A poznáš Hospodina

Druhá kapitola z prorocké knihy Ozeáš se především soustřeďuje na otázku smlouvy mezi lidem Izraele a jeho Bohem. Pouto mezi Bohem a společenstvím Izraele prorok přirovnává k poutu mezi mužem a ženou. Popisuje je způsobem, který nám připomíná Píseň písní, jež podle židovské tradice rovněž představuje podobenství pouta mezi Bohem a židovským národem. Text však hovoří i o porušení této smlouvy lidem Izraele a poté působivě popisuje znovuobnovení smlouvy v budoucnosti. Text vybraný pro šabatovou bohoslužbu pak končí dvěma vznešenými verši: "Zasnoubím si tě navěky. Zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním. Zasnoubím si tě vírou a poznáš Hospodina."

K zásnubám dochází mezi Bohem a lidem Izraele. Vyrůstají ze spravedlnosti a práva, milosrdenství a slitování, které jsou Božími atributy. Bůh si dále Izrael zasnubuje vírou. Hebrejský výraz emuna, který takto překládáme, nemá v Bibli význam podobný latinskému fides, anglickému faith a německému Glaube. Emuna, víra o níž hovoří Bible, znamená vždy věrnost. Obrat "zasnoubím si tě vírou" se tedy týká věrnosti, kterou je zasnoubený vázán ke svému slibu. Poté jsou pronesena tři zásadní slova: "A poznáš Hospodina." Platí, že spravedlnost a právo, milosrdenství, slitování a víra ve smyslu věrnosti se vztahují k Bohu a jsou věčné. Nezávisejí ani na okolnostech, ani na chování lidí. Aby se však zásnuby mohly uskutečnit, je třeba, aby se splnila velká podmínka: "A poznáš Hospodina." Znovupoznání Hospodina představuje jedinou podmínku pro obnovu smlouvy. Bez toho smlouva zůstává jen jako možná, aniž by vstoupila v platnost.

To nám připomíná proroka, který žil přibližně 150 let po Ozeášovi, slova Jeremiáše: "Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí.../tím jediným, čím je člověk oprávněn se chlubit/ ..., že je prozíravý a zná mě; neboť Já Hospodin prokazuji milosrdenství a (vykonávám) na zemi spravedlnost a právo."

V tomto případě máme co činit s analogií: Bůh prokazuje milosrdenství, spravedlnost a právo, avšak pod podmínkou, že člověk je prozíravý. Že ví, že jedině Bůh prokazuje milosrdenství a vykonává na zemi spravedlnost a právo.

Můžeme tedy uzavřít: Bůh jedná s milosrdenstvím, podle spravedlnosti a práva, ať si toho člověk je či není vědom. Tyto projevy však nabývají významu jen tehdy, pokud člověk Boha zná a rozumí mu. Takže platí: Zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním, zasnoubím si tě vírou - avšak pod podmínkou, že poznáš Hospodina. Na židovském národě závisí, zda se smlouva mezi Izraelem a jeho Bohem stane skutečností.