Zelené střechy z rozchodníků začínají být módní. Nabízí nejen okrasu, ale i další výhody
Zelené střechy začínají být in nejen ve městech na velkých kancelářských budovách, ale stále častěji se s nimi setkáváme také u rodinných domků či menších bytových domů. Jednou z vhodných variant pro naše podmínky jsou střechy pokryté rozchodníky.
Rozchodníky, tedy rostliny druhu sedum, jsou nebývale odolné sukulentní rostliny. Patří do čeledi tlusticovitých, tedy rostlin, které mnohdy pěstujeme i doma jako okrasné. Jsou suchomilné se silně dužnatými listy zadržujícími vodu. A právě hospodaření s vodou, jejich schopnost ji získávat nejen ze substrátu, ale i z ovzduší, dělá z rozchodníků ideální kandidáty na obsazení našich zelených střech. Pro toto použití se obyčejně využívají předpěstované rozchodníkové koberce nebo čtverce.
Není to však tak, že se pouze přivezou tyto zelené „prefabrikáty“ a je hotovo. Prvním úkolem je přizpůsobit střechu pro pěstování zeleně. Znamená to mít ji dostatečně únosnou, kvalitně odizolovanou a nesmí chybět ani dobrá drenáž. Za určitých okolností se může hodit i kapénková závlaha, která umožní rostlinám přežít v kondici i dlouhé suché periody.
Máme-li připravenu střechu, je nutné ji pokrýt vhodným podkladem. Pro toto je ideální tzv. střešní substrát. Jedná se o speciální směs tvořenou minerálními látkami, která může zajistit rostlinám dlouhodobou výživu. Rozhodně se zde nevyplatí šetřit a použít nějaké náhražky.
Množství substrátu se liší podle podmínek střech, jejich sklonu, orientaci atd. Obyčejně se klade asi 5 až 10 cm, ale je lépe se v tomto poradit s firmou, která zelené střechy zakládá. Správné založení umožní mít zelenou střechu bez větších zásahů několik desítek let.
Pak už mohou přijet rostliny. Předpěstované rozchodníkové rohože jsou pěstovány na vytlívací kokosové rohoži s vetkanou síťkou pro zpevnění. Jednotlivé rohože jsou porostlé minimálně z 85 % povrchu směsí rozchodníků. Musí se položit do 48 hodin po srolování, pokud to není možné, je potřeba je alespoň rozbalit, aby rozchodníky nepřišly k úhoně. Hned po jejich položení na střechu je nutné vše důkladně zalít, aby se rozchodníkům na novém stanovišti zalíbilo a brzy zakořenily.
Střechu můžeme osazovat kdykoliv, kdy teplota okolí neklesne pod 5 stupňů. Nejlepším obdobím je doba od dubna do října.
V čem je zelená střecha výhodná
Kromě estetické funkce plní funkci izolační a to zejména v létě, kdy zelená vrstva a substrát mírní teplotní extrémy a střecha tak působí také jako přirozená klimatizace. Navíc střecha neodráží tolik tepla zpět do prostoru, takže nezvyšuje teplotu okolí. Odpařováním vody navíc získáme vlhčí vzduch, který je našim plicím příjemnější.
Přestože jsou rozchodníky extrémně odolné a nenáročné, je potřeba se o ně přece jen občas starat. Díky tenké vrstvě substrátu jsou na zelených extenzivních střechách špatné podmínky pro šíření plevelů. Jejich výskyt stoupá s tloušťkou vrstvy a vláhou, která se na střechu dostane. Případné vyplení střechy doporučují odborníci na jaře a na podzim v rámci běžné kontroly odtoků a okapů.
Pokud se budete o svou střechu alespoň trochu starat, není její životnost nijak omezená a může sloužit skutečně po desátky let. Navíc nabídne proměnlivě barevné potěšení a příjemné prostředí, které za trochu námahy jistě stojí.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
