Zmoklé kuře
Sáhodlouhý seriál o pojmenováních ptáků vyskytujících se v češtině v jiných souvislostech dnes ukončíme zmoklým kuřetem. Ten, kdo vypadá nebo se tváří jako zmoklé kuře, eventuálně zmoklá slepice, tváří se a vypadá ztrápeně, schlíple, nešťastně a zmateně. Souvislost zmoklého kuřete se ztrápeností je evidentní. Zkuste na kuře nebo na slepici vylít hodně vody a podívejte se, jak vypadají. Schlíple.
Přitom je ale všechno úplně jinak. Původně vůbec nešlo o zmáčení deštěm ani jinou vodou. A o kuře šlo jen trochu... Ostatně celé to slovní spojení ani neznělo zmoklé kuře, ale zmeklé kuře, ve zkrácené podobě se říkalo zmek, eventuálně zmok. A zmok či zmek nebylo mládě našeho obyčejného kura domácího, ale - cituji ze Slovníku spisovného jazyka českého - "bájeslovná bytost, zpravidla v podobě černého kuřete, draka nebo hada, který člověku přináší peníze". V knížce Svět slovanských bohů a démonů se říká, že zmek či zmok jsou česká pojmenování bytosti, které se jinde říkalo salamandr, tedy tvora žijícího v ohni. Český zmok vnikal do domu komínem jako jakési ohnivé koště - nebo někdy také jako kuře - a nosil svému hospodáři peníze a obilí. Za to se pak zmocňoval duše obdarovaného.
Naši předkové se patrně domnívali, že pojmenování zmoka vzniklo ze slovesa zmoknout a z toho pak postupně, jak se zapomínalo na zmeky, salamandry a vůbec domácí bůžky a příšerky, vzniklo přirovnání "jako zmoklé kuře", eventuálně slepice. Pojmenování starého českého zmeka či zmoka však se zmoklostí nesouvisí, podle etymologů tu nejspíš jde o smýkání, tedy o hadí smýkání. Slovo zmek by v tom případě bylo velmi blízce příbuzné se slovem zmije. Když všechno shrneme, můžeme konstatovat, že ten, kdo vypadá jako zmoklé kuře neboli zmok, neměl by vypadat schlíple, zmokle, ale pohádkově, jako tvor z jiného světa.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
