Zřícenina středověkého hradu Krašov na severu Plzeňska stojí díky dobrovolnému spolku nadšenců

Ke své zkáze přišel tenhle neodbytný hrad dost smutně. Nedobili jej ani Husité ani Švédové. Odstřelit ho za pomoci náloží střelného prachu a rozebrat na stavební kámen se rozhodl až majitel, který ho získal po zabavení majetku kláštera v Plasích na Plzeňsku. Řád Cisterciáků byl posledním majitelem hradu.   

Od přelomu 18. a 19. století hrad pustl až do třicátých let, kdy jej jako hromadu kamení koupili nadšenci z dobrovolnického spolku. V 70. letech minulého století byl spolek zakázán s odůvodněním, že se jeho činnost neslučuje se socialistickou morálkou.

Spolek se podařilo obnovit hned po revoluci v 90. letech minulého století. Od té doby hrad opravuje a pečuje o něj Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov. Díky nadšencům tak můžeme ještě dnes obdivovat dílo staré přes 700 let. Hrad byl postaven už v roce 1232. 

Stavět hrad z kamení a na skále je neskutečná dřina

Dochovaly se obvodové zdi, podařilo se zastřešit centrální Rytířský sál a další zajímavé objekty. Impozantně dodnes působí i kamenem vydlážděné nádvoří. K vidění je tady také prý až 120 metrů hluboká cisterna na vodu vytesaná ve skále.

Podle předsedy spolku Jaroslava Sklenáře to musela být opravdu tvrdá práce. I dnes, kdy vlastními silami a často jen holýma rukama opravují popadané kamenné hradby, s úctou vzhlíží k lidem ze 13. století, kteří dokázali postavit hrad takové velikosti na tak špatně přístupném místě.

Dnes je hrad pro zájemce volně přístupný. Je to díky náspu vytvořenému přes jeden příkop. Ke zřícenině se dostanete po turistické trase po lesní cestě od obce Bohy. Kulturní památka Krašov, ze které je i krásný výhled na řeku Berounku v hlubokém údolí pod hradem, je přístupná celoročně.