Z běžné stravy byste vylučovat ryby neměli
14. březen 2013
Dozvěděli jste se, jaký mají ryby význam v jídelníčku, jak často bychom je měli jíst, které ryby jsou nejvhodnější, které jsou tučné a jaká je jejich nejlepší úprava. Probrali jsme i to, zdali můžeme díky rybám rychleji zhubnout.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jako ryba ve vodě se určitě v tématu bude cítit doktorka Kateřina Cajthamlová v tom dnešním seriálu Hubněte zdravě, dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Ano, ryby, ryby, ryby, víte, Patriku, co je okolo ryb největší problém v současné době?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby byly čerstvé?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je jedna věc, ale lidé se nevěnují rybolovu příliš. Vemte si, že ještě před vlastně zhruba 25 lety měl rybářský lístek kdekdo v našich končinách a ryby tudíž byly poměrně častou součástí našich jídelníčků. Ještě před dvěma sty lety dokonce v takové míře, protože to ještě táhly lososové ryby v našich řekách, takže v té sezóně měly dokonce pomocné síly v zemědělství vymíněno ve svých smlouvách, že nebudou dostávat lososa víc než třikrát týdně. A dneska, když se na to podíváte, tak vlastně poklesá neustále dostupnost ryb a poklesá tudíž i zvyk konzumovat ryby. A to je velká škoda, protože ryby by měly být součástí našeho jídelníčku alespoň třikrát týdně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, problém bude asi v tom, že se stavěly přehrady, ty lososovité ryby netáhnou. A pak možná také, že rybolov přece jen vyžaduje nějaký ten čas, je to i čas relaxace a odpočinku u té vody. A kdo ho dneska má, když vidíme, jak lidé žijí, nebo kolik činností chtějí vměstnat do stejného času jako dřív. Je to asi dost těžké. Přesto bychom ryby jíst měli. Co dobrého přináší do našeho života nebo do našeho jídelníčku?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady bych ryby rozdělila ani ne tak na mořské a sladkovodní, i když tam bychom mohli říct, že se trošku liší množství jódu, což je prvek důležitý pro správnou činnost štítné žlázy a pro těhotné ženy. Právě proto, aby se vyvíjel dobře mozek a celý organismus budoucího děťátka. Ale jinak ryby celkově by se spíš měly rozdělovat na ryby tučné a ryby netučné. Je to proto, protože hlavní, výživově zásadní a důležitou součástí, která je zdraví prospěšná, toho rybího masa, jsou mastné kyseliny v rybím tuku. Mezi tučné ryby patří například losos, sleď, makrela. Takzvané bělomasé, čili méně tučné ryby, to je třeba treska, kde se nejvíc tuku objevuje jenom v játrech, potom jsou to naše ryby, jako je třeba kapr, ten je tak střednětučný. Pstruh, ten je hodně podobný vlastně s lososem. Což je ryba tučná. Pak jsou to další ryby, jako jsou sladkovodní, třeba lín, cejn, ty příliš tučné nejsou. Takže spíš na tohle to. Tady bych chtěla říct, že mastné kyseliny, zejména teda ty omega tři, které jsou v rybích tucích, nenasycené mastné kyseliny jsou prokazatelně účinné ve správné funkci a vlastně činnosti kardiovaskulárního systému. A v dnešní době se už trošku ustupuje od cholesterolové hypotézy, to znamená od toho, že zvýšená konzumace cholesterolu může dělat potíže. Dnes už se ví, že velmi záleží na poměru tuků ve stravě. To znamená, jaký je poměrně konzumace cholesterolu, nenasycených mastných kyselin omega 3, což jsou ty rybí v některých rostlinných tucích. A omega 6, což jsou nenasycené mastné kyseliny, které konzumujeme bohužel poměrně často. Takže to, co vlastně ty omega 3 mohou dělat, je, že snižují riziko trombózy, to znamená ucpávání žilního i cévního systému, zlepšují prokrvení a u nenarozených dětí vlastně pomáhají vývoji očí a mozku, proto těhotné ženy by měly jíst dostatečné množství ryb. Tady chci říct, že vlastně potrava chovaných ryb a ryb divoce se pohybujících se příliš neliší. To znamená, že tady záleží vždycky na tom, čím se ty ryby dokrmují a v jakém prostředí se vyskytují. Ale v podstatě jejich kvalita, to znamená množství bílkovin a množství těch tuků je stejná u těch ryb, které žijí divoce a jsou odloveny ve volném moři třeba, a ryb ve farmách.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ryby proplouvají naším vysíláním po vlnách Českého rozhlasu Region a teď i v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou tedy řešíme tedy potřebnost v našem jídelníčku. Už jsme si o nich leccos řekli. Jak často bychom tedy ryby měli jíst? Tady padlo už to historické, že ne víc než třikrát týdně lososa, tak jak bychom dnes často měli jít ryby, když je jíme málo?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Měli bychom konzumaci ryb mít pestrou, stejně jako konzumaci jiné stravy. To znamená, neměli bychom jíst jenom lososa, jenom tresku, jenom sardinky, jenom tuňáka. Vždycky, pokud jíme jeden druh ryb, ať už jsou to ryby mořské nebo sladkovodní, tak nám vzrůstají rizika z toho, že se v nás nahromadí látky, které se vyskytovaly v životním prostředí těchto ryb. Čili řekla bych, tyto různé druhy by se měly střídat, ale ryby jako takového bychom měli jíst alespoň třikrát týdně. A když si vezmete, že my si můžeme dělat různé rybí pomazánky, my nemusíme tu rybu jíst jenom jako hlavní jídlo, tak vlastně ta nabídka našeho trhu je poměrně široká. A sníst třikrát týdně nějaký pokrm z ryby, když tedy počítáme, že jíme pět jídel denně krát sedm, takže z pětatřiceti jídel třikrát, aby tam byla ryba, to není zas tak velký požadavek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tím se dostáváme k tomu, možná teď poprvé odtajňujeme pro posluchače, že to tedy ta ryba třikrát týdně nemusí být brána jako hlavní jídlo, jako hlavní pokrm, ale může to být třeba k té svačině nebo snídani.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, nebo k večeři. Nemusí to být hlavní pokrm, nemusí to být enormní množství. Tady většinou se málo upozorňuje u té promo toho, že by se ryby měly jíst, je fakticky ta strava z ryb by měla být hodně pestrá a nemělo by to být jeden druhy ryby třikrát týdně. Mělo by to být zhruba každý druh ryby alespoň jednou měsíčně. Tady bych ještě chtěla říct k těm bělomasým rybám, u kterých jsme začali, tak jejich maso obsahuje málo vitamínu A a D, ale hodně vitamínu B12. A je to maso, které je méně tučné. Patří sem třeba platýz, mořský jazyk, to jsou ryby velmi bohaté na bílkoviny. Tam je srovnání množství bílkovin podobné, jako má kuřecí maso. To znamená, šestnáct až osmnáct gramů bílkoviny na sto gramů. No a pokud se bavíme vlastně o tuňákovi, což je ryba, která se většinou vyskytuje v konzervách, protože tuňák je obrovská ryba, která roste nebo žije třicet až čtyřicet let, čili je to opravdu ryba dlouhověká, ohromná a člověk si jí nemůže jen tak někde ulovit, protože je to ryba mořská, je to ryba dravá, takže většinou se konzumuje v konzervách. A tady je určití riziko, protože v těch konzervách my nedostaneme toho tuňáka v jeho vlastním tuku, ten tuk se většinou odstraňuje, ale je tam tuk rostlinný. To znamená, že konzumace tuňáka, pokud ho nekonzumujeme v tom stavu těch řezů, které si nějak ugrilujeme, tak vlastně trošku postrádá, pokud to děláme z konzervy, trošku postrádá ten hlavní smysl, o kterém tady mluvíme.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále je tu s vámi pořad Hubněte zdravě, tedy i doktorka Kateřina Cajthamlová a Patrik Rozehnal. A to dnešní téma je ryby. Paní doktorka už je dychtivá vám něco říct.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ještě chtěla říct, taky se málo hovoří o rizicích, které konzumace ryb přináší. Tím hlavním rizikem jsou parazité. To znamená, to, co napadne rybu, tak je potom nebezpečné pro člověka, pokud ta ryba není tepelně upravená. To znamená, konzumace shushi a shashimy, různých tatarských bifteků z ryb může nést určitá zdravotní rizika. Konkrétně například tresku bychom měli jíst jenom tepelně upravenou. Čili shushi a shashimy z tresky bychom se měli vyhýbat. Co se týče dalších rizik, tak ty tučné ryby se rychle kazí. To znamená, mohou vést k žaludečním nevolnostem a někdy až k otravám nebo nějakým bakteriálním infekcím. Ty bakterie, které napadají ty rychle se kazící ryby, vylučují toxin, to znamená, tam už to zkažené maso, když ho tepelně upravíme, ten toxin z něj neodstraníme. Tady je dobré, že kazící se ryba většinou nevábně páchnou takovou tou ale