A všichni hráli na cimbály...
Tradice, písničky, zvyky a řemesla našich předků, jak se dodnes dochovaly v našich regionech
Co vás napadne, když se řekne cimbál? Někoho možná refrén slavné písně Pražského výběru, ale vetšinu určitě folklór, lidová muzika, Morava, Slovensko, víno, muži.
Pokud se vás někdo zeptá, odkud cimbál pochází, většina patrně zamíří do Rumunska a Maďarska, případně dodá, že na cimbál v minulosti hrávali romští muzikanti. Nic z toho ale není tak docela pravda.
Cimbál je de facto stolní citera, na niž se hraje paličkami, a předchůdce cimbálu měli k obveselení už před 2000 lety v Babylónii. Do Evropy se dostal až v 15. století a vůbec nebyl vnímán jako lidový nástroj. Do lidových muzik ho vytlačil až v 19. století klavír.
Cimbál je dnes instrument, na který se hraje po celém světě a nejen folklór, ale i klasika a jazz. To vše bylo vidět i na 15. Mezinárodním festivalu cimbálu, který se v předposlední květnový víkend konal ve Valašském Meziříčí. Sjeli se na něj hráči z celého světa a hodně žen! Co je na cimbálu láká? Liší se ženský a mužský styl hraní? Jak si stojí v Evropě česká a moravská cimbálová škola? To všechno zjišťovala s cimbalisty Jaroslavem Kneiselem, Janem Rokytou mladším a cimbalistkou Gabrielou Krchňáčkovou na festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí Markéta Ševčíková. Poslechněte si Folklorní notování.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
