Vysoké Mýto má výjimečné náměstí. Ke klenotům historického jádra patří Pražská brána
Vysoké Mýto v Pardubickém kraji sice nemá zámek ani romantická podloubí, zato jedinečné náměstí, které patří k významným pozůstatkům gotické architektury. Je pojmenované po Přemyslu Otakarovi II. a svou plochou překonává i stejnojmenné náměstí v Českých Budějovicích. Na náměstí můžete vstoupit dvěma branami. Nejzachovalejší z nich, navíc nově opravená, je Pražská brána.
Pražská brána stojí v západní části náměstí a je nejzachovalejší částí opevnění města ze 14. století. Dříve se jí říkalo také Vraclavská brána. Má dvě nestejně vysoké věže, které spojuje zdobený oblouk. Brána si dodnes zachovala gotickou dispozici. Její dnešní podoba je ovšem výsledkem rekonstrukce z osmdesátých let 19. století, provedené podle plánů významného architekta Františka Schmoranze.
Zvenčí Pražskou bránu zdobí barevné sgrafito s postavou svatého Václava na bílém koni, s kopím v ruce a dvěma erby u nohou. V pozadí je středověká krajina s hradem. Autorem předlohy je malíř Mikoláš Aleš. Město tuto výzdobu obnovilo v roce 2013, dlouhou dobu ji zakrývala cementová omítka. Druhou, vnitřní stranu Pražské brány, zdobí znak města se svatým Jiřím. Doplňuje ho květinový dekor a stuha s nápisem Ku památné minulosti veliké a těžké.
Dnes se do vyšší věže s vyhlídkou vstupuje přes malou vížku a propojovací oblouk. Velmi působivá jsou původní kamenná točitá schodiště. Vyšší z věží je rozdělená na tři podlaží a její nároží ukončují čtyři malé věžičky. Součástí věže jsou také hodiny. V malé věži stojí za povšimnutí starý typ klenby, tzv. klenby přečnělkové, kde každá cihla přesahuje cihlu níže položenou, a tím se prostor postupně uzavírá.
Z ochozu Pražské věže, který se nachází zhruba ve výšce 30 metrů, je krásně vidět do všech čtyř světových stran. Z ptačí perspektivy se můžete podívat na historické jádro města, kostel sv. Vavřince i vzdálené vrcholky Králického Sněžníku, Krkonoš nebo Orlických hor. V horní části Pražské věže si můžete prohlédnout muzejní expozici historických fotografií Vysokého Mýta.
V letech 2020 až 2022 prošla velká věž rozsáhlou rekonstrukcí střešního pláště a interiéru. Restaurovaly se také věžní hodiny s hodinovým strojem, pískovcové prvky na fasádě a věžní makovice s hrotnicemi.
Náměstí Přemysla Otakara II.
Vysokomýtské náměstí má dvouhektarovou rozlohu, jeho strany nejsou ale všechny stejně dlouhé, měří 153, 147, 134 a 127 metrů. Co do přesnosti čtverce mají tedy primát České Budějovice. Nutno ale dodat, že v minulosti byly strany vysokomýtského náměstí více souměrné. Na náměstí se dostanete dvěma městskými branami, přístupné je z dvanácti ulic, vždy dvěma v rozích a jednou boční ulicí z každé strany.
Současná podoba vysokomýtského náměstí pochází z konce 20. století, z let 1996 až 1997. Různě barevné žulové kostky vytvářejí obrazce, na náměstí jsou tři altány, kašna i sluneční hodiny. Dominantou zůstal mariánský morový sloup.
Podle návrhu Mikoláše Alše je vyzdobená nejen Pražská brána, ale také Litomyšlská brána. Její podoba je ovšem, na rozdíl od Pražské, spíše výsledkem snah vysokomýtských obrozenců. Třetí brána, zvaná Choceňská, stála až do 19. století u věže Karaska, jen kousek pod náměstím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
