Žulová stezka kolem bývalých lomů na Chrudimsku vypadá jako kulisy filmové pohádky

Rozvoji kamenictví výrazně pomohla stavba železnice. Inženýři totiž zjistili, že není nutné stavební materiál na náspy a mosty složitě dovážet, protože ve Skutči je kvalitního materiálu dost. Začalo se tedy těžit ve velkém.

Další důležitý mezník souvisí s koncem devatenáctého století a objevem žulové kostky. Na první pohled samozřejmá a obyčejná věc se na Skutečsko dostala oklikou z Rakouska. Dělníci si rychle osvojili výrobní postup nového artiklu a důlní jámy a nové lomy rostly jako houby po dešti. Žulová kostka ze Skutče měla výborný zvuk i za hranicemi, mezi hlavní odběratele patřila díky tomu Vídeň.

Zlaté období zažívali skutečtí kameníci za první republiky. Za války však řada dělníků skončila na nucených pracích a většina lomů postupně zanikla. I po více než půl století ale máte na některých místech pocit, že tady lidé svoji práci skončili před pár hodinami. Dodnes jsou tu patrné zbytky staveb, cesty pro vozíky, kameny mají pravidelné tvary, které jim vtiskla mozolnatá kamenická ruka.

Detail žuly s vrtem|foto: Josef Kopecký

Okruh Po žulové stezce vede zalesněným návrším zvaným Horky. Trasa měří necelých pět kilometrů a najdete na ní sedmnáct zastávek. Ideální start je v Městském muzeu ve Skutči, tady získáte tištěného průvodce a navíc je možné navštívit venkovní expozici věnovanou právě kamenictví.

Samotný okruh vede nenáročnou trasou plnou přírodních krás a technických zajímavostí. Návštěvníky zavede k bývalému skladu střeliva, pozůstatkům nakládacích ramp, ale hlavně k zatopeným lomům a jámám, které by klidně mohly sloužit jako kulisy pro filmovou pohádku.