CUKAT

23. duben 2003

Když řekneme, že někdo něco udělal v cuku letu, řekli jsme, že činnost byla vykonána rychle, okamžitě neboli ihned. Pokud vás někdy napadla otázka, co to je ten podivně znějící cukulet, dnes se dozvíte odpověď.

Cukulet po pravdě řečeno není nic, to slovní spojení se píše s mezerami - v cuku letu, jsou to tři slova, předložka v a podstatná jména cuk a let. Letem se zabývat nebudeme, jde o dobře známé slovo ze starého indoevropského slovesa letět, které svým jazykovým zákulisím není nějak zvlášť zajímavé. Což se nedá říct o podstatném jméně cuk, které pochází ze slovesa cukat. Obě ta slova svým jazykovým zákulisím zajímavá jsou.

Michal Novotný

Nejprve význam, vlastně významy. Cuk je, jak píše Slovník spisovného jazyka českého, trhnutí, škubnutí, prostě cuknutí. Slovník uvádí příklady "zastavil koně jedním cukem" a "prudký cuk vozu". U slovesa cukat jsou ve slovníku příklady: "cuká mu ruka", "cuká mu v ráně", "cukat opratí", "cukat kolem rtů". V těchto případech sloveso cukat znamená prudce a krátce trhat, škubat. Používáme však i zvratnou podobu tohoto slovesa a cukat se má další významy. Nejen trhat se, škubat se a házet se, ale také nejevit ochotu něco vykonat, vytáčet, zdráhat se. Leckterý politik se cuká, když má říct pravdu, podobně jako se někdy cuká dítě školou povinné, má-li ukázat žákovskou knížku. Slovník pak uvádí ještě třetí význam slovesa cukat se, podobu cukat se na někoho, tedy osopovat se na někoho, utrhovat se na někoho. Přiznám se, že v tomto významu jsem sloveso cukat se nikdy neslyšel, ale se Slovníkem spisovného jazyka českého je to jako s maminkou - má pravdu vždycky. Nesmím zapomenout ani na cukání, toto podstatné jméno se ve spojení mít cukání užívá ve významu mít chuť něco udělat, mít nutkání a také být neklidný.

Pozoruhodné určitě je, že slovesa cukat a cukat se a podstatná jména cukání a cuk, které se objevuje ve spojení v cuku letu, jímž jsem dnes začal, nejsou původem česká. Pocházejí z německého zucken, které má stejný význam a které snad vzniklo onomatopoicky, tedy zvukomalebně. Zvuk německého a později i českého slova cuk má vyjádřit trhnutí, náhlý, prudký pohyb. Stejně jako spojení v cuku letu, které vzniklo až v češtině, má vyjádřit, že se něco odehrálo stejně rychle, jako kdyby někdo něčím trhnul.

Vysílá se ve středu 23.4.03

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.