Velikonoční věnec, velikonoční tradice, pletení pomlázky

Velikonoční věnec
Vlastnoručně vyrobený velikonoční věnec zaručeně navodí sváteční atmosféru. Ozdobný věnec můžeme pověsit na dveře, do okna nebo položit na stůl. Jeho výroba není nijak náročná a nemusí být ani drahá. Jak dělá takový velikonoční věnec zahradnice Olga Gabertová z Řepova, jste se dozvěděli v reportáži Jana Zítky.

Velikonoční tradice - čtvrtek až sobota
Naši předkové se na jaro začínali připravovat už v období masopustu, který končil bujarým masopustním průvodem. Po něm začínal dlouhý půst, který už úzce souvisel s přípravami na nejvýznamnější křesťanské svátky - Velikonoce. První Velikonoční svátek přichází na zelený čtvrtek a velké množství rituálů se váže také k velkému pátku. O tom, jaké zvyky provázely naše předky během prvních dnů Velikonočních svátků, si přímo ve skanzenu v Přerově nad Labem povídala Markéta Vejvodová s etnografkou Janou Hrabětovou.

Pletení pomlázky
Pomlázka nebo také dynovačka, mrskačka či šlehačka patří mezi nejtypičtější velikonoční symboly. Ale ruku na srdce - kolik z nás umí dnes takovou pomlázku uplést? Pokud nevíte jak na to, nechte si poradit od zahradníka Václava Straky. Reportáž pro velikonoční vydání Hobby magazínu s ním natočil Jan Zítka.

Velikonoční tradice - sobota až pondělí
Jarní a předjarní období provázelo odjakživa nejvíce obyčejů a tradic. Všechny vrcholily příchodem Velikonočních svátků. Od popeleční středy začínal 40 denní předvelikokonční půst, který končil na velikonoční neděli. A právě den před Božihodovým obědem vrcholily na velký pátek a bílou sobotu liturgické úkony. O tom, jaké zvyky provázely naše předky během druhé poloviny Velikonočních svátků, si přímo ve skanzenu v Přerově nad Labem povídala Markéta Vejvodová s etnografkou Janou Hrabětovou.

Dobrá rada na závěr:
Víte na co je dobré kysané zelí? Pomáhá při nesprávné tvorbě žaludečních šťáv, zelí toto srovná a pomáhá i při žaludečních vředech.