intenzivní rybinou. To znamená, lidé, kteří říkají, že nesnášejí pach ryb, tak možná někdy ve svém životě snědli nějakou zkaženou rybu a nedivím se, že tedy poté otravě už ten pach nesnášejí. Další jsou ty kosti, o kterých většina lidí mluví, že ty ryby nejí, zejména u dětí je velmi důležité dávat jim vykostněné ryby. Stejně tak u lidí, kteří mají třeba ne úplně dobrý zrak. Tak je důležité ty ryby vykostit. Další, co je možná zajímavé, že uzením a nakládáním ryb se v nich zvyšuje množství karcinogenních látek. Čili tyto úpravy bychom měli omezit. A to poslední, co bych chtěla jenom velmi rychle zmínit, čeho se lidé většinou bojí, zejména u ryb, které jsou pěstované v nějakých farmách, anebo u ryb mořských, to je znečištění vody toxiny. Z těch toxinů ty nejdůležitější jsou těžké kovy. Hlavně mezi nimi je rtuť, ale patří sem i olovo. Právě tady je riziko u těch tuňáků. A proto zejména u tuňáka a mečouna, což jsou velké, dlouhožijící ryby, jsou vlastně kontaminace těžkými kovy velmi pečlivě sledovány. Takže tady se nemusíme bát. To, co je nebezpečnější, je, že sladkovodní ryby, které se pohybují divoce, tedy nejsou v žádných farmách, mohou být kontaminovány kadmiem a rtutí z průmyslového odpadu. A tyhle ty těžké kovy poškozují nervový systém člověka. Další jsou polychlorované bifenily. To v sobě ryby a rybí maso může také vlastně hromadit. Takže tyhle ty látky jsou většinou u ryb, které jsou prodávané, to znamená, ne, že si je nalovíme někde, ale koupíme je v obchodě, tak jsou většinou sledovány.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže u ryb platí to, co u potravin a jídelníčku souborně. Ta pestrost ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pestrost, různé zdroje, různé typy úprav. A samozřejmě mílí, vážení posluchači, smažení není dobrý nápad. A to zejména proto, protože při smažení z ryby původně jako zdravé potraviny uděláme potravinu, po které nejen tloustneme, ale může se vlastně i zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Takže je to, jako kdybychom nejedli nic.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tolik k rybímu speciálu našeho pořadu Hubněte zdravě. A těšíme se na vás i příště, jezte ryby.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Jako ryba ve vodě se určitě v tématu bude cítit doktorka Kateřina Cajthamlová v tom dnešním seriálu Hubněte zdravě, dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Ano, ryby, ryby, ryby, víte, Patriku, co je okolo ryb největší problém v současné době?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby byly čerstvé?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je jedna věc, ale lidé se nevěnují rybolovu příliš. Vemte si, že ještě před vlastně zhruba 25 lety měl rybářský lístek kdekdo v našich končinách a ryby tudíž byly poměrně častou součástí našich jídelníčků. Ještě před dvěma sty lety dokonce v takové míře, protože to ještě táhly lososové ryby v našich řekách, takže v té sezóně měly dokonce pomocné síly v zemědělství vymíněno ve svých smlouvách, že nebudou dostávat lososa víc než třikrát týdně. A dneska, když se na to podíváte, tak vlastně poklesá neustále dostupnost ryb a poklesá tudíž i zvyk konzumovat ryby. A to je velká škoda, protože ryby by měly být součástí našeho jídelníčku alespoň třikrát týdně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, problém bude asi v tom, že se stavěly přehrady, ty lososovité ryby netáhnou. A pak možná také, že rybolov přece jen vyžaduje nějaký ten čas, je to i čas relaxace a odpočinku u té vody. A kdo ho dneska má, když vidíme, jak lidé žijí, nebo kolik činností chtějí vměstnat do stejného času jako dřív. Je to asi dost těžké. Přesto bychom ryby jíst měli. Co dobrého přináší do našeho života nebo do našeho jídelníčku?