Zhůvěřile podruhé
Včera jsem na přání posluchačky Jarky Plassové začal vyprávět o slůvku zhůvěřile, známém z písničky Trezor v podání Karla Gotta, a konstatoval jsem, že pokud nás zajímá, jak se to vlastně chovala ta vášnivá dáma v autorově vile, když se chovala zhůvěřile, nemůžeme to zjistit v žádné jazykové příručce, slovo tam není.
Máme však možnost zeptat se přímo člověka, který ho uvedl do oběhu, autora textu písničky Trezor Rostislava Černého. Udělal jsem to a kromě toho, že jsem byl vyznamenán informací, že pan Černý patří k posluchačům této rubriky, jsem se dověděl, cituji: "to slovo bylo v mém slovníku, neznámo odkud, asi ze staré literatury...ale říkávalo se, hlavně mezi tehdejší zlatou mládeží, ve smyslu to je pěkná hovadina." Rostislav Černý tedy za prvé informuje, že si slovo nevymyslel, že ho asi znal ze staré literatury a že se v šedesátých letech mezi mládeží běžně používalo. Což mohu potvrdit. Já jsem ho tehdy slýchal hlavně v okruhu redaktorů časopisu Mladý svět. A za druhé autor textu písničky Trezor definuje zhůvěřilost jako hovadinu. Když se ta vášnivá dáma chovala zhůvěřile, chovala se zhovadile.
Obojí, jak starý původ slova, tak jeho význam, potvrzuje v článku v Naší řeči z roku 1997 lingvista Petr Nejedlý, který se velmi pracně dopátral kořene slova zhůvěřilý ve staročeském uvirý či uvírý, které znamenalo křivý a které dosud žije v příjmení Uvíra. Výklad o tom, jak se uvirý změnilo na zhůvěřilý, je na rozhlasové povídání až příliš složitý, ale myslím, že odborníkovi můžeme věřit, že se to stalo, jak popisuje. Pokud jde o změnu významu, cituji z článku v Naší řeči: "Jde o... paralelu, známou z mnoha jiných slov (i z mnoha jiných jazyků) mezi tím, co je křivé... a mezi tím, co je společensky nebo mravně nenáležité, nevhodné, nepřístojné, neslušné, neřádné... Čeleď slova zhůvěřilý se tak zařadila do sémantického pole tvořeného slovy levý, křivý apod. (srovnej levota, pokřivený charakter)." Na závěr ještě jeden citát z článku Petra Nejedlého, na podporu toho, aby slova zhůvěřile, zhůvěřilý a zhůvěřilost odborníci už konečně zařadili do jazykových příruček: "Vždyť zkuste jinak vyjádřit jedním slovem, že počínání našeho bližního je příliš suverénní, příliš důvěrné (ať už ve vztahu k lidem či k dané problematice) a přitom - s odpuštěním - zhovadilé, buranské. Prostě - zhůvěřilé."
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
