Brigádníci vyčistí další hřbitov, jak volili Židé v Británii i Francii a Tomáš Kraus vydal paměti

Jak pomoci hřbitovu v Čížkovicích

Jeden z nejmenších židovských hřbitovů v Česku leží uprostřed polí, asi půl kilometru od Čížkovic v Ústeckém kraji. Dochovalo se na něm asi 50 náhrobků, jeho historie ale dodnes není úplně probádaná. Už 17. července se na hřbitov u Čížkovic chystají brigádníci. Co všechno je čeká, nám prozradila ředitelka Nadačního fondu obětem holokaustu Marta Malá.

„Jedná se o malý hřbitov, který ale současně patří k těm nejzdevastovanějším,“ vysvětluje Malá důvod, proč zrovna zde se sjedou brigádníci. „Náhrobky ani nechrání ohradní zeď. Ta byla před lety rozkradena na materiál. Jedním z cílů našich brigád je aktivní a účelová pomoc. Pomáháme tam, kde je potřeba,“ dodává Malá.

Co víme o historii hřbitova? Kdo je na něm pohřbený? Co všechno budou mít brigádníci na práci? A co dalšího má v plánu Nadační fond obětem holokaustu v nejbližší době? Poslechněte si celý rozhovor s Martou Malou.

Jak volili Židé dvou největších komunit v Evropě

Počátkem července se konaly parlamentní volby ve Velké Británii a ve Francii. Tedy významných evropských zemích s velkou židovskou komunitou, navíc ve stínu války v Gaze a velkých protiizraelských protestů. Jak se to projevilo v rozhodování židovských voličů a jak asi vnímají výsledky voleb? O tom hovoří Jan Fingerland.

„Ve Francii žije více než půl milionu lidí hlásících se k židovským kořenům, ve Velké Británii je jich přes 300 tisíc, jsou to dvě největší židovské komunity v Evropě. Současně ale také jde o domovy dvou velkých muslimských komunit, v obou případech desetkrát početnějších než ty židovské,“ říká Fingerland.

„K napětí a případně i nejrůznějším excesům docházelo už v minulosti, ale po 7. říjnu loňského roku se vše ještě vyhrotilo. Nemohlo se to neprojevit na tamních parlamentních volbách,“ dodává.

Proč v Británii volila většina Židů Labour Party Keira Starmera? A co bylo větším zlem pro francouzské židovské voliče: krajně pravicové Národního sdružení Marine Le Penové, strana s rasistickou minulostí, nebo levice, která se sdružila do společného bloku se stranou Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona? Toho totiž někteří také označují antisemitu, který se spojil s protižidovskými proudy v muslimské části společnosti. Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda.

Tomáš Kraus: Další, prosím

Další, prosím. Tak se jmenuje nová kniha Tomáše Krause, někdejšího tajemníka české Federace židovských obcí a dnes ředitele Institutu Terezínské iniciativy. Ten v ní dává čtenářům nahlédnout do své rodinné historie, ale také do života v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století. Popisuje i zásadní proměnu života židovských obcí po roce 1989 a zkušenosti z jednání, která ho přivedla do kontaktu s mnoha osobnostmi světové politiky. S Tomášem Krausem natáčela Daniela Brůhová.

„Začínám úplně od začátku 60. let. Jsou to vzpomínky na lidi, na jednotlivé osobnosti, které formovaly jednak to naše prostředí, ale jak jsem měl možnost, tak jsem se dostal i do světových grémií. Tam jsme zažívali různé věci, když jsme dávali dohromady například odškodnění obětí holokaustu nebo když jsme se zabývali restitucemi židovského majetku. To byla globální aktivita. Sešli jsme se s úžasnými lidmi. A myslím si, že je hrozná škoda, kdyby to nikde nezaznělo a kdyby to upadlo v zapomnění,“ říká Tomáš Kraus.

Které setkání na něj hodně zapůsobilo? Tomáš Kraus je také spojen s Institutem Terezínské iniciativy. Jak se ho v knize dotýká?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.