David Čáp: Šikanu ve třídě musí učitel řešit včas
S psychologem PhDr. Davidem Čápem jsme si povídali o tom, jaká pravidla fungují ve školních třídách a jak zabránit šikaně.
Zaměřili jsme se na to, jak vznikají vztahy mezi spolužáky. Probírali jsme jejich vývoj v čase. Diskutovali jsme o konfliktech, ke kterým ve školních kolektivech dochází. A povídali jsme si o tom, jak je možné je řešit.
Každá sociální skupina, stejně tak i školní třída, prochází určitým a do jisté míry předvídatelným vývojem. Mění se vztahy mezi členy, vytvářejí se normy chování, vytváří se určitá hierarchie členů, mění se jejich soudržnost.
K těmto změnám dochází neustále a právě skupinovou dynamikou jsou souhrnně označovány všechny procesy, které se na skupinovém dění podílejí. Takovým vývojem prochází i každá školní třída.
Konflikty není dobré zakazovat nebo je neřešit
Žáci mají různá očekávání a různé zkušenosti. To často vede ke konfliktům, které jsou v určité fázi vývoje skupiny přirozené a bylo by chybou konflikty „zakazovat“ nebo je neřešit. Daleko důležitější je pomoci žákům s tím, aby se naučili konflikty řešit zdravým způsobem.
V takovém období si totiž skupina začíná vytvářet vlastní nepsaná pravidla. Někdy mohou vést k normám, které pro většinu z nás nejsou akceptovatelné. Proto je nutné žákům s tvorbou „těch správných“ pravidel pomoci a výrazně tím předejít vážnějšímu ubližování v budoucnosti.
Žáci mají ve třídě své role
V rámci skupinové dynamiky vstupují žáci do určitých rolí, někdy dobrovolně, někdy jsou do nich „nuceni“ ostatními. Tím se vytváří tzv. struktura skupiny či třídy. Podílí se na ní formální a neformální vedení, existence různých podskupin a další faktory.
To, jak se žáci ve třídě cítí, závisí na celkové atmosféře, způsobu vedení učitelem, společných cílech, zážitcích a nepsaných pravidlech. Pokud učitel dokáže nahlížet na třídu jako na vyvíjející se organismus a ne jen jako na skupinu jednotlivců, může lépe rozumět tomu, co se mezi žáky děje. Má potom možnost lépe ovlivňovat spolupráci a soudržnost třídy. Může i lépe vstupovat do dění ve třídě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.