Spojených státech mají prostě tradici těch širších menzur, prostě je ten zvuk takový bohatší, takový plnější. Čili, v tomto duchu se můžou pochody americké zdát ve zvuku jiné. Já osobně vidím v pochodech amerických trošku poslední dobou trend trošku jiný, rytmickým stylem než naše pochody. Já mám dojem, že pochod musí pochodovat a naopak americké pochody jsou takové moc komorní, moc pěkné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řekl bych, že je, a to je samozřejmě dobře, ovlivňují taky trošičku jaksi našinci, to znamená čeští skladatelé.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, spousta českých skladatelů tam vycestovala nebo emigrovala. Když zmíním 2 nejslavnější, je to symfonik Karel Husa, pocházející z Prahy. Ale druhý, o kterém chci více mluvit, o kterého momentálně se velice zajímám, je Václav Nelhýbel, pocházející z Polanky nad Odrou. Narodil se v roce 1919 a po krátkých studiích v Praze opustil republiku a po válce v roce 47 emigroval do Švýcarska. Stal se ředitelem Rádia Svobodná Evropa v Mnichově a poté se přestěhoval do Spojených států v roce 57. V roce 62 dostal občanství a až tam v té době, v roce 62, 63 vlastně přičichl k té symphonic concert band music, kdy vlastně ho ohromily, jak sám říkal, hektary fléten, hektary klarinetů, najednou ty velké dechové orchestry, hlavně ještě složené ze studentů a mladých hráčů. A to byla opravdu voda na mlýn jeho hudebního myšlení a zpětně do jeho myšlení, těch jeho kořenů z Lašska, z Ostravska a jeho kořenů, že jako žák, student jezuitské koleje nejen na Velehradě, ale i v Praze, mimochodem studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde momentálně má sídlo Hudba Hradní stráže a Policie. Čili, on se vzdělával a modlil se, to byla tenkrát kaple v místnosti, kde momentálně Hudba Hradní stráže a policie zkouší a natáčí jeho skladby. Čili, to je Václav Nelhýbel, skladatel pocházející z Čech, působící ve Spojených státech a tam přičichl k repertoáru a k žánru velký dechový orchestr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem my si teď poslechneme jednu jeho skladbu a doufám, že ji bude poslouchat třeba i jeho syn, který žije kousek tady u nás.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, to je krásná historie. Když jsem zjišťoval nebo jaksi pojem Václav Nelhýbl je u nás pojem téměř neznámý. Ve Spojených státech opravdu všichni, všichni muzikanti ovládají, neboť právě v rovině těch studentských high school concert bandů všichni prošli jeho repertoárem a procházejí. A když jsem se pídil po jeho předcích, tak jsem úplně s úžasem zjistil, že jeho syn z prvního manželství z konce války bydlí v Karlíně,pan Pavel Nelhýbel. Vypadá úplně stejně jako jeho táta, který zemřel v roce 96 ve Spojených státech. A s panem Pavlem Nelhýblem jsem se několikrát sešel. Bohužel ta železná opona způsobila to, že se 30 let neviděli, čili ten vztah je bohužel jaksi tímto ovlivněný. On se potom táta podruhé oženil a já jsem i v kontaktu s jeho druhou ženou, s paní Dorotkou Nelhýblovou ze Srantonu, která nám a mně velice pomáhá ve studiu skladeb jejího manžela.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla velice zvláštní skladba a výjimečná příležitost slyšet muziku našeho krajana, působícího kdysi v Americe a hraného v současné době také.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Velice, velice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je dirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky magistr Václav Blahunek. A při té příležitosti si samozřejmě chci popovídat nejenom o vaší činnosti v rámci Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, ale taky jiné, protože vy spolupracujete i s jinými kapelami a orchestry. Je to tak?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ta spolupráce je v rovině jak výměnných koncertů, tak navštěvujeme festivaly v jiných zemích. Já osobně jsem zván na konference dirigentů do Chicaga. Čili, v té rovině evropské je to samozřejmě například Festival policejních orchestrů a sborů Festpol, který funguje už 18 let. Je to bienále. V červnu připravujeme desátý, jubilejní ročník. A to je právě příležitost se setkávat s těma policejníma kapelama z jiných evropských států.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou takové nesoutěžní festivaly.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Nesoutěžní samozřejmě. Jsou to profesionální soubory, čili v této rovině opravdu, ačkoliv se u nás stále drží soutěžní systém mládežnických a zájmových dechových orchestrů, tak v té rovině profesionální se prostě ve světě nesoutěží. Není důvod.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale přesto je to samozřejmě prestižní záležitost a určitě jaksi se soutěží mezi řádky, to znamená, že stejně chce být kapela lepší než ty ostatní a záleží na tom, jak se o vás tam mluví. Tak povídejte, jaké jsou recenze na naše kapely a na vaši přímo?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě o tom se pod řádkem vždycky nenápadně člověk zajímá, kdo jak to a to hraje. Samozřejmě ze světa pohled vůbec na českou dechovou hudbu je absolutně unikátní, protože oni v mnoha státech včetně Spojených států nás považují za mekku tohoto žánru a máme spoustu skladatelů, kteří právě úspěšně zasáhli do repertoáru dechové hudby, ať jsou to vojenští kapelníci Karel Komza, Julius Fučík, František Lehař, potažmo Franz Lehár, případně Karel Nováček a spousta a spousta kapelníků, kteří měli téměř v povinnostech komponovat, případně aranžovat pro dechový orchestr. A ještě perličku o Václavu Nelhýblovi, několika muzikology ve Spojených státech je označován za jediného, kdo jako jedna osoba nejvíc zasáhl do repertoáru dechových orchestrů. Čili v té rovině skladatelské a té původní tvorby a potažmo potom, když se bavíme o jaksi složce interpretační, tak ta česká škola, když mezi kapelníky a skladatele vážné, jaksi seriózní hudby zahrnu takového toho českého lidového Františka Kmocha, což vlastně je opravdu původní dechová hudba psaná ne pro malou dechovku, ale pro velký dechový orchestr, který má tu výhodu, že může zaujmout i v exteriéru bez ozvučení, prostě může akusticky hrát na náměstích, v parcích promenádní koncerty, kde se dá, čili to je to, na co bychom měli být právem hrdí a na co jsme ze zahraničí opravdu nahlíženi jako na originální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já si myslím, že to je dobře, aby svět věděl, že nemáme jenom Jaromíra Vejvodu a jeho Škoda lásky, ale že i ostatní muzikanti jsou opravdu na té nejvyšší úrovni.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je dirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky plukovník Václav Blahunek. Těch titulů má samozřejmě mnohem víc, ale to bychom tady byli hodně dlouho, kdybych je měl vyjmenovávat. Ale já se vás chci zeptat teď na něco jiného, co s tituly nemá až tak moc společného, a to je na váš vkus, co se týče humoru. To znamená, koho byste si dneska chtěl poslechnout z klasiků českého humoru? Máte tu možnost.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tak kdybych si měl vybrat, samozřejmě je to velice vděčné téma. Nejspíš bych vsadil na Jana Wericha jednoznačně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, Jan Werich. Samozřejmě máme tady několik ukázek jeho úžasné tvorby. V čem se vám nejvíc líbil?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Inteligentní humor, který vždycky pohladí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak doufám, že to i dneska dokáže. Může být třeba v konjunkci s Miroslavem Horníčkem?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Výborně. Skvělé spojení.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky Václav Blahunek je hostem dnešního Tandemu a samozřejmě, když si tu hudbu představíte, tuhle tu slavnou kapelu, tak většinou při takových těch slavnostních příležitostech. I když ty nejsou úplně ty nejčastější příležitosti vašeho vystupování, tak přece jenom to patří k vašim krásným čestným povinnostem. Koho jste takhle vítali a komu jste takhle hráli na Hradě? Hrajete většinou asi pravděpodobně hymny na pražském nádvoří, viďte?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě. Je to takový vžitý ceremoniál, běžný po celém světě. Tato čestná funkce připadne této kapele už 60 let. Z těch zajímavých momentů přijetí zahraničních státních návštěv bych snad vzpomněl jednu takovou souvislost s panem prezidentem Václavem Havlem, když nastoupil do funkce v roce 1990, tak se rozhodovalo, co se teda bude hrát jako slavnostní fanfára. A možná to má souvislost i s panem německým prezidentem Richardem von Weiszäckerem, že tenkrát v Německu mu zahráli, panu Havlovi Symfonietu. Takže on se rozhodl opravdu celých těch 13 let, co jaksi vítal na Hradě zahraniční státní návštěvy při tom slavnostním ceremoniálu, kdy se hrají státní hymny všech států světa, máme jich mimochodem v archivu opravdu přes 200, neboť spousta států má hymny pro krále, pro královnu, pro prezidenta, jiné druhy hymen a některé státy si i svoje státní symboly mění, takže to je odbočka. Pan prezident Havel se rozhodl, že při dávání poctě standartě prezidenta republiky bude hrána první věta Janáčkovy Symfoniety. Byl to takový muzikantský oříšek, neboť opravdu to je velice obtížný opus i v koncertní síni. Takhle prostě na nádvoří za jakéhokoliv počasí, za deště, za horka, za mrazu, tam si nikdy pan prezident Havel nechtěl vymluvit prostě, že ty nástroje při 7 pod nulou prostě nehrají, že zamrznou. Ty trubky, zamrznou jim písty a nejde to spustit. Takže to byl takový zajímavý moment velice vděčný, protože prezident Havel dával tímto všanc těm prezidentům opravdu poznat jeden ze skvostů vůbec hudební literatury, neboť Leoš Janáček touto první větou, kterou původně napsal pro vojenskou hudbu, byl oslovený teda sokoly jako sokolskou fanfáru, ale byl ovlivněn píseckou vojenskou hudbou, kde muzikanti vstávali. A přímo si Janáček v té partituře přál, aby trumpetisté na tu Symfonietu, na tu první větu povstali. Potom se mu teda, po této fanfáře prý ta partitura jaksi rozrostla do pětivěté Symfoniety, jednoho ze skvostů vůbec světové literatury. A k té první větě, která má cirka 2,5 minuty, čili je to celkem dlouhá doba na fanfáru, ale je to geniálně vystavěná a dopovězená hudební myšlenka, tak přece jenom když jsme tuto fanfáru hráli, tak zahraniční prezidenti, když stáli u standarty, to jsem v té době hrál na klarinet, čili jsem měl krásně možnost z první řady sledovat, jak se ti zahraniční státníci a hlavy států u toho chovají. A spousta z nich byla rozpačitá, co tím vlastně jaksi pan prezident nebo co hrajeme tak dlouhou fanfáru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se ošívali trošku.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ošívali. A největší zážitek byl ten, když přijel samozřejmě muzikant, mimo jiné muzikant, pan prezident Bill Clinton a ten si tuto fanfáru absolutně užíval. Téměř popřel protokol, otočil se snad zády k prezidentu Havlovi a díval se na muziku, který kdo, jaký nástroj, jak tam ty fanfáry se krásně střídají a užil si ty 2,5 minuty těch Janáčkových fanfár dokonale. A potom samozřejmě pokračoval protokol, slavnostní pochod a tak dále.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslím si, že spousta sportovních fanoušků, kteří jsou rádi přítomni výjimečným příležitostem třeba fotbalových mezistátních zápasů, dejme tomu, na Spartě nebo dneska na Slavii se hraje, tak já myslím, že nám chybí to, že se v poslední době hymny už nehrají nebo nejsou hrány vaším tělesem, čili Hudbou Hradní stráže a Policie České republiky, což měli velikánskou tradici. Je to trošku takový ten americký způsob, že teď je kapela, zpívají zpěváci. Dobře, je to, někdo má takový vkus, ať si ho má. Mně prostě ty kapely chybí. Ale tam se hrají hymny samozřejmě. Řekněte mi, pane plukovníku, když máte před sebou nějakou státní návštěvu a je to státní návštěva z nějaké exotické země, tak to musíte prostě pátrat po té partituře, po těch notách, nebo je máte všecky na skladě ty hymny?