Cyklostezku na trase bývalé dráhy mezi Prahou a Olomoucí doplnil železniční skanzen

5. květen 2014
Česko – země neznámá

Unikátní cyklostezku vybudovali před dvěma lety nedaleko Zábřehu na Olomoucku. Celá její trasa je vedena po tělese bývalé hlavní železniční trati mezi Prahou a Olomoucí, která byla při stavbě koridoru napřímena a vede nyní podél původní trasy několika tunely.

Stezka se hned po dokončení stala vyhledávanou nejen cyklisty, ale také pěšími turisty a in-line bruslaři. Kromě nich sem však pravidelně přijíždějí také milovníci železniční historie, které sem kromě trasy vedoucí po bývalém náspu lákají i nedávno umístěné exponáty železničního skanzenu.

Údolí Moravské Sázavy protíná pohraniční masív Zábřežské vrchoviny oddělující Moravu od východních Čech. Už odpradávna tudy vedla obchodní stezka. Když se na počátku čtyřicátých let 19. století začala projektovat železnice, která měla spojit Olomouc s Prahou, bylo jasné, že povede právě tudy.

Pro stavitele však nebylo údolí řeky nijak příjemnou lokalitou. Moravská Sázava se zde hluboce zařezává do kopců v okolí, a tak bylo nutné vybudovat několik mostů a také hluboké zářezy, které umožnily dodržet alespoň minimální poloměry oblouky na trase, která se zde ovšem i tak divoce vlnila.

Nová cyklotrasa prochází i zářezy bývalé tratě

Stavba byla zahájena v roce 1843 a 20. srpna 1845 projel po trati první vlak, který spojil Vídeň s Prahou. Trať poté sloužila až do dvacátých let minulého století, kdy na ní přibyla druhá kolej. Takto železnice přežila období II. světové války i následné období plánovaného hospodářství.

Na konci devadesátých let bylo rozhodnuto, že trasy stávajících hlavních tratí projdou rekonstrukcí pro vyšší rychlosti. Zatímco v rovinatějších úsecích stačilo vyměnit železniční svršek, úsek mezi Českou Třebovou a Zábřehem se musel z velké části napřímit a vést novou trasou.

Stavba byla dokončena v roce 2006 a poté osiřela část železničního náspu mezi vesnicí Lupěné a Hoštejnem na Zábřežsku. Trať vedla půvabnou krajinou a třikrát překonávala Moravskou Sázavu. Tehdejší vedení zábřežské radnice se rozhodlo využít tento úsek pro cyklostezku. Ta byla dokončena v roce 2012.

Nová cyklostezka připomíná i historii železnice

Jeden z bývalých strážních domků na trati

Cyklostezka je dlouhá 2,5 kilometru a její vybudování stálo 12 milionů korun. Přes počáteční nedůvěru se zde začali hned po dokončení objevovat nejen cyklisté, ale také bruslaři a pěší návštěvníci. Výhodou cesty je, že propojila rozsáhlou síť cyklostezek ve východních Čechách s podobnou sítí na Zábřežsku a pod Jeseníky. Cesta však nezapomíná ani na historii. Pět naučných panelů připomíná nejen krásy zdejší přírody, ale také historii železnice, která tudy vedla. Do otevření stezky bylo toto údolí přístupné pouze vlakem, a tak byla pro mnohé návštěvníky první cesta touto trasou premiérou.

Kromě tří mostů, které mají původní konstrukci navrženou pro těžké vlaky, trasa projíždí dvěma zářezy, které připomínají obtížnost stavby někdejší železnice. A od loňského roku tu pro milovníky železniční historie přibyla další atrakce. Je jí železniční skanzen, který v několika exponátech připomíná minulou slávu drah.

Hlavním exponátem skanzenu je vyřazená průmyslová parní lokomotiva vyrobená ve škodovce. Původně stála na pomníku v Lysé nad Labem a není bez zajímavosti, že před převozem k Zábřehu si v jejím kotli udělal byt místní bezdomovec. Mašina je sice nefunkční, ale po renovaci a novém nátěru už zase zdobí zdejší údolí.

Lokomotiva po opravě - renovaci

Kromě lokomotivy mohou návštěvníci zhlédnout také muzeální kousky zabezpečovacího zařízení včetně závor a historického semaforu, který sem byl převezen z trati nedaleko Jablůnkova.

Jak slibuje vedení zábřežské radnice, hodlá do cyklostezky i nadále investovat. Na skále jednoho ze zářezů by měla vzniknout improvizovaná lezecká stěna a chystají se i další projekty. Každopádně lze konstatovat, že bývalá trasa železnice je využita bohatě.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.