Včelařství se věnuje stále více mladých lidí. Není to nic jednoduchého, ale stojí to za to
Jedním z nejzdravějších sladidel je kvalitní med, ideálně přímo od včelaře. A i když se ještě nedávno zdálo, že včelařů ubývá a stárnou, situace se obrací. Na Žďársku v Kraji Vysočina je dokonce mladých většina.
„Když jsme jezdili na vysokou školu, tak spolužák včelařil. A to mě k tomu přitáhlo," vzpomíná na své včelařské začátky Josef Fišar ze Žďáru nad Sázavou. Včelín má dnes v hájku nad Hamry nad Sázavou a říká, že je to láska na celý život. „To je moje sepjetí s přírodou. Zajímá mě, jaké je počasí, kdy co kvete, jaká bude zima,“ dodává. Své zkušenosti si ale nenechává pro sebe. Zájemcům rád vysvětlí a ukáže, jak začít a jak se o včely dál starat.
Jednou z prvních žákyň Josefa Fišara byla Květa Volkmannová. „Já jsem o tom strašně moc snila, moc se mi to líbilo," říká s tím, že ze začátku si moc nevěřila. Jednou se ale odhodlala. „To bylo ještě na jaře, v bahně, tlačí tady kočárek nějaká paní. Přišla se zeptat, jestli by se mohla podívat, jak se včelaří," říká s úsměvem Josef Fišar. Květa dodává, že včelařka z ní byla do týdne. Začít ale není jen o rozhodnutí. Včelař musí mít základní potřeby, a samozřejmě včely. To může vyjít na desetitisíce, ale i mnohem víc. „Tři nástavky, víko, to vychází na tři tisíce, pořídit si do toho včely, časem jsem koupila inseminovanou matku, to taky vychází na dost peněz," vypočítává paní Květa.
Zatím posledním žákem Josefa Fišara je Jiří Zavadil. Hledal nějakou činnost, která ho dostane ven od sezení u počítače. „Já ještě včely nemám. Jsem domluvený s paní Květou, že mi dá dva oddělky. Budu je mít na chatě," říká Jiří, a je vidět, že už teď, kdy se ještě zaučuje ve včelíně Josefa Fišara, ho práce baví. „Je spolehlivý, svědomitý a stará se. Je vidět, že chce do toho jít," potvrzuje jeho učitel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
