A všichni hráli na cimbály...
Co vás napadne, když se řekne cimbál? Někoho možná refrén slavné písně Pražského výběru, ale vetšinu určitě folklór, lidová muzika, Morava, Slovensko, víno, muži.
Pokud se vás někdo zeptá, odkud cimbál pochází, většina patrně zamíří do Rumunska a Maďarska, případně dodá, že na cimbál v minulosti hrávali romští muzikanti. Nic z toho ale není tak docela pravda.
Cimbál je de facto stolní citera, na niž se hraje paličkami, a předchůdce cimbálu měli k obveselení už před 2000 lety v Babylónii. Do Evropy se dostal až v 15. století a vůbec nebyl vnímán jako lidový nástroj. Do lidových muzik ho vytlačil až v 19. století klavír.
Cimbál je dnes instrument, na který se hraje po celém světě a nejen folklór, ale i klasika a jazz. To vše bylo vidět i na 15. Mezinárodním festivalu cimbálu, který se v předposlední květnový víkend konal ve Valašském Meziříčí. Sjeli se na něj hráči z celého světa a hodně žen! Co je na cimbálu láká? Liší se ženský a mužský styl hraní? Jak si stojí v Evropě česká a moravská cimbálová škola? To všechno zjišťovala s cimbalisty Jaroslavem Kneiselem, Janem Rokytou mladším a cimbalistkou Gabrielou Krchňáčkovou na festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí Markéta Ševčíková. Poslechněte si Folklorní notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
