Zdeněk Chlopčík: V tanečních kurzech se snažím mužům vštípit, aby se k ženám chovali jako gentlemani

Ve StarDance patří Zdeněk Chlopčík mezi nejobávanější porotce, ale za nevděčnou tuto svoji roli nepovažuje. „Porotcování není zábava, je to činnost, kterou se snažím dělat na 100 procent. Nedělá mi problémy říci někomu, že je skvělý, jinému naopak, že se mu něco úplně nepovedlo. Snažím se vždy postihnout vše, co se dá, a být si ve svém svědomí jistý, že jsem neudělal chybu.“

Podle Zdeňka Chlopčíka je při hodnocení párového tance nejpodstatnější vidět rozdíl mezi mužem a ženou a jejich vzájemné souznění. Důležité je také, aby měli tanečníci charisma. „Charisma, to vás ovlivní, aniž byste chtěli. Ti, kteří charisma mají, ho dostali přímo od boha, to se nedá naučit. Vidíte to už, když tanečníci přicházejí na parket.“

Trému v porotě StarDance cítí stále

Jako porotce StarDance působí Zdeněk Chlopčík nepřetržitě už od roku 2006, kdy vyhrál konkurz: „Já jsem se do něj tenkrát přihlásil jako řadový porotce,“ usmívá se tanečník. A jak takový konkurz probíhá? „Nejprve jsem na papír vypsal, co mi tanec dává a jakých úspěchů jsem dosáhnul. Potom mě posadili před kameru, pustili mi záběry z taneční soutěže a upozornili na taneční pár, který jsem měl ohodnotit,“ vzpomíná na svůj životní konkurz Zdeněk Chlopčík.

Během 14 let porotcování naší asi nejznámější taneční soutěže si Zdeněk Chlopčík na svoji veřejností tolik sledovanou roli už sice zvyknul, trému však cítí stále. „Samozřejmě trému mám, ale už ne takovou jako u prvního přenosu, když jsem se dostal do živého vysílání poprvé. To pro mě bylo hodně stresové. Myslím si, že tanci rozumím, takže strach mám spíše z přebreptů nebo, že řeknu něco, o čem si myslím, že je vtipné a ono to bude spíše trapné.“

Taneční pro starší a pokročilé v televizi

Na televizní obrazovce však můžeme Zdeňka Chlopčíka vidět nejen jako porotce, ale také jako skvělého tanečníka. Česká televize s ním připravila seriál tanečních lekcí pro seniory, nejde však jen o výuku tanců. „Není to jenom o tom, aby senioři vstali a tančili, ale abychom je potěšili a vytrhli ze samoty. Vybírali jsme speciálně ty nejznámější melodie a skladby, aby jim pocit z krásné hudby a pohybu udělal radost. Ale pokud si s námi i zatančí, tím lépe. Do projektu jsem vybral seniory, kteří k nám chodí do tanečních kurzů pro taneční páry, aby demonstrovali, že i ve vyšším věku se dá naučit tančit.“

Zdeněk Chlopčík nemá příliš rád, když se o něm mluví jako o tanečním mistrovi. Raději o sobě říká, že je učitel tance. Těší ho proto, že lidé mají stále zájem chodit do klasických tanečních, od mladých až po seniory. Tanec je podle něj nádherná činnost, kterou lze dělat v jakémkoliv věku a která lidi stále baví. V kurzech, především pro středoškolskou mládež, se snaží učit mladé lidi i základům společenského chování. „Používáme základní pravidla, která se jim snažíme vštípit, a to hlavně mužům. Nejdůležitější je, aby se k ženám chovali jako džentlmeni a aby jim dali najevo, že si jich váží.“

A pokud vás zajímá, zda se člověk může naučit dobře tancovat, i když si myslí, že neoplývá talentem, poslechněte si záznam pořadu.