Zdeňka Sládečková: Jaký otec, takový syn. Genetiku nezměníte

Věnovali jsme se tomu, jaký vliv mají otcové na vývoj svých synů. Probírali jsme chyby, kterých se mohou v rámci svého výchovného působení dopustit.

Osobnost člověka se utváří prostřednictvím série identifikací. Identifikace je „psychologický proces“. V jeho průběhu osobnost vstřebává určité aspekty a rysy druhého člověka. Aby mohl být člověk ve shodě sám se sebou, musí být ve shodě ještě s někým. Už dítě se vyvíjí tím, že imituje své rodiče.

Synové potřebují své otce

První identifikace u každého dítěte probíhá s osobou jeho matky. Mladý jedinec mužského pohlaví musí ovšem, aby se stal mužem, přejít od této prvotní identifikace s matkou k identifikaci s otcem. Ovšem, aby se syn mohl poznat ve svém otci, je třeba, aby byl otec přítomen. A tak se někdy v rodině s jedním rodičem (matkou) stává, že syn v průběhu puberty vyjádří přání bydlet se svým otcem.

Táta se synem na baseballu|foto: Comstock Images

Absence otce pak znamená zvýšený vliv matky, na kterou je pak naložena příliš tíživá zodpovědnost. Synové, kteří vyrůstají bez možnosti identifikace s dospělým mužem, jsou potom v průběhu života nejistí a potýkají se různými problémy ve vztazích.

Otcova láska pomáhá překonat životní mezníky

Přítomnost otce v rodině pomůže dospívajícímu synovi získat přístup k vlastní agresivitě a sexualitě. Otec také usnadní přechod dítěte ze světa rodiny do společnosti. Většinou děti, kterým se dostalo dobré otcovské péče, cítí větší jistotu při studiích, volbě kariéry nebo v osobních záležitostech.

Otcova láska bývá často více podmíněna a povzbuzuje dítě v jeho konání. Tato podmíněnost se ukazuje jako velmi důležitá v rozvoji smyslu pro zodpovědnost, odhodlání překonat sám sebe a naučit se respektovat hierarchii.