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Děkuji, to je velice vděčná otázka. Nemám je všechny na skladě, neboť jak jsem zmínil, některé státy si ty státní symboly mění a každý velvyslanec, případně státník, když přijíždí, tak samozřejmě jeho protokol má za povinnost ty státní aktuální symboly s nějakým předstihem dodat. A co se týká státní hymny, a u těch exotických zemí je to taková někdy rarita, opravdu přijde třeba jedna linka stáhnutá někde z nahrávky, jedna melodie a teď teda co s tím. Samozřejmě naše hudba má 60 profesionálních členů a chceme, aby to i ta tradice těch českých vojenských muzik opravdu dostála za své, tak máme okruh aranžérů, šikovných českých ručiček a hlaviček, kteří sednou a jsou schopni během dvou nocí opravdu tu písničku i třeba podle nahrávky z nějaké africké země, kdy je to někdy velice neevropské jaksi upravit do té podoby, aby to ten státník ještě poznal a aby to samozřejmě zase mělo nějakou důstojnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ono. A aby se třeba neurazil, protože mnohokrát jsme slyšeli třeba českou hymnou někde v cizině zahranou tak, že jsme jí třeba nepoznali.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě v tomto duchu interpretačním je to moje černá můra, ale možná ještě větší černá můra je, abychom někomu nezahráli jinou písničku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to se stalo při zápase, tuším, že s Lotyšskem.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Lotyšsko, anglickej název má jaksi blízko k tomu přehození Latvia.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stalo se vám to někdy, že jste zahráli špatnou hymnu?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, stalo. Když zapátrám do historie, já jsem tenkrát ještě u hudby nebyl, bylo to za, musím říct, hlubokého totalismu, kdy přijel prezident Ceaucescu a archivář hudby nějakým omylem prostě vybral starou rumunskou carskou hymnu. A prostě se to profláklo, že to teda byla špatná písnička, Ceaucescu to poznal. Samozřejmě za to byli popotahováni všichni šéfové. Nejenom ti, co hudbě přímo veleli, ale i ti nad nimi, kteří vlastně s tím samotným systémem vlastně moc do činění neměli, ale prostě byl to takový trošku průšvih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tehdy to musel být opravdu veliký průšvih. Dneska, kdyby přijel náš státník, náš prezident třeba do nějaké africké země, zahráli mu tam starou rakouskou hymnu, tak by se možná jen pousmál.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl typický zvuk Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, když hraje takovou tu klasickou dechovku, je to tak. Klasickou českou dechovku?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Klasickou českou vojenskou dechovku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ano, tak. Je to v podstatě jako pochod?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Je to pochod. Defilier Marsch číslo 1.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, i když Američani hrajou ty pochody trošku jinak, že jo. Ale my je hrajem prostě takhle. Co to bylo zač?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Byl to, jak jsem řekl, Defilier Marsch číslo 1 českého skladatele a kapelníka Františka Masáka, který žil v 19.století. Pochází z Nechvalic u Sedlčan. Samozřejmě v Rakousku tenkrát za monarchie zvaný Franz Masak. Byl to nejenom kapelník, ale on zasáhl i do jedné z prvních zásadních reorganizací armádních hudeb nebo vojenských hudeb. Za Rakouska-Uherska byl ve Vídni nazývaný kapelmeistr par excellence. Čili, byla to osobnost v této rovině. A byl mimochodem kapelníkem 69.pěšího pluku nebo teda respektive jeho hudby, která sídlila nebo byla dislokována v letech 1860, kolem roku 1860 v Jihlavě, kde v té době tuto kapelu slýchával mladý Gustav Mahler. Je to souvislost taková muzikologická, neboť Gustav Mahler má opravdu ve všech svých 9 symfoniích nějaký názvuk vojenské kapely. Je to buď trumpetový signál nebo i dechovka za scénou nebo na scéně, případně motivy, které mají přímou souvislost s jeho inspirací právě touto vojenskou hudbou. A byl to právě tento Franz Masak, který v Jihlavě vedl vynikající kapelu a mladý Gustav Mahler ji tam slyšel. A tento pochod je právě z CD, které rekonstruuje koncert, který Gustav Mahler opravdu podle materiálu slyšel. A mimochodem tento pochod, který Gustav Mahler, možná ho ovlivnila i tato melodie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jste dal jaksi zadost tomu, co jsem já říkal úplně v úvodu, že jste také hudebním teoretikem. Hezky jste nám to vysvětlil. Já mám takový pocit, že to je i váš koníček i třeba vyhledávat melodie, skladby, které nejsou až tak notoricky známé a které uvádíte zase vy v život. Je to tak?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Je to tak. Mě spíš trápí, že, souvisí to s tím, jak se říká, doma není nikdo prorokem, takové ty české přísloví, úspěch se neodpouští a vlastně souvisí to například s tím jménem Václav Nelhýbel, ale i vlastně u nás to prostředí. Myslím si, že se to netýká jenom hudby, ale vůbec toho českého přístupu k tomu, když někdo něco vytvoří a je ve světě uznávaný, proč vlastně není doma vůbec brán. Je to někdy zvláštní paradox.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I samozřejmě za to vám patří dík, protože tyhle ty klenoty a skvosty české muziky zachraňujete a uvádíte v život. Dnes byl hostem Tandemu dirigent, hudebník, hudební teoretik, plukovník, magistr Václav Blahunek. Já vám moc děkuju za vaši návštěvu i za muziku, kterou jste přinesl a kterou jsme měli díky vám možnost si poslechnout. Díky a ať se daří. Pozdravujte celou kapelu, že držíme palce.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Děkuji, vyřídím. Děkuji také za pozvání a přeji vám a vašim posluchačům všechno nejlepší.
