Vodní nádrži Rozkoš se přezdívá Východočeské moře. Má rozlohu přes tisíc hektarů

10. duben 2022

Krásné místo v srdci Kladského pomezí představuje údolní nádrž Rozkoš u České Skalice. Jedná se o osmé největší lidmi vybudované jezero v Česku. Má rozlohu přes tisíc hektarů a objem více než 76 milionů kubíků. Ideálnímu místu pro milovníky vodních sportů, kempaře a rybáře se ostatně říká Východočeské moře.

Prvořadou funkcí přehrady je samozřejmě ochrana České Skalice a dalších obcí na řece Úpě až po Jaroměř, a to zadržováním povodňových přítoků Úpy a Rozkošského potoka. Kromě potoka Rozkoš do něj přitéká voda z Rovenského potoka a přivaděčem dlouhým 2,34 kilometru i z řeky Úpy. Tam pomáhá vzdouvací jez, který vznikl ve Zlíči nedaleko Babiččina údolí.

Stavba vodního díla začala v roce 1951, ale už v následujícím roce byla kvůli nedostatku pracovních sil a materiálu přerušena, protože se právě stavěla i jiná vodní díla, jako například Orlík a Slapy. „K obnovení a pokračování prací v trochu okleštěném duchu došlo teprve v roce 1966. Nádrž byla dokončena v roce 1972 v podobě, v jaké je teď,“ přibližuje historii Rozkoše hrázný ze správy Povodí Labe Pavel Ducháč. Přehrada má chránit okolí před povodněmi a také je určena pro chov ryb, rekreaci a sport.

Za vydláždění hráze dostali Rudou standardu

Vodní dílo Rozkoš se pyšní dokonce dvěma hrázemi: dělící, zvanou Rovenskou, která dělí přehradu na dvě části: na severní menší asanační část, která je určena pro rekreační využití, a na větší jižní účelovou část s možností poklesu hladiny až o devět metrů.

U vodní výpusti pod hrází Rozkoše

„V jižní části přehrazuje údolí hlavní hráz dlouhá 412 metrů s vtokovou věží, která má dvě výpustné roury s tabulovými uzávěry. Roury ústí segmentovými uzávěry do Rozkošského potoka, který odvádí vodu dál do Metuje. Hlavní hráz přitom nemá žádný bezpečnostní přeliv. Tuto funkci zastupuje jez ve Zlíči, díky jehož výškovému uspořádání je zaručeno, že nedojde k přeplnění nádrže,“ popisuje hrázný.

K vydláždění hráze betonovými tvárnicemi, z nichž každá vážila asi 50 kilogramů, se váže zajímavý příběh. „Tenkrát v šedesátých letech stavitel uvažoval, jak rychle a efektivně hráz vydláždit. Někoho napadlo uspořádat závody dláždících part ze všech povodí v republice. Dokonce tady byli i dlaždiči z Povodí Váhu. Hráz se díky soutěži podařilo vydláždit už za týden. Vítěz dostal Rudou standardu, všichni to řádně zapili a rozjeli se domů,“ vypráví Pavel Ducháč. Hráz je vysoká 19 metrů nad dnem údolí a vodní hladina může maximálně dosahovat do výšky 17 metrů.

Rozkoš je ornitologickým rájem východních Čech

U vodní nádrže odpočívají při svých tazích vzácné druhy stěhovavých ptáků a Rovenská hráz je také sídlištěm racků. U východního břehu u vísky Šeřeč má ptactvo své království v podobě lesního porostu a bažinatých luk. Z ornitologického hlediska je nejvýznamnějším místem pro pozorování ptáků dělící hráz mezi horní a dolní částí nádrže. Je přístupná z východního břehu od obce Šeřeč, kde je i parkoviště.

V revizní štole, které je uvnitř hráze Rozkoše

Přehradní nádrž Rozkoš patří k nejoblíbenějším rekreačním střediskům u nás. Kromě koupání a provozování vodních sportů je to ráj pro rybáře. Povolenku si zájemci mohou zajistit v kempu a u jezera pak lovit celoročně (mimo období, kdy je nádrž zamrzlá). Rekordními úlovky prý byly až metrové štiky a více než desetikilogramoví kapři. Rybám se na Rozkoši zkrátka daří.

Na jižním břehu přehrady najdete areál pro jachting a windsurfing. Na severním břehu funguje kemp s celoročním provozem. Okolí přehrady nabízí i řadu možností pro výlety, například do Babiččina údolí, České Skalice, do náchodského zámku nebo na Kuks. Kolem vedou i cyklostezky a naučná stezka Po stopách války 1866. Obrovská rozloha nádrže neumožňuje její zhlédnutí z jednoho místa. Velmi pěkný výhled na nádrž získáte od kostela v obci Lhota.

autor: VaW
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.