Závod a závod

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost má dvě hesla závod. U prvního uvádí dva významy, zaprvé jednotka pro určitou hospodářskou činnost, podnik, a zadruhé samostatná část podniku. Takže závod jako podnik se může dělit na několik závodů. Tohle je ale spíš už zastaralá terminologie; tomu, co se za minulého režimu jmenovalo závody, dnes častěji říkáme firmy. Druhé slovo závod má podle stejného slovníku také dva významy. Zaprvé je to "měření sil několika soupeřů usilujících o vítězství," zadruhé "soutěž v příslušných disciplínách", v prvním významu známe třeba závody ve zbrojení. Probrali jsme podrobně významovou stránku slov závod a podobně jako posluchači Pejchovi se nám zdá, že ta dvě ve slovníku zvlášť uvedená slova nemají nic společného. Ale k tomu dojdeme, teď si řekneme, že závod v soutěžním, sportovním smyslu je staré, jen v češtině a v polštině se vyskytující slovo. Závod ve významu podnik je v češtině podstatně kratší dobu, z ruštiny ho přejali až obrozenci na počátku 19. století. Etymolog Václav Machek soudil, že závod a závod jsou dvě různá slova. To staré, dnes sportovní, prý vzniklo ze staročeského závada, které znamenalo dluh, nějaký závazek vůbec, například také vsazený obnos při sázce. Když se běželo o sázku, o závadu, běžel se závod, běželo se o závod, jak se dosud už poněkud nepochopitelně říká. Pokud jde o závod jako podnik Machek stručně říká: "jiné je závod, podnik, od zavésti, zavedl si podnik."

Michal Novotný

Současní etymologové to vidí jen o maličko jinak. Souhlasí jak se staročeskou závadou jako sázkou, tak se zavedeným podnikem neboli závodem, jen říkají, že také závada byla něco vlastně zavedeného, domluveného, ustanoveného, a že tedy obě slova jsou příbuzná, obě vznikla ze slovesa zavést.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz