ZPACKAT
Slovo zpackat v poslední době slyšíme poměrně často. Nedávno jsme si ho například mohli všimnout ve vyjádření jednoho význačného člena bývalé Rady pro televizní a rozhlasové vysílání. Ten s nadrzlostí sobě vlastní prohlásil, že dokument, jímž předseda vlády zmíněnou radu odvolává, je zpackaný, a tudíž neplatný.
Myslím, že jsme všichni věděli, co ten nesympatický pán chce říct. Zpackaný je zkažený, zbabraný, zpackat něco znamená pokazit to, zkazit to, sestavit či vyrobit něco nedokonale, tak, že to nefunguje nebo skoro nefunguje. Packal pak je člověk, kdo neuměle nebo nedbale něco dělá, nešika, břídil, fušer, babral, neodborník. Přesně takhle slova zpackat, zpackaný a packal vysvětluje Slovník spisovného jazyka českého.
Ta tři slova připomínají jiné české slovo a na první pohled se zdá, že by tu mohla být souvislost. Čeština totiž zná podstatné jméno packa, kterým se pojmenovává lidská ruka či noha, zvláště ta dětská, a také končetina zvířecí. Naše tříletá dcerka mívá zkřehlé packy, můj pes si rád pokládá hlavu na packy, zaječí packa neboli pacička je důležitou součástí některých pověr. A kdo by neznal dětskou říkanku paci, paci, pacičky, táta koupil botičky... Výraz packa určitě vznikl z dětského citoslovce pac, které vyjadřuje podání ruky.
Souvislost mezi packáním jako kažením a babráním a packou jako dětskou či zvířecí končetinou by bylo možné poměrně snadno vyspekulovat. Packa je v jistém smyslu nedokonalá ruka. Děti, a tím spíš ovšem zvířata, neumějí svými packami tak dobře zacházet jako dospělí svýma rukama. Packa je nešikovnější než ruka. A tak když něco zpackáme, jako bychom to místo rukou udělali nešikovnou packou.
Zní to logicky, že. Jsem na tuto etymologickou konstrukci docela pyšný, protože jsem ji vyspekuloval takříkajíc vlastní hlavou. Ale za pravdivou ji prohlásit nemohu. Žádný s českých etymologů původ slov zpackat a packal nevysvětluje tak jednoznačně, jak jsem se o to neodobrně pokusil já. Říkají, že by tu souvislost se zvukomalebně vzniklým pac mohla být, ale poukazují na podobná slovanská slova, která mají význam mazat, špinit, a na naše sloveso patlat, které také používáme jako označení nekvalitní práce. Odborníci také vědí, že v němčině existuje slovo patzen, které znamená dělat něco špatně. Jako bychom tu měli nejméně tři teorie. Naše packat vzniklo buď z podstatného jména packa, nebo z ruského pačkať, špinit, případně z německého patzen pracovat nekvalitně. Odborníci však tentokrát tvrdí, že všechna zmíněná slova nevznikla jedno z druhého, ale každé zvlášť, samostatně. Že všechna vznikla v příslušných jazycích onomatopoicky, tedy zvukomalebně. Zvukem slova packat chtěli naši překové vyjádřit nekvalitní práci. A nezávisle na nich totéž udělali předkové Rusů slovem pačkať a předkové Němců slovem patzen.
vysílá se ve středu 9.4.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
