ZHURTA
Příslovce zhurta mi zní docela cizokrajně, a také cizokrajné je. Nejprve si ale povíme, co znamená, a jako obvykle si vezmeme na pomoc Slovník spisovného jazyka českého. Ten uvádí dva významy příslovce zhurta. Za prvé je podle slovníku zhurta "rázně, příkře, drsně, rozhorleně". K tomu slovník uvádí příklady "obořit se na někoho zhurta", "zhurta někoho odbýt", "spustil na ni zhurta". Dále se ve slovníku dočteme, že druhý význam příslovce zhurta je "chvatně, kvapně, rychle" a jako příklady tohoto významu si můžeme přečíst slovní spojení "vejít do místnosti zhurta," "pomalu, ne tak zhurta!" a "zhurta vykročil na cestu".
Pokusíme se teď zjistit, co je to ten hurt. Ano, hurt, tohle slovo skutečně existovalo, používali ho naši předkové, staří Češi, o - jak píše etymolog Václav Machek - "prudkém a hlučném způsobu". Machek uvádí tvary "s hurtem" a "bez hurtu", také sloveso hurtovat a přídavné jméno hurtovný. Existovalo prý i slůvko hurdy-durdy a v moravských nářečích Machek našel sloveso zahurtat, které znamenal zatřást. Ve slovenštině pak existují ještě výrazy hurtaj a hurtoš jako označení lidí, kteří rádi hurtují, tedy chovají se rázně, příkře, drsně a také rychle. V jiných slovanských jazycích nic podobného našemu zhurta není, aspoň se o tom v žádném etymologickém slovníku nic neříká.
Příslovce zhurta je tedy původem neslovanské, staří Čechové ho s největší pravděpodobností přejali ze středohornoněmčiny, kde existovalo podstatné jméno hurt, které znamenalo náraz, úder a používalo především při označení výpadu v boji nebo také ve hře. Do středohornoněmčiny slovo přešlo ze starofrancouzštiny, kde hurter znamenalo narazit, srazit, udeřit. Ze starofrancouzštiny se to slůvko dostalo nejen do předchůdce dnešní němčiny, ale také do angličtiny, kde poněkud změnilo význam. Hurt (psáno) tam znamená zranit, poškodit, ublížit.
Výraz, který my dnes známe v podobě příslovce zhurta se do starofrancouzštiny dostal z keltských jazyků. Ve slovníku autorů Holuba a Kopečného jsem se dočetl, že v keltštině existovalo sloveso hurdner, které znamenalo narazit, Jiří Rejzek v posledním z našich etymologických slovníků upozorňuje na staroislandské slovo hrútr, které znamenalo beran.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
