Ve Vrbně pod Pradědem můžete navštívit poslední sklárnu v Moravskoslezském kraji
Sklárnu Jakub ve Vrbně pod Pradědem nám představil sklář Petr Slavkovský
Ve Vrbně pod Pradědem, v místní části Mnichov, byste našli poslední ze skláren v Moravskoslezském kraji. Sklárna Jakub je malý rodinný podnik, kterému kraluje mistr svého řemesla, Petr Slavkovský.
Petr Slavkovský je posledním sklářským mohykánem ve Vrbně pod Pradědem. Sice jako malý rozhodně nesnil o tom, že jednou bude pracovat se sklem. Osud ho ale zavál na sklářské učiliště, a jak sám říká, sklo ho naprosto uchvátilo.
Svědomitě se připravoval, dělal si své návrhy a brzy si i jeho mistr všiml, že z něj roste talentovaný řemeslník. Později pracoval ve vrbenských sklárnách, ale mechanická práce a ne vždy vstřícní šéfové ho neuspokojovali. A tak odešel a začal s vlastním podnikáním. Velké sklárny dávno zavřely, ale malá rodinná sklárna Jakub se drží dodnes.
V nevelké dílně je jen zřídka se svým pomocníkem sám. Sklárna je totiž otevřená zájemcům, kteří se chtějí podívat, jak se s tímto křehkým materiálem pracuje. Kolik námahy a času stojí vyrobit jediný zdobný pohár na víno. Mistr i jeho pomocník pracují jen s minimem ochranných pomůcek. A nejraději v nazouvacích botách. Z těch je totiž možné případný žhavý kousek hmoty rychle odkopnout a zabránit tak vypálení díry do ponožky. Jen tmavé brýle je nutné nasadit, když nabírají hmotu v rozžhavené peci.
Na Vrbensku sahá tradice sklářství až do středověku. Často se zde sklo vyrábělo přímo v lesích, v pecích vytápěných bukovým dřevem. Žár v nich nebyl tak vysoký, a tak sklo zůstávalo po vypálení nazelenalé a mělo v sobě drobné bublinky. Říká se mu také lesní sklo.
To je dodnes jedním z nejoblíbenějších druhů, pro které si lidé do Vrbna pod Pradědem přijíždějí. Ve sklárně U Jakuba tak vznikají mimo jiné repliky středověkých pohárů, ze kterých víno chutná přímo královsky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