--------------------
Tandem začíná. Ze studia vás tedy zdraví Jan Rosák. Hned v úvodu vám řeknu, že pravděpodobně nikdo z nás asi nezažije nikdy chůzi po červeném koberci, který vede rovnou ke schůdkům Air Force 1. No, ovšem můj dnešní host stál od toho červeného koberce jenom kousíček. Měl zato v ruce taktovku a pod jeho vedením hudba Hradní stráže vítala amerického prezidenta s doprovodem. Hostem Tandemu je totiž dirigent, hudebník, hudební teoretik, plukovník, magistr Václav Blahunek, Ph.D. Dobrý den, já vás zdravím.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si teď dovolím známé dirigentské gesto, poklepu na stojánek a hudba může spustit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tahle bondovka Golden Eye v podání Hudby Hradní stráže a Policie České republiky a za sólového zpěvu Gábiny Urbánkové možná leckoho z vás, vážení a milí posluchači, hodně překvapila, protože si třeba myslíte, že Hudba Hradní stráže a Policie České republiky hraje hlavně hymny. Tak kdepak. Hraje různou muziku a my se k tomu dneska v povídání s jejím dirigentem, plukovníkem Václavem Blahunkem dostaneme. Tak jak vás mám oslovovat? Pane plukovníku nebo pane magistře? Jak vám říkají vlastně nejvíc?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Vašku kolegové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to já samozřejmě si nemůžu dovolit, já zůstanu u toho plukovníka asi, i když jste v civilu dneska přišel k nám do Tandemu. Tak to, že budete někdy dirigovat Hudbu hradní stráže, vás samozřejmě asi ve vašem dětství vůbec nikdy nenapadlo. I když co já vím. Vy jste se narodil v Olomouci, která je známá tím, že plodí spoustu skvělých osobností kultury a muzikantů taky. My jsme v podstatě krajani, Hanáci. Jak dlouho jste se v Olomouci zdržel?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Těší mě. Pouze 14 let. Jaksi po základní škole jsem při studiu na klarinet se rozhodl pro vojenskou konzervatoř a už v Olomouci jsem vlastně přičichl k dechovému orchestru, neboť tamní tenkrát lidová škola umění už měla svůj mládežnický dechový orchestr, kde už jsem od svých 10 let fungoval jako člen tohoto dechového orchestru a vlastně jsem měl možnost poznávat ten repertoár. Když jste začal tím, jak jsem se k tomu dostal, tak vlastně tam byly počátky v Olomouci. Opravdu tam jsem k tomu přičichl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale řekněte mi, takhle to vypadá jako naprosto jasné směřování rovnou k té muzice. To vás nikdy nenapadlo třeba v dětství dělat něco jiného než muziku?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Napadlo. Ve čtvrté třídě jsem chtěl být strojvůdcem a dlouho mě to drželo. Až potom prostě v osmé jsem se rozhodl pro muziku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo vás k té muzice tak jako přivedl?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Rodiče samozřejmě. Oba muzikanti. Maminka profesionální, tatínek amatérský a sourozenci všichni muzikanti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A maminka profesionální muzikantka?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano. Bicistka v Moravském divadle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Bicistka?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, celý život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, a hrála nebo hraje ne bicí?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Už je v důchodu. Ano, od svého studia na konzervatoři v Kroměříži, kde studovala flétnu a cimbál a v šestém ročníku si přibrala bicí a na ty vyhrála konkurz do Moravského divadla a celý život jaksi hrála na ty bicí nástroje, mimo tympánů, ještě kromě tympánů teda malý buben, zvonkohry, všechny ty triangly, zvony, gongy. To, co všechno v opeře, je to přehršel, jsou to ty perkuse.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano. Ale řeknu vám, že jsem tak často neviděl ženu za těmito nástroji, že to je opravdu docela unikát.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Je to unikát a v té době to opravdu byl unikát. Vedle harfistky vlastně byla maminka v těch 60., 70.letech byly jediné 2 ženy. A má to krásnou souvislost, že když jsem se seznámil se svojí ženou, která pochází z Prostějova, tak její babička chodila v Prostějově na operní představení a tam zajížděla hostovat olomoucká opera. A ta věděla, že v tom roce 65 prostě přišla do orchestru nějaká mladá dívka a potažmo to vlastně byla moje maminka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to by bylo zajímavé povídání o vaší mamince. Ale tenhle ten Tandem je hlavně o vás, takže musíme si teď povídat o vaší další kariéře. Takže vy jste vystudoval konzervatoř. A co potom dál? Šel jste na AMU.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Šel jsem na AMU a během té doby už jsem byl jaksi doslova přidělený k policejní hudbě do Brna v roce 90, která potom po roce byla zrušená. To jaksi začala éra, kdy jak vnitro, tak armáda si začala rušit své vojenské hudby. Čili, jsem hledal cestu, tak jsem šel na konkurz k té vnitrácké, té nejlepší hudbě, Hudbě hradní stráže a policie do Prahy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam jste dodnes.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tam jsem dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste jejím dirigentem a šéfem.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, dirigent Hudby hradní stráže a Policie České republiky Václav Blahunek, už se o tom tak trošičku zmínil, že se v podstatě kdysi velice rozšířené vojenské a policejní kapely časem rušily. Kolik vlastně bylo u nás, když byla ta největší konjunktura, hudebních těles vojenských a policejních?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Největší počet jich byl opravdu zpět 100 a více let za Rakouska-Uherska, kdy v té monarchii fungovalo 102 profesionálních vojenských muzik. Po vzniku samostatného Československa jich zbylo 50 na území Čech, Moravy a Slovenska. A po sametové revoluci, co jaksi pamatuju, už ten režim, jak to fungovalo v roce 89, jich bylo cirka 20 plus 4 hudby pod ministerstvem vnitra.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dneska?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
A dneska je stav 2 hudby armádní a 1 hudba policejní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, tak já myslím, že to je trošku škoda. Je to takový sešup, teď jste to ukázal velice jasně, plasticky i rukou. Ale to je možná škoda, že ubývá těch, jak jeden můj kolega řekl při reportáži z Letenské pláně při nějakém prvomájovém průvodu řekl: "A teď nám prochází několik vojenských hudb." Nějak mu tam vypadlo to. Takže že těch hudb opravdu jaksi ubývá, to je opravdu velikánská škoda, protože v tom máme úžasnou tradici. Ale já si myslím, že možná ještě větší tradici a tam to možná ještě pořád tu konjunkturu zaznamenává, dechovka v Americe. Je to tak?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě tam to naopak po válce dostalo tu konjunkturu, jak říkáte, takovej kopanec. Samozřejmě je to všechno spojeno s byznysem a paradoxně i se systémem školství, neboť je v Americe a v takové té západní kultuře považována vůbec hudba za součást všeobecného vzdělání. A opravdu dechové orchestry ve Spojených státech, má to souvislost s množstvím hudebních nástrojů, které hudební továrny na hudební nástroje produkovaly, a proto jaksi jejich manažeři měli zájem, aby se tyto nástroje dostaly nejen do škol, ale i do těch vojenských muzik. A to byl prostě boom, který začal a momentálně až dodnes funguje, takovou doslova továrnou nejenom v té branži hudebních nástrojů, ale i v té branži hudební tvorby. A je to taková skoro jedna z nejprogresivnějších oblastí, kde se rozvíjí současná původní hudba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já jsem slyšel několik takových těch válečných pochodů vojenských amerických, které jsou velice slavné a i současnou, protože k nám taky občas nějaká zajela. Má to trošičku jiný zvuk než ty naše orchestry. To je možná skladbou nástrojů a tak. Ale možná taky skladateli je to.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Skladateli také. Když zmiňujete oblast pochodové hudby, samozřejmě ta k tomuto žánru, ta k tomuto médiu dechovému orchestru v tom velkém posazu ve Spojených státech, ve světě se to označuje concert band nebo symphonic band, případně pochodující marching band. Má to všechno svoje specifika, aby se to jaksi pro posluchače odlišilo, aby byli pro posluchače maximálně seriózní. Takže máte pravdu, je to trošku i ve zvuku, ve stylu nástrojů, ale je to i v metodice výuky na ty nástroje. Přece jenom ve Spojených státech mají prostě tradici těch širších menzur, prostě je ten zvuk takový bohatší, takový plnější. Čili, v tomto duchu se můžou pochody americké zdát ve zvuku jiné. Já osobně vidím v pochodech amerických trošku poslední dobou trend trošku jiný, rytmickým stylem než naše pochody. Já mám dojem, že pochod musí pochodovat a naopak americké pochody jsou takové moc komorní, moc pěkné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řekl bych, že je, a to je samozřejmě dobře, ovlivňují taky trošičku jaksi našinci, to znamená čeští skladatelé.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, spousta českých skladatelů tam vycestovala nebo emigrovala. Když zmíním 2 nejslavnější, je to symfonik Karel Husa, pocházející z Prahy. Ale druhý, o kterém chci více mluvit, o kterého momentálně se velice zajímám, je Václav Nelhýbel, pocházející z Polanky nad Odrou. Narodil se v roce 1919 a po krátkých studiích v Praze opustil republiku a po válce v roce 47 emigroval do Švýcarska. Stal se ředitelem Rádia Svobodná Evropa v Mnichově a poté se přestěhoval do Spojených států v roce 57. V roce 62 dostal občanství a až tam v té době, v roce 62, 63 vlastně přičichl k té symphonic concert band music, kdy vlastně ho ohromily, jak sám říkal, hektary fléten, hektary klarinetů, najednou ty velké dechové orchestry, hlavně ještě složené ze studentů a mladých hráčů. A to byla opravdu voda na mlýn jeho hudebního myšlení a zpětně do jeho myšlení, těch jeho kořenů z Lašska, z Ostravska a jeho kořenů, že jako žák, student jezuitské koleje nejen na Velehradě, ale i v Praze, mimochodem studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde momentálně má sídlo Hudba Hradní stráže a Policie. Čili, on se vzdělával a modlil se, to byla tenkrát kaple v místnosti, kde momentálně Hudba Hradní stráže a policie zkouší a natáčí jeho skladby. Čili, to je Václav Nelhýbel, skladatel pocházející z Čech, působící ve Spojených státech a tam přičichl k repertoáru a k žánru velký dechový orchestr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem my si teď poslechneme jednu jeho skladbu a doufám, že ji bude poslouchat třeba i jeho syn, který žije kousek tady u nás.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, to je krásná historie. Když jsem zjišťoval nebo jaksi pojem Václav Nelhýbl je u nás pojem téměř neznámý. Ve Spojených státech opravdu všichni, všichni muzikanti ovládají, neboť právě v rovině těch studentských high school concert bandů všichni prošli jeho repertoárem a procházejí. A když jsem se pídil po jeho předcích, tak jsem úplně s úžasem zjistil, že jeho syn z prvního manželství z konce války bydlí v Karlíně,pan Pavel Nelhýbel. Vypadá úplně stejně jako jeho táta, který zemřel v roce 96 ve Spojených státech. A s panem Pavlem Nelhýblem jsem se několikrát sešel. Bohužel ta železná opona způsobila to, že se 30 let neviděli, čili ten vztah je bohužel jaksi tímto ovlivněný. On se potom táta podruhé oženil a já jsem i v kontaktu s jeho druhou ženou, s paní Dorotkou Nelhýblovou ze Srantonu, která nám a mně velice pomáhá ve studiu skladeb jejího manžela.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla velice zvláštní skladba a výjimečná příležitost slyšet muziku našeho krajana, působícího kdysi v Americe a hraného v současné době také.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Velice, velice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je dirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky magistr Václav Blahunek. A při té příležitosti si samozřejmě chci popovídat nejenom o vaší činnosti v rámci Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, ale taky jiné, protože vy spolupracujete i s jinými kapelami a orchestry. Je to tak?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ta spolupráce je v rovině jak výměnných koncertů, tak navštěvujeme festivaly v jiných zemích. Já osobně jsem zván na konference dirigentů do Chicaga. Čili, v té rovině evropské je to samozřejmě například Festival policejních orchestrů a sborů Festpol, který funguje už 18 let. Je to bienále. V červnu připravujeme desátý, jubilejní ročník. A to je právě příležitost se setkávat s těma policejníma kapelama z jiných evropských států.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou takové nesoutěžní festivaly.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Nesoutěžní samozřejmě. Jsou to profesionální soubory, čili v této rovině opravdu, ačkoliv se u nás stále drží soutěžní systém mládežnických a zájmových dechových orchestrů, tak v té rovině profesionální se prostě ve světě nesoutěží. Není důvod.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale přesto je to samozřejmě prestižní záležitost a určitě jaksi se soutěží mezi řádky, to znamená, že stejně chce být kapela lepší než ty ostatní a záleží na tom, jak se o vás tam mluví. Tak povídejte, jaké jsou recenze na naše kapely a na vaši přímo?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě o tom se pod řádkem vždycky nenápadně člověk zajímá, kdo jak to a to hraje. Samozřejmě ze světa pohled vůbec na českou dechovou hudbu je absolutně unikátní, protože oni v mnoha státech včetně Spojených států nás považují za mekku tohoto žánru a máme spoustu skladatelů, kteří právě úspěšně zasáhli do repertoáru dechové hudby, ať jsou to vojenští kapelníci Karel Komza, Julius Fučík, František Lehař, potažmo Franz Lehár, případně Karel Nováček a spousta a spousta kapelníků, kteří měli téměř v povinnostech komponovat, případně aranžovat pro dechový orchestr. A ještě perličku o Václavu Nelhýblovi, několika muzikology ve Spojených státech je označován za jediného, kdo jako jedna osoba nejvíc zasáhl do repertoáru dechových orchestrů. Čili v té rovině skladatelské a té původní tvorby a potažmo potom, když se bavíme o jaksi složce interpretační, tak ta česká škola, když mezi kapelníky a skladatele vážné, jaksi seriózní hudby zahrnu takového toho českého lidového Františka Kmocha, což vlastně je opravdu původní dechová hudba psaná ne pro malou dechovku, ale pro velký dechový orchestr, který má tu výhodu, že může zaujmout i v exteriéru bez ozvučení, prostě může akusticky hrát na náměstích, v parcích promenádní koncerty, kde se dá, čili to je to, na co bychom měli být právem hrdí a na co jsme ze zahraničí opravdu nahlíženi jako na originální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já si myslím, že to je dobře, aby svět věděl, že nemáme jenom Jaromíra Vejvodu a jeho Škoda lásky, ale že i ostatní muzikanti jsou opravdu na té nejvyšší úrovni.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je dirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky plukovník Václav Blahunek. Těch titulů má samozřejmě mnohem víc, ale to bychom tady byli hodně dlouho, kdybych je měl vyjmenovávat. Ale já se vás chci zeptat teď na něco jiného, co s tituly nemá až tak moc společného, a to je na váš vkus, co se týče humoru. To znamená, koho byste si dneska chtěl poslechnout z klasiků českého humoru? Máte tu možnost.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tak kdybych si měl vybrat, samozřejmě je to velice vděčné téma. Nejspíš bych vsadil na Jana Wericha jednoznačně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, Jan Werich. Samozřejmě máme tady několik ukázek jeho úžasné tvorby. V čem se vám nejvíc líbil?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Inteligentní humor, který vždycky pohladí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak doufám, že to i dneska dokáže. Může být třeba v konjunkci s Miroslavem Horníčkem?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Výborně. Skvělé spojení.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky Václav Blahunek je hostem dnešního Tandemu a samozřejmě, když si tu hudbu představíte, tuhle tu slavnou kapelu, tak většinou při takových těch slavnostních příležitostech. I když ty nejsou úplně ty nejčastější příležitosti vašeho vystupování, tak přece jenom to patří k vašim krásným čestným povinnostem. Koho jste takhle vítali a komu jste takhle hráli na Hradě? Hrajete většinou asi pravděpodobně hymny na pražském nádvoří, viďte?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě. Je to takový vžitý ceremoniál, běžný po celém světě. Tato čestná funkce připadne této kapele už 60 let. Z těch zajímavých momentů přijetí zahraničních státních návštěv bych snad vzpomněl jednu takovou souvislost s panem prezidentem Václavem Havlem, když nastoupil do funkce v roce 1990, tak se rozhodovalo, co se teda bude hrát jako slavnostní fanfára. A možná to má souvislost i s panem německým prezidentem Richardem von Weiszäckerem, že tenkrát v Německu mu zahráli, panu Havlovi Symfonietu. Takže on se rozhodl opravdu celých těch 13 let, co jaksi vítal na Hradě zahraniční státní návštěvy při tom slavnostním ceremoniálu, kdy se hrají státní hymny všech států světa, máme jich mimochodem v archivu opravdu přes 200, neboť spousta států má hymny pro krále, pro královnu, pro prezidenta, jiné druhy hymen a některé státy si i svoje státní symboly mění, takže to je odbočka. Pan prezident Havel se rozhodl, že při dávání poctě standartě prezidenta republiky bude hrána první věta Janáčkovy Symfoniety. Byl to takový muzikantský oříšek, neboť opravdu to je velice obtížný opus i v koncertní síni. Takhle prostě na nádvoří za jakéhokoliv počasí, za deště, za horka, za mrazu, tam si nikdy pan prezident Havel nechtěl vymluvit prostě, že ty nástroje při 7 pod nulou prostě nehrají, že zamrznou. Ty trubky, zamrznou jim písty a nejde to spustit. Takže to byl takový zajímavý moment velice vděčný, protože prezident Havel dával tímto všanc těm prezidentům opravdu poznat jeden ze skvostů vůbec hudební literatury, neboť Leoš Janáček touto první větou, kterou původně napsal pro vojenskou hudbu, byl oslovený teda sokoly jako sokolskou fanfáru, ale byl ovlivněn píseckou vojenskou hudbou, kde muzikanti vstávali. A přímo si Janáček v té partituře přál, aby trumpetisté na tu Symfonietu, na tu první větu povstali. Potom se mu teda, po této fanfáře prý ta partitura jaksi rozrostla do pětivěté Symfoniety, jednoho ze skvostů vůbec světové literatury. A k té první větě, která má cirka 2,5 minuty, čili je to celkem dlouhá doba na fanfáru, ale je to geniálně vystavěná a dopovězená hudební myšlenka, tak přece jenom když jsme tuto fanfáru hráli, tak zahraniční prezidenti, když stáli u standarty, to jsem v té době hrál na klarinet, čili jsem měl krásně možnost z první řady sledovat, jak se ti zahraniční státníci a hlavy států u toho chovají. A spousta z nich byla rozpačitá, co tím vlastně jaksi pan prezident nebo co hrajeme tak dlouhou fanfáru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se ošívali trošku.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ošívali. A největší zážitek byl ten, když přijel samozřejmě muzikant, mimo jiné muzikant, pan prezident Bill Clinton a ten si tuto fanfáru absolutně užíval. Téměř popřel protokol, otočil se snad zády k prezidentu Havlovi a díval se na muziku, který kdo, jaký nástroj, jak tam ty fanfáry se krásně střídají a užil si ty 2,5 minuty těch Janáčkových fanfár dokonale. A potom samozřejmě pokračoval protokol, slavnostní pochod a tak dále.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslím si, že spousta sportovních fanoušků, kteří jsou rádi přítomni výjimečným příležitostem třeba fotbalových mezistátních zápasů, dejme tomu, na Spartě nebo dneska na Slavii se hraje, tak já myslím, že nám chybí to, že se v poslední době hymny už nehrají nebo nejsou hrány vaším tělesem, čili Hudbou Hradní stráže a Policie České republiky, což měli velikánskou tradici. Je to trošku takový ten americký způsob, že teď je kapela, zpívají zpěváci. Dobře, je to, někdo má takový vkus, ať si ho má. Mně prostě ty kapely chybí. Ale tam se hrají hymny samozřejmě. Řekněte mi, pane plukovníku, když máte před sebou nějakou státní návštěvu a je to státní návštěva z nějaké exotické země, tak to musíte prostě pátrat po té partituře, po těch notách, nebo je máte všecky na skladě ty hymny?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Děkuji, to je velice vděčná otázka. Nemám je všechny na skladě, neboť jak jsem zmínil, některé státy si ty státní symboly mění a každý velvyslanec, případně státník, když přijíždí, tak samozřejmě jeho protokol má za povinnost ty státní aktuální symboly s nějakým předstihem dodat. A co se týká státní hymny, a u těch exotických zemí je to taková někdy rarita, opravdu přijde třeba jedna linka stáhnutá někde z nahrávky, jedna melodie a teď teda co s tím. Samozřejmě naše hudba má 60 profesionálních členů a chceme, aby to i ta tradice těch českých vojenských muzik opravdu dostála za své, tak máme okruh aranžérů, šikovných českých ručiček a hlaviček, kteří sednou a jsou schopni během dvou nocí opravdu tu písničku i třeba podle nahrávky z nějaké africké země, kdy je to někdy velice neevropské jaksi upravit do té podoby, aby to ten státník ještě poznal a aby to samozřejmě zase mělo nějakou důstojnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ono. A aby se třeba neurazil, protože mnohokrát jsme slyšeli třeba českou hymnou někde v cizině zahranou tak, že jsme jí třeba nepoznali.