VALACH
Dnes se budeme zabývat Valachy a valachy, tedy jak těmi s malým, tak těmi s velkým V na počátku. A samozřejmě si mimo jiné řekneme, jak obojí vala i souvisejí.
Vala i s velkým V jsou za prvé obyvatelé moravského Valašska a za druhé obyvatelé rumunského Valašska, kterému se také říká Valachie. Moravské Valašsko je část Moravy od Moravskoslezských Beskyd po Vizovickou vrchovinu, přičem významná místa zde jsou Valašské Meziříčí, Rožnov, Vsetín, Valašské Klobouky, Zlín a Vizovice. Myslím, že se dnes nenajde nikdo, kdo by o Valašsku díky soustavnému žertování Bolka Polívky nevěděl, aspoň že existuje. Mnohem méně lidí asi ví, jak moravské Valašsko souvisí s Valašskem rumunským, což je území v jižním Rumunsku mezi Dunajem a Transylvánskými Alpami, v němž leží i samotné rumunské hlavní město Bukurešť. Spojitost mezi rumunským a naším Valašskem obstarali Valaši, rumunští pastevci, kteří při postupné kolonizaci Karpat došli a na východní Moravu a od konce 15. do 17. století se zde usazovali. Přestože si dlouho uchovali některé jazykové a také správní zvláštnosti, v průběhu let se zcela poslovanštili.
Vysvětlení, proč se rumunským a od nich i moravským Valachům říká právě tímto jménem je hodně složité. Na počátku je keltský kmen Volků, latinsky Volcae, který sídlil v Podunají. Pak Germáni toto pojmenování jednoho kmene přenesli na všechny Kelty, později stejné jméno začali užívat i pro Romány, což od Germánů přejali Slované. Jedním slovem říkali jak románským Italům, tak románským Rumunům, ale staří Češi si to později rozlišili. Italům říkali Vlachové a Rumunům Valachové či Valaši.
Pokud jde o valacha s malým v, v češtině známe dva, respektive tři. Za prvé se tak říkalo jakýmkoli pastýřům, ani nemuseli být potomky rumunských Valachů. Za druhé je valach vykleštěný hřebec. Což nesouvisí se sexuálními schopnostmi obyvatel Valašska, ale s tím, že rumunští Valaši na Moravu přinesli novou techniku kleštění koní - řezání místo dosavadního tlučení varlat. A třetí význam slova valach s malým v uváděný slovníkem je lenoch. Což je prý buď z toho, že pastýři se vždycky pokládali za lidi, kteří se jen tak válí v trávě, zatímco my tvrdě pracujeme na poli, nebo možná tím, že vykleštění hřebci valaši ztrácejí původní jiskru a energii a působí líně, anebo to za třetí z předchozími valachy vůbec nesouvisí, a vzniklo to ze slovesa válet se.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka