VÁLKA

Označil jsem slovo válka za české, a hned tím jsem narazil na první zajímavost tohoto výrazu. Odborníci se neshodují v názoru, zda válka je slovo české nebo přejaté. Ale o tom až za chvíli.

Teď - v tomto případě asi zbytečné, ale pro pořádek nutné - vysvětlení významu podstatného jména válka. Slovník spisovného jazyka českého říká, že válka je za prvé: "Stav nepřátelství projevující se organizovaným ozbrojeným bojem mezi dvěma nebo více státy, národy, popřípadě (i uvnitř státu) mezi společenskými třídami." Druhý význam slova je podle slovníku "takový boj vedený nevojenskými prostředky", čímž se rozumějí různé ty války obchodní, celní a ovšem také studená válka, a za třetí se válka expresívně říká i dlouhotrvajícím konfliktům mezi manžely a také písemně vedeným polemikám mezi publicisty či mezi úřadem a občanem.

Michal Novotný

Překvapivější než všeobecně známý význam slova válka je jeho původ. Řekl jsem, že odborníci se neshodují v názoru, zda jde o slovo české nebo přejaté. Jisté naopak je, že polské slovo walka a běloruské valka pocházejí z češtiny, přesněji řečeno z češtiny slovo přejali Poláci a od nich Bělorusové. Stejně jisté je, že výraz válka vznikl z dnes už zapomenutého staročeského slovesa váleti, které znamenalo bojovat, válčit a které nemělo nic společného s dodnes běžně používaným slovesem válet. To má mnoho významů, například zpracovávat něco válcem či válečkem, dále převracet těžké předměny třeba balvany, válet se pak znamená vleže se posunovat a převracet a také lenošivě ležet, ale ani jeden z těchto významů nesouvisí s bojováním a válčením.

Staročeské váleti ve významu bojovat je podle jedněch odborníků příbuzné se středohornoněmeckým wal ve významu bojiště, bitevní pole, a podle jiných odborníků tu jde o převzetí, české sloveso podle nich přímo vzniklo ze starého německého wal. Což určitě českým nacionalistickým uším zní velmi příjemně: Češi slova pro válku a válčení ani neměli, museli je převzít od těch válkychtivých Němců. Zda staré váleti, a tedy i z něj vzniklé válka, je české nebo z němčiny přejaté, nevím, jisté ale je, že středohornoněmecké wal nevzniklo v němčině, že jde o slovo indoevropské, ze základu uel-, trhat, škubat, rána, pak také mrtvola a krveprolití. Z tohoto indoevropského základu vznikla v různých jazycích opravdu barvitá skupina slov. Pocházejí z něj mimo jiné chetitské ualhmi, bojuji, staroislandské valr, což znamená "mrtvoly na bojišti", lotyšské veli, tedy duchové mrtvých, litevské velnius, čert, staroirské fuil, krev, a také latinské vellere, trhat, škubat.

Vysílá se ve čtvrtek 3.4.03.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)