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Samozřejmě v tomto duchu interpretačním je to moje černá můra, ale možná ještě větší černá můra je, abychom někomu nezahráli jinou písničku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to se stalo při zápase, tuším, že s Lotyšskem.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Lotyšsko, anglickej název má jaksi blízko k tomu přehození Latvia.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stalo se vám to někdy, že jste zahráli špatnou hymnu?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Ano, stalo. Když zapátrám do historie, já jsem tenkrát ještě u hudby nebyl, bylo to za, musím říct, hlubokého totalismu, kdy přijel prezident Ceaucescu a archivář hudby nějakým omylem prostě vybral starou rumunskou carskou hymnu. A prostě se to profláklo, že to teda byla špatná písnička, Ceaucescu to poznal. Samozřejmě za to byli popotahováni všichni šéfové. Nejenom ti, co hudbě přímo veleli, ale i ti nad nimi, kteří vlastně s tím samotným systémem vlastně moc do činění neměli, ale prostě byl to takový trošku průšvih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tehdy to musel být opravdu veliký průšvih. Dneska, kdyby přijel náš státník, náš prezident třeba do nějaké africké země, zahráli mu tam starou rakouskou hymnu, tak by se možná jen pousmál.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl typický zvuk Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, když hraje takovou tu klasickou dechovku, je to tak. Klasickou českou dechovku?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Klasickou českou vojenskou dechovku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ano, tak. Je to v podstatě jako pochod?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Je to pochod. Defilier Marsch číslo 1.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, i když Američani hrajou ty pochody trošku jinak, že jo. Ale my je hrajem prostě takhle. Co to bylo zač?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Byl to, jak jsem řekl, Defilier Marsch číslo 1 českého skladatele a kapelníka Františka Masáka, který žil v 19.století. Pochází z Nechvalic u Sedlčan. Samozřejmě v Rakousku tenkrát za monarchie zvaný Franz Masak. Byl to nejenom kapelník, ale on zasáhl i do jedné z prvních zásadních reorganizací armádních hudeb nebo vojenských hudeb. Za Rakouska-Uherska byl ve Vídni nazývaný kapelmeistr par excellence. Čili, byla to osobnost v této rovině. A byl mimochodem kapelníkem 69.pěšího pluku nebo teda respektive jeho hudby, která sídlila nebo byla dislokována v letech 1860, kolem roku 1860 v Jihlavě, kde v té době tuto kapelu slýchával mladý Gustav Mahler. Je to souvislost taková muzikologická, neboť Gustav Mahler má opravdu ve všech svých 9 symfoniích nějaký názvuk vojenské kapely. Je to buď trumpetový signál nebo i dechovka za scénou nebo na scéně, případně motivy, které mají přímou souvislost s jeho inspirací právě touto vojenskou hudbou. A byl to právě tento Franz Masak, který v Jihlavě vedl vynikající kapelu a mladý Gustav Mahler ji tam slyšel. A tento pochod je právě z CD, které rekonstruuje koncert, který Gustav Mahler opravdu podle materiálu slyšel. A mimochodem tento pochod, který Gustav Mahler, možná ho ovlivnila i tato melodie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jste dal jaksi zadost tomu, co jsem já říkal úplně v úvodu, že jste také hudebním teoretikem. Hezky jste nám to vysvětlil. Já mám takový pocit, že to je i váš koníček i třeba vyhledávat melodie, skladby, které nejsou až tak notoricky známé a které uvádíte zase vy v život. Je to tak?
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Je to tak. Mě spíš trápí, že, souvisí to s tím, jak se říká, doma není nikdo prorokem, takové ty české přísloví, úspěch se neodpouští a vlastně souvisí to například s tím jménem Václav Nelhýbel, ale i vlastně u nás to prostředí. Myslím si, že se to netýká jenom hudby, ale vůbec toho českého přístupu k tomu, když někdo něco vytvoří a je ve světě uznávaný, proč vlastně není doma vůbec brán. Je to někdy zvláštní paradox.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I samozřejmě za to vám patří dík, protože tyhle ty klenoty a skvosty české muziky zachraňujete a uvádíte v život. Dnes byl hostem Tandemu dirigent, hudebník, hudební teoretik, plukovník, magistr Václav Blahunek. Já vám moc děkuju za vaši návštěvu i za muziku, kterou jste přinesl a kterou jsme měli díky vám možnost si poslechnout. Díky a ať se daří. Pozdravujte celou kapelu, že držíme palce.
Plk. MgA. Václav BLAHUNEK, Ph.D., dirigent Hudby Hradní stráže a Policie ČR, hudebník, hudební teoretik
--------------------
Děkuji, vyřídím. Děkuji také za pozvání a přeji vám a vašim posluchačům všechno nejlepší.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 8. srpna 2013.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
