Ani staletí neskryla stopy kláštera benediktinů v Klášterci, který zničili husité

První zmínka o Klášterci pochází až z roku 1349, ale už dávno před tímto datem zde bylo poměrně živo. Patrně v letech 1277 až 1289 zde byl založen pobočný konvent kláštera benediktýnů v Postoloprtech. Takovýmto konventům se říkávalo klášterce a jméno poté zdědila i celá obec. Skutečný název konventu však podle posledních výzkumů patrně zněl klášter Panny Marie - brány života.

Klášter v Klášterci po sobě nezanechal mnoho stop. Patrně se jednalo o menší prebendu, která však nenabyla většího významu. Osudnou se mu stala husitská revoluce. Při tažení na Šumpersko v roce 1464 byl klášter dobyt a zničen. A nikdy se již neobnovil. Mniši, kteří likvidaci klášterce přežili, se patrně vrátili do mateřského kláštera v Postoloprtech, čímž zanikl klášterecký konvent.

Kostel Zvěstování Panny Marie, který slouží dodnes, je přímým pozůstatkem tohoto kláštera. Jedná se o jednoduchou obdélníkovou jednolodní stavbu s plochým stropem. Uvnitř je patrná spousta stop po starší stavbě, která současnému kostelu předcházela. Různé niky a výklenky či románsko-gotické portály jsou jediným pozůstatkem někdejšího kláštera.

Hřbitovní brána je novodobá, původní vstup do klášterního dvorce byl více vlevo od současného vstupu|foto: Miroslav Kobza

O starobylosti kostela svědčí i valená klenba v předsíni pod věží i v presbyteriu odděleném od hlavní lodi lomeným obloukem. Některé prvky poukazují na původ stavby ze 14. století, ovšem celá řada novějších přestaveb původní podobu kostela setřela.

Asymetricky umístěná věž je záhadou

Kostel je zajímavý i zvenčí. Předsunutá čtyřboká věž je umístěná asymetricky. Podle některých domněnek byly původně věže dvě, jiní odborníci spíše poukazují na pozdější úpravy. Někteří architekti se domnívají, že památkou na původní klášter může být i současná zeď hřbitova, která mohla kdysi ohrazovat konvent i s jeho hospodářským zázemím.

Hřbitovní zeď by podle památkářů také mohla zčásti pamatovat klášterní areál|foto: Miroslav Kobza

Nejhmatatelněji na starobylost zdejšího kostela a snad i kláštera poukazuje socha, která se však v Klášterci nachází jen v kopii. Originál gotické klášterecké madony najdete v muzeu v jihomoravských Bojkovicích. Pochází z 15. století, tedy z období, které v okolí zanechalo více podobných gotických soch. Nevíme, kdo ji vyřezal, ani za jakého popudu. Našla se na počátku První republiky při opravách staré sakristie.

Soška stojící Madony s Ježíškem na pravé ruce byla zčásti zničena červotočem, a tak ji tehdejší klášterecký farář a národopisný pracovník páter Alois Viceník v roce 1933 nechal opravit a zakonzervovat a v roce 1935 ji daroval muzeu v rodných Bojkovicích.

Klášter v Klášterci po sobě přes propast věků tedy kupodivu zanechal mnoho stop. A také legendy. Třeba o pokladu, který je zde ukryt, nebo o tajné chodbě, která měla v době nebezpečí odvést mnichy z kláštera až na druhý břeh řeky Moravy.