Věroučný judaismus na ústupu

Britské židovské společenství čítá dnes se svými různými kongregacemi přibližně 312.000 osob. Po Francii je tak druhé největší v Evropě a informace o tom, jak britští Židé vnímají své náboženství, má proto i obecnější platnost.

Výsledky reprezentativního šetření na toto téma zveřejnil prestižní londýnský Institut pro výzkum židovské politiky. Stalo se tak krátce po červnovém Svátku týdnů Šavuot, který oslavuje Biblí popsané Boží darování Tóry Židům, a to podmínilo i povahu průzkumu.

„Věřím v Boha a Tóru jako v Boží slovo? Je víra v Boha pro Žida určující? Pomáhá modlitba překonat osobní problémy?“

Na tyto i další dotazy odpovídalo téměř 5000 britských Židů, kteří se takto identifikují, a souhlasná vyjádření nepřekonala u uvedených otázek 35 procent. S tvrzením, že Tóra je Božím slovem, se přitom ztotožnilo pouhých 18 procent účastníků šetření a více než 40 procent jich uvedlo, že věří v jinou než božskou vyšší nebo duchovní moc.

Uvedenou tendenci doplnila i další zjištění. Téměř polovina dotázaných přisvědčila tvrzení, že „Tóra je starobylá kniha historie a morálních přikázání zaznamenaných člověkem“. Současně méně než polovina britských Židů má podle průzkumu za to, že Bůh stvořil svět. Přibližně čtyři z deseti nevěří v sílu modlitby a pouze menšina z nich považuje za důležité studovat židovské náboženské texty. Odklon od náboženské víry založené na těchto principech pak potvrdil postoj k výroku, že „víra v Boha neurčuje, zda je člověk dobrý Žid“. Rozhodný souhlas či jen souhlas s touto větou připojilo 67 procent dotázaných.

Jestliže však dnes britští Židé významně nepřijímají tyto tradiční náboženské zásady judaismu, na čem své židovství zakládají? Průzkum Institutu pro výzkum židovské politiky přinesl jednoznačnou odpověď: je to vědomí příslušnosti k širšímu židovskému společenství. V tomto ohledu náleží významné místo i náboženství, avšak náboženství prožívanému méně věroučně, zato silně zvykově v rodinách a sociálních vztazích.

Tak lze vysvětlit, že domácí oslava náboženských svátků má podle šetření význam pro téměř 90 procent respondentů a důležitá se pro ně ukázala i návštěva synagogy. Vždyť podle shromážděných údajů jen necelá třetina dotázaných se v posledním roce nezúčastnila ani jedné bohoslužby.

Důraz na spíše sociální než věroučný aspekt judaismu pak doplňují i další aktivity, které britští Židé oceňují: oslavy náboženské plnoletosti dětí, jejich zapsání do židovských škol a klubů, u dospělých pak zájem o židovské kursy a přednášky.

Zda se jedná o trvalý trend, ukáže až budoucnost.