Během Pražského povstání byl rozhlas nejdůležitějším médiem. I proto byl jeho poslech trestán, říká historik Michal Burian
Uplynulo 80 let od konce druhé světové války v Evropě, největšího konfliktu v historii, který si vyžádal více než 60 milionů obětí. Mimořádné je každé kulaté výročí, tohle je však podle historika Michala Buriana výjimečné.
„S největší pravděpodobností je to naposled, kdy si ho budeme připomínat s přímými účastníky druhé světové války. V současné době máme posledních 57 válečných veteránů. Jsme vlastně poslední generací, která měla to obrovské štěstí a možnost se potkávat s žijícími hrdiny druhého odboje,“ říká v pořadu Alex a host. „Ta setkání byla vždy nesmírně obohacující a o to budou budoucí generace ochuzeny.“
K významnému výročí se koná řada výstav. „Stále se objevují nové artefakty z pohledu konce druhé světové války a Pražského povstání. Podařilo se nám do sbírky Vojenského historického ústavu získat třeba celou kolekci vyznamenání generála Karla Kutlvašra, velitele Pražského povstání,“ připomíná významného generála.
Kolekce vyznamenání tak je na výstavě k vidění poprvé. Výstava s názvem Voláme všechny Čechy je přístupná v Armádním muzeu na Žižkově. Je věnovaná roku 1945, posledním měsícům druhé světové války a Pražskému povstání.
„Ve spolupráci se správou Pražského hradu a Vojenským ústředním archivem jsme na Pražském hradě v Císařské konírně připravili také výstavu Hodina osvobození, která je věnovaná válečným plakátům. Připomínáme tam éru Československa těsně před druhou světovou válkou. Výstava potrvá do 28. října. Vstupy na výstavy jsou zdarma.“
Volání Prahy o pomoc
Pražské povstání proti nacistickým okupantům předcházelo kapitulaci Německa. Při něm klíčovou roli sehrál rozhlas. „Pražské povstání se de facto připravovalo od roku 1939, respektive České národní povstání. Bezprostředně po okupaci českých zemí vznikla Vojenská odbojová organizace Obrana národa. Středobodem její činnosti od prvních okamžiků byla příprava ozbrojeného povstání v okamžiku, kdy vypukne druhá světová válka a kdy bude vhodný okamžik narušit týl německé armády. Všichni si mysleli, že to bude mnohem dřív,“ popisuje historik.
Vhodný okamžik nastal až po sebevraždě Hitlera 30. dubna 1945, kdy bylo zjevné, že válka spěje ke konci. „První výzvy vzešly z tehdy protektorátního rozhlasu. To je ten jeden velmi důležitý okamžik. A druhý, že i první boje probíhaly právě o budovu pražského rozhlasu na Vinohradské třídě.“
Rozhlas byl nejdůležitějším médiem. „Volání Prahy o pomoc se stalo symbolem Pražského povstání, kterým je dodneška. A statečnost pracovníků rozhlasu byla jednou z těch podmínek, aby vůbec Pražské povstání mohlo proběhnout tak, jak proběhlo. Rozhlas opravdu byl fenomén té doby, protože každý chtěl mít nějaké informace, které hltal právě z rozhlasu. I proto poslech rozhlasu byl velmi trestán,“ připomíná historik.
Bylo by povstání bez rozhlasu jiné? Existují ještě dnes nějaké spory mezi historiky o roli vlasovců nebo o načasování Pražského povstání? Čím to, že Hitler pořád věřil ve vítězství? Proč Američané zastavili na demarkační linii a nepohnuli se dál? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
