Čardáš, kankán, maděra
Pokračuji seriálem o jazykovém pozadí názvů některých tanců. Probral jsem tu některé tance české, polské a americké. Dnes bych mohl začít typickým maďarským tancem.
Tedy čardášem, což je přímo maďarský národní tanec, který zaznamenal největší rozkvět od 30. do 80. let 19. století. Dosud se hraje opereta Čardášová princezna ze začátku 20. století, čardáš se uplatnil i ve vážné hudbě, hlavně u Liszta a Johanna Strausse. Původ názvu tohoto tance je prostý, czarda je maďarsky krčma, hospoda, takže čardáš je tanec z hospody, hospodský tanec. Z hospody jaksi vyššího stupně je určitě kankán. Tento, jak se píše ve slovníku "výstřední rychlý tanec" vznikl ve třicátých letech 19. století ve francouzských kabaretech a uplatnil se také v operetách. Je to tedy francouzský tanec a jeho pojmenování je také francouzské. Co ale přesně slovo kankán znamená, není úplně jisté. Snad prý jde o zdvojení francouzského slova cane, které znamená kachna. Cancan je tedy kachnakachna. Jak kachna souvisí s divokým a poněkud necudným tancem, se pokusil vysvětlit Jiří Rejzek ve svém slovníku větou formulovanou jako otázka: "snad podle kachního kolébání?"
S maděrou je to jinak než s kankánem, vlastně naopak. Víme, že pojmenování tohoto tance jistě pochází ze slov Maďarsko a maďarský, nevíme ale, jaký je původ tance samotného. V některých knihách se píše, že jde o tanec maďarský, tedy uherský, jinde se zase konstatuje, že je to starý český tanec, jeden z předchůdců polky, který byl takříkajíc maďarsky pojmenován na počest Maďarů, že tedy jeho pojmenování vzniklo stejně jako pojmenování zmíněné polky, rovněž českého tance. K maděře ještě zopakuji, co jsem tu už jednou říkal. S pojmenováním tance nejspíš nemá nic společného ta maděra, která se vyskytuje ve slovním spojení rozbít něco na maděru. Tato maděra je zkomolení původního paděra, což je varianta slova padrť.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka