Zásuvka

Přesně je to tak, že Jungamann navrhl slovo zásuva, které převzal z polštiny a vymezil jeho význam poměrně široce jako "věc k zasunutí sloužící", zásuvka pak měla být zdrobnělina od zásuva. Udržela se však jen zdrobnělina, která se dnes vnímá jako nezdrobnělé slovo. Její dnešní užší význam vznikl v našem jazyce, jak píší autoři knížky O češtině každodenní, až koncem 19. století, "nebo ještě později". Přičemž slova šuplík a šuple z češtiny nezmizela, jak by si bývali byli přáli obrozenci, jen se posunula, jako mnoho původem německých slov, do skupiny slov vnímaných jako expresívní, v tomto případě často jako slova žertovná.

Michal Novotný

K tématu ještě dodám, že pro zásuvku ve významu "zařízení pro připojení elektrického spotřebiče na síť" se slovo šuplík nepoužívá ani slangově, tady vystačíme jen s českým výrazem, a že naopak slovo šuplík se používá ve sportovním slangu jako pojmenování zařízení u doskočiště skoku o tyči, takové oplechované díry, myslím, že správně se to jmenuje skříňka, do níž závodník při skoku zasouvá tyč. Slíbil jsem včera, že se ještě vrátím k německým výrazům schieben a Schub. Z nich totiž nevznikla jen slova šíbovat, šuple, šuplík, šuplátko a šuplera, o nichž jsem mluvil, ale i slovo šupák a šup, přesněji řečeno to šup, které se vyskytuje ve slovním spojením poslat někoho šupem například domů. Na toto téma budu ale mluvit až zítra.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz