Z rozhledny nad Žernovníkem zahlédnete Pálavské vrchy a za dobrého počasí i Praděd
Jihomoravská obec Žernovník na Blanensku se už pár let pyšní krásnou dřevěnou rozhlednou. Její základ tvoří bývalý vodojem. Díky vhodnému umístění nabízí rozhled do všech světových stran. Navíc je snadno dostupná pro pěší i cyklisty a otevřená je bez omezení po celý rok.
V Žernovníku žije přibližně 263 obyvatel, kteří se rádi potkávají při různých příležitostech. Před lety vzniklo nad obcí další příjemné místo nejen pro setkávání sousedů, ale i výletníků, kteří do Žernovníku zavítají.
Na kopci mezi poli vyrostla v roce 2014 nová rozhledna. Základ je betonový, vznikl ze starého vodojemu. Nový je hned v těsném sousedství. Konstrukce rozhledny je dřevěná z modřínových trámů, díky čemuž příjemně zapadá do krajiny. Díky zavedené elektřině slouží věž i pro antény internetu. Ty jsou opatřeny nátěrem v tmavě hnědé barvě a neruší tak vzhled rozhledny.
Na vrchol rozhledny vede 63 schodů, horní plošina se nachází v nadmořské výšce 455 metrů. Výhledu nebrání ani terén, ani vzrostlé stromy, je tedy možné se rozhlížet do všech světových stran. Kromě samotného Žernovníku lze spatřit Černou Horu, Boskovický hrad, Drahanskou vrchovinu, vysílač Hořice, dále pak vysílač Kojál a za dobrého počasí i Pálavské vrchy a dokonce i nejvyšší vrchol Moravy Praděd.
Rozhledna je snadno dostupná jak pro pěší, tak pro cyklisty. Otevřená je bez omezení po celý rok. Jen za bouřky je vstup na rozhlednu zakázán z bezpečnostních důvodů. U rozhledny je také malé posezení a ti pozornější mohou cestou k rozhledně spatřit malé zajímavé sousoší, jehož autorkou je jedna z obyvatelek obce, která na něm pracovala během koronavirových omezení. Rozhledna nad Žernovníkem je oblíbená i u místních, kteří se zde scházejí při různých příležitostech, jako jsou silvestrovské oslavy nebo poutě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.