Ladislav z Olomouce|Zdravím všechny posluchače noční linky. Téma je blízké a při současných horkých dnech to svádí se někde zchladit, a tak i potřeba umět plavat je nasnadě. Patřím k těm, kterým to dlouho trvalo, než jsem se naučil plavat. Bylo už na pováženou, že prázdniny jsem trávil na Vysočině, kde je jeden rybník vedle druhého a během dne si můžete vybrat nějaký, kde vás nikdo nebude rušit. Už mi bylo 13 a tak jsem z toho měl až komplexy. Šel jsem ve vodě až pokud jsem dosáhl na dno a pak se chtěl doslova odrazit ode dna a plavat, ale to se mi nedařilo, neboť jsem měl asi v hlavě psychický blok. Ochuzovalo mě to i při některých výletech, kdy jsem účast zvažoval podle tohoto handycapu. Tak jsem např. v druhé třídě nejel na školní výlet do Moravského Krasu, protože v programu byla i jízda na lodičkách v Punkevní jeskyni. Otec se nás snažil (byli jsme 3 kluci) naučit plavat, ale jeho drsné metody mě k cíli nedovedly. Pak přišel podvečer, klidná hladina rybníka a nikde nikdo. Řekl jsem si, že teď je ta příležitost a tak jsem šel až na špičky a pak udělal dvě tři tempa a vrátil se zpět. Nic se nedělo a mě to posmělilo, že jsem počet temp přidával a nakonec jsem ještě ten den přeplaval celý rybník a zařadil se mezi plavce a byl na to i náležitě hrdý. Z mých dětí se dcera naučila sama, když začala chodit do školy. Syn byl na tom podobně jako já, naučil se to až od své manželky. Vnučky jsou malé a tak mají ještě čas a o vnuky žijící ve Španělsku v tomto směru nemusím mít starost, neboť plavou a potápějí se jako zdatní borci, ale to souvisí i s tím, že můj zeť je profesí námořník a tak se jen potatili. Krásnou noc a sluneční dny třeba někde u vody přeje všem linkovým Ladislav z Olomouce.
Jana Jirkov|Pěkný letní večer paní Jitko a všichni nespavci! Já se bohužel řadím mezi ty, co plavat neumí. Asi v 8 letech jsem se školou sice absolvovala plavecký kurz, kde jsem se naučila nějaké ty plavecké základy za pomoci tzv. plovací korkové desky, se kterou jsem si ve vodě byla jistější. Jinak respekt z vody mám ale stále, protože jsem se jako dítě topila, vytáhli mě tenkrát doslova za pět minut dvanáct! Byl to příšerný pocit, kdo to zažil mě pochopí. Přeji všem bezpečné vodní radovánky a p. Mileně z Poděbrad děkuji za včerejší příspěvek v NL se kterým souhlasím.