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady bych ryby rozdělila ani ne tak na mořské a sladkovodní, i když tam bychom mohli říct, že se trošku liší množství jódu, což je prvek důležitý pro správnou činnost štítné žlázy a pro těhotné ženy. Právě proto, aby se vyvíjel dobře mozek a celý organismus budoucího děťátka. Ale jinak ryby celkově by se spíš měly rozdělovat na ryby tučné a ryby netučné. Je to proto, protože hlavní, výživově zásadní a důležitou součástí, která je zdraví prospěšná, toho rybího masa, jsou mastné kyseliny v rybím tuku. Mezi tučné ryby patří například losos, sleď, makrela. Takzvané bělomasé, čili méně tučné ryby, to je třeba treska, kde se nejvíc tuku objevuje jenom v játrech, potom jsou to naše ryby, jako je třeba kapr, ten je tak střednětučný. Pstruh, ten je hodně podobný vlastně s lososem. Což je ryba tučná. Pak jsou to další ryby, jako jsou sladkovodní, třeba lín, cejn, ty příliš tučné nejsou. Takže spíš na tohle to. Tady bych chtěla říct, že mastné kyseliny, zejména teda ty omega tři, které jsou v rybích tucích, nenasycené mastné kyseliny jsou prokazatelně účinné ve správné funkci a vlastně činnosti kardiovaskulárního systému. A v dnešní době se už trošku ustupuje od cholesterolové hypotézy, to znamená od toho, že zvýšená konzumace cholesterolu může dělat potíže. Dnes už se ví, že velmi záleží na poměru tuků ve stravě. To znamená, jaký je poměrně konzumace cholesterolu, nenasycených mastných kyselin omega 3, což jsou ty rybí v některých rostlinných tucích. A omega 6, což jsou nenasycené mastné kyseliny, které konzumujeme bohužel poměrně často. Takže to, co vlastně ty omega 3 mohou dělat, je, že snižují riziko trombózy, to znamená ucpávání žilního i cévního systému, zlepšují prokrvení a u nenarozených dětí vlastně pomáhají vývoji očí a mozku, proto těhotné ženy by měly jíst dostatečné množství ryb. Tady chci říct, že vlastně potrava chovaných ryb a ryb divoce se pohybujících se příliš neliší. To znamená, že tady záleží vždycky na tom, čím se ty ryby dokrmují a v jakém prostředí se vyskytují. Ale v podstatě jejich kvalita, to znamená množství bílkovin a množství těch tuků je stejná u těch ryb, které žijí divoce a jsou odloveny ve volném moři třeba, a ryb ve farmách.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ryby proplouvají naším vysíláním po vlnách Českého rozhlasu Region a teď i v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou tedy řešíme tedy potřebnost v našem jídelníčku. Už jsme si o nich leccos řekli. Jak často bychom tedy ryby měli jíst? Tady padlo už to historické, že ne víc než třikrát týdně lososa, tak jak bychom dnes často měli jít ryby, když je jíme málo?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Měli bychom konzumaci ryb mít pestrou, stejně jako konzumaci jiné stravy. To znamená, neměli bychom jíst jenom lososa, jenom tresku, jenom sardinky, jenom tuňáka. Vždycky, pokud jíme jeden druh ryb, ať už jsou to ryby mořské nebo sladkovodní, tak nám vzrůstají rizika z toho, že se v nás nahromadí látky, které se vyskytovaly v životním prostředí těchto ryb. Čili řekla bych, tyto různé druhy by se měly střídat, ale ryby jako takového bychom měli jíst alespoň třikrát týdně. A když si vezmete, že my si můžeme dělat různé rybí pomazánky, my nemusíme tu rybu jíst jenom jako hlavní jídlo, tak vlastně ta nabídka našeho trhu je poměrně široká. A sníst třikrát týdně nějaký pokrm z ryby, když tedy počítáme, že jíme pět jídel denně krát sedm, takže z pětatřiceti jídel třikrát, aby tam byla ryba, to není zas tak velký požadavek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tím se dostáváme k tomu, možná teď poprvé odtajňujeme pro posluchače, že to tedy ta ryba třikrát týdně nemusí být brána jako hlavní jídlo, jako hlavní pokrm, ale může to být třeba k té svačině nebo snídani.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, nebo k večeři. Nemusí to být hlavní pokrm, nemusí to být enormní množství. Tady většinou se málo upozorňuje u té promo toho, že by se ryby měly jíst, je fakticky ta strava z ryb by měla být hodně pestrá a nemělo by to být jeden druhy ryby třikrát týdně. Mělo by to být zhruba každý druh ryby alespoň jednou měsíčně. Tady bych ještě chtěla říct k těm bělomasým rybám, u kterých jsme začali, tak jejich maso obsahuje málo vitamínu A a D, ale hodně vitamínu B12. A je to maso, které je méně tučné. Patří sem třeba platýz, mořský jazyk, to jsou ryby velmi bohaté na bílkoviny. Tam je srovnání množství bílkovin podobné, jako má kuřecí maso. To znamená, šestnáct až osmnáct gramů bílkoviny na sto gramů. No a pokud se bavíme vlastně o tuňákovi, což je ryba, která se většinou vyskytuje v konzervách, protože tuňák je obrovská ryba, která roste nebo žije třicet až čtyřicet let, čili je to opravdu ryba dlouhověká, ohromná a člověk si jí nemůže jen tak někde ulovit, protože je to ryba mořská, je to ryba dravá, takže většinou se konzumuje v konzervách. A tady je určití riziko, protože v těch konzervách my nedostaneme toho tuňáka v jeho vlastním tuku, ten tuk se většinou odstraňuje, ale je tam tuk rostlinný. To znamená, že konzumace tuňáka, pokud ho nekonzumujeme v tom stavu těch řezů, které si nějak ugrilujeme, tak vlastně trošku postrádá, pokud to děláme z konzervy, trošku postrádá ten hlavní smysl, o kterém tady mluvíme.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále je tu s vámi pořad Hubněte zdravě, tedy i doktorka Kateřina Cajthamlová a Patrik Rozehnal. A to dnešní téma je ryby. Paní doktorka už je dychtivá vám něco říct.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ještě chtěla říct, taky se málo hovoří o rizicích, které konzumace ryb přináší. Tím hlavním rizikem jsou parazité. To znamená, to, co napadne rybu, tak je potom nebezpečné pro člověka, pokud ta ryba není tepelně upravená. To znamená, konzumace shushi a shashimy, různých tatarských bifteků z ryb může nést určitá zdravotní rizika. Konkrétně například tresku bychom měli jíst jenom tepelně upravenou. Čili shushi a shashimy z tresky bychom se měli vyhýbat. Co se týče dalších rizik, tak ty tučné ryby se rychle kazí. To znamená, mohou vést k žaludečním nevolnostem a někdy až k otravám nebo nějakým bakteriálním infekcím. Ty bakterie, které napadají ty rychle se kazící ryby, vylučují toxin, to znamená, tam už to zkažené maso, když ho tepelně upravíme, ten toxin z něj neodstraníme. Tady je dobré, že kazící se ryba většinou nevábně páchnou takovou tou ale intenzivní rybinou. To znamená, lidé, kteří říkají, že nesnášejí pach ryb, tak možná někdy ve svém životě snědli nějakou zkaženou rybu a nedivím se, že tedy poté otravě už ten pach nesnášejí. Další jsou ty kosti, o kterých většina lidí mluví, že ty ryby nejí, zejména u dětí je velmi důležité dávat jim vykostněné ryby. Stejně tak u lidí, kteří mají třeba ne úplně dobrý zrak. Tak je důležité ty ryby vykostit. Další, co je možná zajímavé, že uzením a nakládáním ryb se v nich zvyšuje množství karcinogenních látek. Čili tyto úpravy bychom měli omezit. A to poslední, co bych chtěla jenom velmi rychle zmínit, čeho se lidé většinou bojí, zejména u ryb, které jsou pěstované v nějakých farmách, anebo u ryb mořských, to je znečištění vody toxiny. Z těch toxinů ty nejdůležitější jsou těžké kovy. Hlavně mezi nimi je rtuť, ale patří sem i olovo. Právě tady je riziko u těch tuňáků. A proto zejména u tuňáka a mečouna, což jsou velké, dlouhožijící ryby, jsou vlastně kontaminace těžkými kovy velmi pečlivě sledovány. Takže tady se nemusíme bát. To, co je nebezpečnější, je, že sladkovodní ryby, které se pohybují divoce, tedy nejsou v žádných farmách, mohou být kontaminovány kadmiem a rtutí z průmyslového odpadu. A tyhle ty těžké kovy poškozují nervový systém člověka. Další jsou polychlorované bifenily. To v sobě ryby a rybí maso může také vlastně hromadit. Takže tyhle ty látky jsou většinou u ryb, které jsou prodávané, to znamená, ne, že si je nalovíme někde, ale koupíme je v obchodě, tak jsou většinou sledovány.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže u ryb platí to, co u potravin a jídelníčku souborně. Ta pestrost ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pestrost, různé zdroje, různé typy úprav. A samozřejmě mílí, vážení posluchači, smažení není dobrý nápad. A to zejména proto, protože při smažení z ryby původně jako zdravé potraviny uděláme potravinu, po které nejen tloustneme, ale může se vlastně i zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Takže je to, jako kdybychom nejedli nic.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tolik k rybímu speciálu našeho pořadu Hubněte zdravě. A těšíme se na vás i příště, jezte ryby.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
