Vratislav Syrovátka o nebolestivé metodě operací křečových žil
Se zástupcem primáře Chirurgického oddělení Nemocnice Mělník MUDr. Vratislavem Syrovátkou jsme mluvili o moderní metodě léčby křečových žil.
Probírali jsme, jaké jsou příčiny vzniku křečových žil. Hovořili jsme o tom, v čem komplikují lidem život a jaké existují způsoby léčby. Povídali jsme si i o výhodách a nevýhodách moderní metody léčby křečových žil.
Před časem do Evropy dorazila metoda miniinvazivní operace křečových žil radiofrekvenční technikou nové generace, kterou už několik let praktikují lékaři ve Spojených státech. V České republice je také několik pracovišť, které tuto metodu provádějí.
Základem metody je zavedení katetru z vpichu u kotníku nebo pod kolenem do povrchních žilních kmenů až do třísla. Celý zákrok trvá většinou zhruba hodinu. Přitom nevznikají žádné modřiny, protože oproti klasické operační technice se kmen pouze uzavře, neodstraňuje se.
Kosmetický výsledek je vyšší, oproti klasické metodě je návratnost varixů po této operaci asi kolem 3 procent. Zatímco u klasické metody to bývá až 10 procent. Nevýhodou této metody je její vysoká cena. Pohybuje se mezi 18-30 tisíci korun za jednu dolní končetinu.
Nemocnice Mělník patří mezi pouhých 39 míst v Česku, kde lze touto miniinvazivní nebolestivou metodou křečové žíly operovat.
V Mělníku tuto metodu, která není plně hrazena ze zdravotního pojištění, využilo již 36 pacientů. Nejmladšímu pacientovi bylo 34 let, nejstaršímu 62 let.
Varixy jsou civilizační chorobou, kterou trpí až 60 procent populace. Dvakrát častěji onemocní ženy. Polovina lidí nad 60 let má na dolních končetinách křečové žíly. Na rozvoji onemocnění se podílí dědičnost, obezita, hormony a sedavé zaměstnání. Vznik křečových žil je připisován nedostatečnosti žilních chlopní a nepevnosti žilních stěn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.