Antibiotická rezistence je vážný problém, který si pacienti často způsobují sami
V současnosti jsou běžně používány nejrůznější druhy antibiotik s různým zaměřením. Zároveň je ale také stále více lidí, kterým antibiotika nezabírají tak rychle a přibývají tzv. antibiotické rezistence. Bakterie, které dříve antibiotika rychle likvidovala, jsou vůči nim stále odolnější.
Rezistence antibiotik vzniká nejenom tím, že si bakterie na antibiotika postupně zvykají a jsou vůči nim odolnější. Pacienti tento problém ještě často zhoršují, když antibiotika nedobírají a s léčbou přestanou okamžitě poté, co se jim uleví.
Antibiotika tak bakterie způsobující onemocnění nevyhubí kompletně, pouze je omezí a navíc je tak naučí přežívat i při jejich podávání. Tím se stávají bakterie odolné a antibiotika postupně ztrácí svou sílu nebo nezabírají vůbec.
Vyšší dávky, delší čas pro úlevu
Zvyšují se i dávky antibiotik. V počátcích jejich užívání se jednalo ve své podstatě o desetinu dávek, které se podávají nyní. Navíc antibiotika dříve většinou zabrala už do 48 hodin a pacientovi se rychle ulevilo.
V současnosti je běžné, že se zlepšení dostaví až po čtyřech až pěti dnech užívání. Samozřejmě u některých pacientů může být úleva rychlá, s užíváním antibiotik se ale ani v tomto případě nesmí přestat. Vždy je nutné dobrat celou dávku, kterou předepíše lékař.
Širokospektrá antibiotika mají nežádoucí účinky
Pokud už u někoho antibiotika nezabírají, je samozřejmě stále možné řešení. Ovšem pro organizmus více zátěžové. Je možné nezabírající antibiotika zaměnit za jiná. Takto se ale vyřazují nejjednodušší a nejúčinnější antibiotika jako je penicilin.Nastupují pak širokospektrá antibiotika, která mají množství nežádoucích účinků. Bohužel tímto způsobem se postupně zmenšuje spektrum antibiotik, která je možné nasadit.
Jak z toho ven? Neužívat antibiotika u nemocí, které je možné zvládnout běžnými léčebnými postupy nebo případně „babskými recepty“. V ordinacích mají lékaři možnost provést test CRP, aby se zjistilo, jestli se jedná o infekci bakteriální nebo virovou.
Další možností je vybrat antibiotika podle citlivosti, která se zjišťuje z moče nebo vykašlaných hlenů. Vždy je lepší počkat několik dní, než se ukáže, o jakou infekci se vlastně jedná. Horečka je někdy přirozenou obranou organizmu, který se tak sám snaží infekci zdolat. V případě onemocnění je proto lepší vzít si nejprve nějaký běžný lék na snížení teploty. K lékaři pak zajít teprve když horečka ani druhý den neklesá. Lékař vyšetřením zjistí, zda se jedná o virové nebo bakteriální onemocnění a stanoví příslušnou léčbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.